Srovnávací pedagogika
Srovnávací pedagogika:
-patří k základním pedagogickým disciplínám, které analyzují jednotlivé výchovné a vzdělávací jevy a navrhují optimální postupy jako výchovu a vzdělávání zefektivňovat.
-vznik : 18. Století Franci, 20. Léta 20. Století u nás
-355 před. N. let. Xylofon opisuje výchovu a vzdělávání v Persii a porovnávají s výchovou a vzděláváním ve starověké Spartě, závěr = vládla u obou tvrdá školská disciplína
-30 před. N. let.Caesar, když ve spise Zápisky o vojně Galské porovnává vzdělávání u Germánů, Keltů a Římanů, závěr = nejlepší systém je v Římě
-ve středověku porovnávali systémy obchodníci, cestovatelé, či diplomati a porovnávali je s domácími zkušenostmi.
-analyzuje přístupy k výchově a vzdělávání a hodnotí efektivnosti vzdělávání z hlediska ekonomického i společenského , je možné představit i další definice porovnávací pedagogiky, kterými jsou : porovnávací pedagogika používá údaje z jedné a nebo více krajin k popisu vzdělávacích systémů a jejich výsledkům, k objasňování vztahů mezi vzděláváním a společností a k formulování trendů vývoje vzdělávání platných pro více krajin
- srovnávací pedagogika realizuje výzkumné aktivity zaměřené na podrobné dokumentování různých národních vzdělávacích systémů.
-Srovnávací pedagogika je založená na teoretických a metodologických přístupech sociálních věd (etnologie, sociologie, psychologie), popisuje a analyzuje výchovné a vzdělávací procesy v rodině, ve škole, v odborné přípravě jednotlivých krajin. Uvedené rozdíly v chápání srovnávací pedagogiky znamenají , že při porovnávání vzdělávacích systémů už pedagogická teorie nemá své postavení, ale je propojená s ekonomickými, sociologickými, psychologickými a jinými teoriemi. Empirické údaje o vzdělávacích systémech nemají už jen úlohu dokumentace, ale mají schopnost podporovat a nebo vyvracet pedagogické teorie spojené s věrohodnými údaji.
- k významným posunem v teorii i metodologii srovnávací pedagogiky přispělo: 1. Dospělo se k poznání, že srovnávací pedagogikou se chápe nejen porovnávání jednotlivých krajin jejich vzdělávacích systémů, analýzy, které umožňují přenos zkušeností z jedné krajiny do jiné .
2.Uplatňování interkulturálního nahlížení na jevy výchovné a vzdělávací reality, upozorňuje na zvláštnosti jiného vzdělávacího systému, které je možno vysvětlovat bez poznání specifičnosti kultury jiné krajiny. V souvislosti se změnami ve i základní metodologické principy SP, kterými jsou :
1. za hlavní cíl SP třeba považovat objasňování všeobecných problémů a tendencí fungování výchovně – vzdělávacích systémů v mezinárodním kontextu.
2. empirické popisy umožňují analýzu jednotlivých výchovně - vzdělávacích přístupech
3. v empirickém porovnávání systémů jsou uplatňovány i kvantitativní ale i kvalitativních , které jsou běžné v sociálních vědách .
4. při realizaci srovnávacích analýz je potřebné porovnávat nejen výchovně-vzdělávací realitu, ale i souvislosti, které vedou k dlouhodobějším tendencím.
5.Předmětem zájmu SP jsou nejen struktury školství, ale i podmínky vzdělávání , školská politika , financování školství , vztahy mezi školou a rodiči , vztahy mezi sex. orientací krajiny a přístupem ke vzdělání a k trhu práce.
-Rozvoj SP zabezpečují v současnosti vědecké společnosti, centra pro SP , informační a dokumentační centra, odborné časopisy pro SP a mnohé knižní zdroje, které analyzují výchovu a vzdělávání v jednotlivých krajinách.
