Vývojová psychologie 2
Vývojová psychologie
Otázky na zkoušku
1.Co je předmětem, jak vznikala, významné jména
Předmětem vývojové psychologie je vývoj psychiky, zabívá se studiem změn chování a prožívání v čase.
Jména: Žilčan, Kuric, Vanek, Erixon, Paže, Štern, Fárková, Tardy, Zelina, Kerjčiová, Grac, Harineková.
2.Používané metody - Vyjadřují způsob jak poznat druhého člověka. Dělíme je na:
Objevné – dávají nám informace (testy, rozhovory,..)
Zpracované – hodnotí získané informace (grafy, statistiky,..)
Pozorování – záměrné sledování člověka, mělo by být naplánované, měl by se vést o výsledku zápis
Rozhovor – založený na otázkách a odpověděch. Může se pozorovat i reakce na položenou otázku
Dotazník – písemná forma rozhovoru, můžeme je dát více lidem ale nevidíme jejich reakce na otázky.
Experiment – záměrné vytvoření nějaké podmínky pro vznik určité situace.
Test – výsledek je porovnávání s určitou normou, musí splňovat určité podmínky.
3.Determinace(ovlivňování) vývoje – vývoj ovlivňuje vnější a vnitřní faktory
Vnitřní faktory – ty, které vycházejí z organismu (biologické): činnost a vlastnosti nervové soustavy, růst organismu, celkový momentální tělesný stav, biologické potřeby a dědičnost.
Vnější faktory – působí na člověka vnější prostředí:
Přírodní prostředí – všechno, co jednotlivce obklopuje
Materiální prostředí - zařízení bytu, pracoviště, školy…
Kulturní prostředí - společenské zvyky a hodnoty, kulturní návyky, slušné chování, tělesná hygiena,…
Sociální prostředí – je dané převším rozdílným uspořádáním rodinných a manželských vztahů
4.Etapy vývoje – prenatální období, novorozenecké období, kojenecké období, batolecí období, předškolní věk, mladší školní věk, období dospívání – puberta, adolescence, období dospělosti – časná a střední dospělost, pozdní dospělost, stáří
5.Charakteristika jednotlivých vývojových období
Prenatální období – začíná početíma končí porodem. (9.měsíců)
Zárodek(3.týden), embrio (12.t.), plod
Plod roste nejvíce od 5.měsíce, už teď rozpoznává zvuky(matčin hlas)
Novorozenecké období – od 7.dní do 2.měsíců,během této dyby se vytváří určitý systém, přispůsobení na nové prostředí.
zdravý novorozenec má vyvinuté základní nepodminěné reflexy (sací, polykací, dýchací, vylučovací, obranné,úchopové..)
reaguje na vnější podněty pláčem, je to jeho komunikace
Kojenecké období – do konce 1.roku. Je charekteristické prudkým růstem a přibíráním na hmotnosti. Intenzivně se rozvíjí centrální nervová soustava. Dítě dokáže sedět a chodit, uchopovat a pouštět věci, je připraveno pro osvojování řeči, projevuje spokojenost i negativní emoce, navazuje první sociální kontakty.
Batolecí období – zahrnuje druhý a třetí rok života. Pokračuje všestraný rozvoj, rozvíjí se jemná motorika a reč. Rozvíjí se poznávací schopnosti, dítě napodobuje, navazuje kontakty s více osobami, dochází k tzv. prvnímu vzdoru( sebeuvědomování) „to je moje“
Předškolní věk – končí vstupen do školy, klidnější vývoj, změny nejsou tak patrné. Dítě zlepšuje pohybovou koordinaci, dokáže kreslit, převládá názorné konkrétní myšlení, rozšiřuje se slovní zásoba, je zvědavé, pořád se na něco ptá začíná rozpoznávat ženské a mužské role. Formuluje se svědomí.
Mladší školní věk – od vstupu do školy do 11-12let. Postupuje rozvoj myšlení i sociálních vztahů, základní činností už není hra ale učení. Začíná se rozvíjet sebehodnocení.
