Založit webové stránky nebo eShop

Sociologie

 

Sociologie:

Zkouška ukončující semestr je písemná.

Literatura: povinná : Novotná-Sociologie, Praha 2001, Havlík -Úvod do sociologie, Praha 2002,

Nepovinná: Vechnerová, Nový-Psychologie a sociologie řízení, Praha 1998, Adair-Jak efektivně vést druhé, Praha 1993, Keller-Úvod do sociologie, Praha 1991, Urbánek a Buriánek- Základy sociologie, Praha 1995, Allan-Etapy života očima sociologie, Praha 1996, Březinka- Filozofické základy výchovy, Praha 1996, Fridman-Kapitalismus a svoboda, Praha 1993, Geist- Sociologický slovník, Praha 1996, Hartl-Psychologický slovník, Praha 1995, Velký sociologický slovník, Praha 1996, Veverka- Základy sociologie, Bánská Bystrica 1998.(bude se hodit k seminárce).

Co je to sociologie?

-je věda o sociálním chování vzájemném působení lidí, o sociálních skupinách, o sociálních vrstvách atd. Zkoumá společnost, jako takovou.

Co zkoumá?

-Zkoumá současné společnosti a zajímá ji jejich historický vývoj a často porovnává společnost různých států.

-společnost z více hledisek:

1. Demokratické hledisko: vychází z konkrétního obyvatelstva.

2. Psychologické hledisko

3. Kolektivní hledisko

4. Strukturní hledisko

5. Kulturní hledisko

6. Dynamické hledisko

 

Vznikla v první polovině 19. Století.

Za zakladatele se považuje August Conte, Durkhei, Karol Marx, Marx Weber.

 

 

 

 

 

Sociologii rozdělujeme na :

sociální statiku=zkoumá podmínky existence společnosti a jednotky, které drží v seskupení společnost (např. rodina, stát, náboženství).

Sociální dynamiku=je teorie společenského pokroku vývoje ( podnebí, faktory).

 

Teorie vývinu společnosti=vývin lidského ducha po intelektuální stránce.

(stačí jen ty 3 vyjmenovat).

 

  1. Teorie sociálního konsensu:

Že sociální skupina je ve společnosti zajištěná na základě minimálního souhlasu tzv. nepsaného. Konsenzus základních hodnot.

  1. teorie konfliktu-konflikt chápe jako boj, jako zápas o hodnoty, vyšší status, moc a zdroje a věnuje pozornost soudržnosti, kolektivům, konflikt je vždy mezi lidmi či skupinou, která má moc a mezi těmi, kteří ji nemají.
  2. Teorie interpretativní sociologie- formuje smysl jednání v každodenním životě člověka a společnosti, při čem v porozumění tomuto smyslu dává hlavní úlohu sociologii a hlavně socializaci, sociální interakce.
    (- vyzdvihuje významy, které jednotlivci připisují svým činnostem. Tyto významy jsou výsledkem vzájemného působení lidí a základem je komunikace. Tato komunikace probíhá používáním symbolů, kterým lidé připisují určitý význam, respektive smysl, tedy interpretují je a podle toho, jak je pochopí reagují na ně vlastním chováním. Takto lidí vytvářejí každodenní svět a celou společnost.

 

Co jsou to hodnoty?

=jádro morálních a náboženských představ. Jsou to všeobecně přijaté představy a víry v cíle, kterých lidé chtějí dosáhnout, představy o tom, co je dobré, co je zlé, žádoucí a nežádoucí, vhodné a nevhodné pro společnost a její členy.

=hodnoty se vztahují na nejdůležitější skutečnosti života, společnosti a jednotlivců.

 

Popište problém vlastní identity.

-Závisí na vztahu celé společnosti . Je tu množství norem, které člověk vnímá jako protiřečící, ale zároveň si pokládá za povinnost řídit se jimi. Čímž vzniká následek vlastního znejistění  a přibývá faktor, že se jednotlivci distancují od svých sociálních rolí.