-vznikaly i mezinárodní instituce zabývající se srovnávací pedagogikou : institut pro porovnávací pedagogiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, od roku 1945 UNESCO , 1955 založen institut pro vzdělávání v Hamburgu unesco,
-Slouží na vyhodnocování, analýzu i porovnávání jednotlivých výchovně-vzdělávacích systémů v Evropě i ve světě. Význam a důležitost získává srovnávací pedagogika proto, protože narůstá význam vzdělání v současném světě.
A z hlediska objektivnosti. Při vnímání vzdělávaní je důležité vyhodnocovat podmínky pro vzdělávání v jednotlivých krajinách , objasňovat , vyhodnocovat význam vzdělání v nich a zároveň poznávat jak jsou školské systémy utvářené a podporované v jednotlivých krajinách. Z hlediska UNESCO , OSN pro výchovu , vzdělávání a kulturu, má vzdělání v současném světě následující významy :
Umožňuje přístup k lidskému poznání jako právo každého člověka
Vzdělání vede k vyšší produktivitě a efektivnosti každé lidské činnosti
Vzdělání vede k výraznější ochraně životního prostředí
Vzdělání podporuje soc. stabilitu, účast na občanských aktivitách a formování společenského života.
Vzdělání vede k nižší reprodukci, která směruje k výraznější dynamice rodiny.
Vzdělání podporuje politickou stabilitu a snižuje úroveň nezaměstnanosti
Čím je více vzdělanosti , tím je vyšší kvalita života, více bezpečnosti, ale zároveň mezi vzdělanými lidmi je i méně kriminality.
Následující Milénové cíle:
Zredukovat počet extrémně chudobných
Zredukovat počet lidí trpících hladem
Dosáhnout univerzální primární vzdělání pro všechny
Odstranit diskriminaci děvčat
Zredukovat dětskou i mateřskou úmrtnost
Zredukovat choroby
Zabezpečit udržitelnost přírodního prostředí (voda, vzduch, půda = čistota)
Vytvořit globální partnerství pro rozvoj, které umožní každému státu stejný přístup na trh a vytvořit udržitelnou dluhovou situaci.
I v těchto souvislostech se srovnávací pedagogika jeví jako oblast vědy , jejíž výsledky je možné využít i v oblasti řízení lidských zdrojů, soc. politiky či ekonomie.
Výsledky zkoumání srovnávací pedagogiky jsou využívané pro následující účely :
Pro plánování a řízení školství v konkrétním státu z hlediska uplatňování vzdělávací politiky
Výsledky srovnávací pedagogiky jsou využívány i v ekonomice školství a vzdělávání , když je možné porovnávat úroveň kvality vzdělávání s prostředky, které byly do tohoto vzdělávání investovány.
Výsledky srovnávací pedagogiky jsou využívány i v oblasti sociálních věd na vzdělanostní strukturu obyvatelstva, jeho kvalifikaci a přínos do spol. rozvoje a produkce.
Výsledky srovnávací pedagogiky mají význam i pro orientaci učitelů či řídících pracovníků školství z hlediska využívání zahraničních zkušeností.
Poznatky srovnávací pedagogiky jsou využívané i při studiu budoucích učitelů a nebo odborníků z oblasti pedagogiky.
V mezinárodním porovnávání vzdělávacích systémů, což je přínosem informací pro rodičovskou i širší veřejnost.
Poznatky ze srovnávací pedagogiky jsou pro odborníky i laickou veřejnost důležité proto, protože ovlivňují postoje, přístupy, jejich vztahy k vzdělávání ve vl. krajině, umožňují systém vzdělávání hodnotit, ale i ovlivňovat .
Pojmy a terminologie:
-jsou pro to, aby byly pojmenovány konkrétní jevy a souvislosti ve smyslu jejich obsahu a významu
Pedagogické slovníky: Průcha, Walterová, Mareš-pedagogický slovník, Štefan šVEC-anglicko-slovenský slovník v pedagogice a andragogice, Mareš, Gagora-anglicko-český ped. Slovník , Evropský slovník pro výchovu a vzdělávání