Puberta – od11-12 let do 15 let, je plná biologických, psychologických i sociálních změn. V biologickém vývoji dominuje prudký růst, objevují se sekundární pohlavní znaky, mění se tělo, dozrávají pohlavní orgány. Zdokonaluje se vnímání, paměť, fantazie. City se vyznačují velkou intezitou a labilitou. Častá je vzdrovitost, dochází ke krizi autority rodičů, zvyšuje se význam vztahů s vrstevníky.
Období adolescence – končí mezi 20 – 22 rokem. Je charakteristická postupným osamostatňováním od původní rodiny, prohloubeným vztahem k vrstevníkům, rozvojem sexuality, spolehání na sebe sama. Významná je volba povolání a profesní příprava, prtner.
Období dospělosti - dělí se na dvě fáze
Časná a střední dospělost – 20-25 do 40 – 45 let. Je to období zralosti s plnou realizací pracovní činnosti, důležitou náplní je manželství a rodičovství.
Pozdní dospělost – 40-45 – 65 let. Vrchol prrofesionální kariéry, změna rodinných vztahů
Stáří – od 65 let. Pokles výkonnosti člověka, změny sociální znamenají zvýšenou zranitelnost. Ve stáří jsou individuální rozdíli mezi jednotlivci.
6.Vývoj motoriky a chování
motorika – v rvních dnech až týdnech jsou motorické projevy dítěte jednoduché. Leží ve skrčené poloze na zádech. Horní končetiny má v loktech pokrčené a položené vedle hlavy. Pěstičky má sevříté. Hlava je vždy nakloněná na jednu stranu.
Důležitý je konec 3.měsíce. Na konci tohoto období je zdravé dítě ležící v poloze na břichu, udrží hlavičku a dokáže s ní otáčet do stran. V dalších třech měsících se dítě snaží uchopovat předměty. Obrací se z břiška na záda a nebo opačně. Dokáže si přechytit hračku z jedné ruky do druhé. Uchopení bývá ještě nedokonalé.
Díťě se začíná poprvé posazovat,občas se to nepodaří tak dítě spadne. Sezení se stává v prvním půlroku jedním z nejdůležitějších projevů vzpřímení.
Hrubá motorika – chůze, chůze přes překážky, do schodů, kopání do balonu
Jemná motorika – skládání kostek, manipulace s knihou, …
Chování – novorozenec sleduje okolí z počátku nezúčástněně a nebo jen na krátkou dobu dokáže zachytit pohled na tvář sklánějící se osoby. V prvních týdnecj dokáže sledovat hračku umístěnou přímo před očima, pozděj dokáže sledovat hračku i mimo střední linii. Na úsměv odpovídá úsměvem. Zvedá ruky, sleduje je a otáčí hlavu k tomu kdo na něj volá. Sahá na hračku, prohlédá si ji a vkládá do úst. Na konci půl roka dokáže rozlišit tváře rodinných příslušníků od cizích lidí.
7.Učení, růst, zrání
Učení – složitá činnost, jejíž podstatou je získávání zkušeností a formování jedince v průběhu jeho života.
Růst – kvantitativní změna – vztahuje se k fyzickým vlastnostem
Zrání – změny určované převážně vnitřními biologickými faktory.(tělesný růst, zrání nervové soustavy,pohlavních orgánů…)
8.Vývoj řeči – u novorozenců je jediný projev pláč, kterým reaguje na nepříjemné podněty z vnějšího ale i vnitřního prostředí.(pocit vlhka, hluk, hlad,..) V prvním měsíci dokáže tvořit hrdelní zvuky, které vznikají spojením :ah, eh, uh.
Mezi 4 – 6 měsícem začíná dítě komunikovat s hračkou a nebo s osobou, mrčí, vydává hluboké tóny, přidává různé slabiky se změnou hlasitosti a výškou tónu. V tomto období komunikuje dítě samo se sebou, co vyjadřuje jeho příjemné a nebo nepříjemné pocity.
Okolo 10 měsíce začíná dítě chápat jednotlivá slova navázané na každodenní činnost, postupně začíná chápat věty. Okolo 1 roku se začínají objevovat první slova jako jsou mama, auto, tata, baba,.. Dítě rozumí velkému množství slov ale nedokáže je ještě vyslovit.