 

Rozdělení skupin:

Skupiny podle počtů členů-malé (2), velké (3 a více)

Skupiny podle interakce mezi členy

Znaky skupin:

vzájemné závislosti, dalším znakem skupiny je, že má určitý společný cíl, společnou činnost, určitý sociální vztah, dalším znakem skupiny je určitá komunikace, dalším znakem je struktura organizace, dalším znakem je existence skupinového vědomí a vědomí odlišnosti, dalším znakem je normativní a hodnotový systém

Typologie skupin:

  1. Podle velikosti:  malé (rodina), velké (škola).
  2. Z hlediska vazeb mezi členy: primární( citové vazby, důvěrné) a sekundární (náhodné vazby)
  3. Podle charakteru zařazení jedince do skupiny: dobrovolné a nedobrovolné
  4. Podle vzájemného vztahu členů: formální(neosobní vztahy založené na předpisech) a neformální (osobní vztahy, intimní vztahy).
  5. Podle zaměření činnosti: pracovní a rekreační

 

Součástí skupiny jsou členové a nebo jedinci, kteří mají své vlastnosti, potřeby a činnosti.

Funkce skupiny:

  1. Instrumentální skupiny: ( pomoc při dosahování cílů, které sám nemůžu dosáhnout)
  2. Efektivní:  (uspokojení svých psychických a sociálních potřeb)-seberealizace

 

Co je to sociální role?

Je to soustava práv a povinností očekávaných forem chování, plynoucích z pozice a vhodných v určité situaci.

Co je sociální pozice?

Je určovaná mírou sociální přitažlivosti člena, mírou prestiže a vůdcí člena, způsobem, jak sebe prosazuje, podílem na dosahování skupinových cílů.

 

 

 

Druhy skupin:

  1. Malé-velké
  2. Primární-sekundární
  3. Formální-neformální
  4. Členské-referenční

 

Komunikace:

Je to přenos a výměna informací  v mluvené, písemné, obrazové a nebo činné formě, která se děje mezi lidmi a projevuje se nějakým účinkem.

Funkce komunikace:

  1. Informační (odevzdává informace, fakty údaje a tím  informuje )
  2. Instruktivní  ( dávat pokyny odporůčania, návody a tím inštruovat)
  3. Přesvědčovací (působit na jiného se záměrem změnit jeho názor)
  4. Výchovná a vzdělávací (poskytovat informace a nové poznatky-my ve škole)
  5. Socializační ( pomáhat při začleňovaní se do sociálního prostředí
  6. Motivační
  7. Emotivní

(3 si máme vybrat)

 

Jaká je hlavní úloha komunikace?

-Hlavní úloha komunikace je zabezpečit co nejlepší vzájemné porozumění.

Jak probíhá komunikace, komunikační model?

Vysílač – komunikační kanál – přijímač.

Druhy komunikace:

  1. Verbální a neverbální
  2. Vertikální a horizontální
  3. Ústní a písemná

 

Za komunikaci je odpovědný ten, kdo informace vysílá.

Co je to efektivní komunikace?

-je nevyhnutou podmínkou efektivního řízení, ale i působení ve společenském životě.

-efektivní je, pokud je přesná, účinná, vlivná (ovlivní profesor látku, kterou nám podává-pozitivně)

Způsob vyjadřování:

  1. Co chci dosáhnout.
  2. Jak toho dosáhnout.

Sociální normy a deviace:

  1. Sociální normy:- vyjadřují závazné požadavky na chování  a konání lidí v sociální organizaci, a nebo ve společnosti jako celku v souladu s jejími cíly a očekáváními.

-Sociální norma představuje: 1. Určité kritérium chování, které hodnotící subjekt může označit jako přiměřené nebo nepřiměřené.

                                                     2. Pravidla a standarty chování se lidí , obsahující i přiměřené odměny a tresty, za jejich dodržování a nebo nedodržování.

                                                     3. Určitý společenský požadavek.

-patří sem : morálka, obyčeje a tradice, estetické normy, náboženské normy, politické normy 

         

  1. Sociální deviace: -se charakterizují jako odlišení či podstatné odchýlení od některé sociální   normy chování a nebo skupin sociálních norem.

Deviace jako taková se dělí do tří složek: 1. Osoba, která se chová určitým způsobem

2.Norma, pravidlo, zákon   3.jiné osoby nebo organizace, které reprezentují společnost a reagují na toto chování.

 

Příčiny deviace: a) biologické a psychologické teorie, b)sociologické teorie, c)teorie sociálního napětí, d)kulturní teorie

TOPlist