Období 1,5 – 2 roky opakuje dítě jednotlivé slova po dospělých. Začíná rozpoznávat jednotlivé věty. 2 – 3 rokem se rozrůstá slovní zásoba, dítě klade mnoho otázek.
Mezi dětmi jsou v řeči značné rozdíly, v rychlosti rozvoje slovní zásoby a taky v schopnosti vyslovovat. Dítě před vstupem do školy je schopné samostatně se vyjadřovat, dokáže vykládat pohádky, komunikuje bez zábran. Zlepšuje se výslovnost.
9.Vývoj myšlení
Od 6 měsíců – primitivní myšlení
9 – 18 měsíců – konkrétní(situační) myšlení
18 měsíců – porozumění abstraktním situacím
2 rok – verbální myšlení
3 rok – začátek zobecňování
4 – 5 rok – období dětské fantazie
6 – 11 rok – realistické a logické myšlení
11 – 15 rok – samostatné řešení problémů
15 – 20 rok – výrazné rozdíly mezi technickým s přírodovědeckým myšlením, humanistickým a jazykovým.
20 – 30 rok – období myšlenkové dynamiky
10.Školní zralost - vstup do školy je výrazným krokem v životě dítěte. Vstupem do školy se mění celkový způsob života dítěte. Hravá činnost ustupuje do pozadí, hlavní činností se stává učení. Žák se musí přizpůsobit požadavkům školy. Učitel je pro něho nová autorita, stanovuje a vysvětluje dítěti jeho novou funkci, povinnosti a práva. Reakce dětí na školu jsou různé. Množství povinností, požadavků a nároků dočasně vykolejí mnoho prvňáčků.
Znaky školní zralosti:
Tělesný a zdravotní stav - posouzení lékaře – pediatra. V tomto období se ztrácí dětská tuková vrstva na úkor svalů, mění se tělesné proporce, postava se protáhne, prodlouží se končetiny, zmenší se velikost hlavy k poměru těla.
Psychická zralost - dítě by mělo mít k dispozici ne-jen hračky, ale i pastelky, plastelínu, knížky, skládačky,… Potřebuje cítit bezpečí v rodině. Všímá si mužské a ženské role.
Vnímání - pozná barvy a umí je pojmenovat, pozná tvary a umí je pojmenovat, pokud jde o sluchové a zrakové vnímaní je jeho zralost předpokladem úspěšné výuky čtení a psaní. Ve zrakovém vnímání umí rozlišit stejné a podobné tvary, dítě umí rozeznat první i poslední hlásku ve slově a umí jmenovat slova, které začínají na stejnou hlásku.
Grafomotorika - kresba odráží skutečnost, umí obkreslit jednoduchou předlohu, uchopit správně tužku, při kreslení preferuje jednu ruku, umí vystřihnout jednoduché tvary.
Rozumové poznání - začíná chápat vztah a souvislosti, příčiny a důsledky, ví jak se jmenuje, kde bydlí, ovládá dětské říkanky a písničky, umí se orientovat v prostoru(vpřed, vzad,dole, vpravo, vlevo,…)
Vývoj řeči - umí v jednoduchých větách a souvětích vyprávět své zážitky, umí správně vyslovovat všechny hlásky, umí vyhláskovat krátké slovo, umí se naučit básničku, nebo písničku
Pracovní vyspělost - umí odlišit hru od povinnosti, umí se samostatně obléct i obut, umí se najíst, atd
Pozornost - ví jak se soustředit na činnost 15 – 20 min.
Emocionální a sociální zralost - dokáže se odloučit od matky, podřídit se autoritě, není agresivní, není mezi dětmi uplakané
Za nezralé dítě se považuje když : je velmi živé a nevydrží delší dobu při jedné činnosti, má problémy s výslovností, odmítá kontakt s druhými a pláče v cizím prostředí.
Hranice mezi zralostí a nezralostí je velmi relativní.
Když má rodič pochybnosti o tom, zda zvládne dítě požadavky školy měl by se poradit s odborníkem- psychologem, ten po vyšetření poví, jestli je dítě zralé do školy a nebo jestli má jít o rok později. Samotné rozhodnutí je jen na rodičích.
11.Vývojové krize - vývojovou krizi můžeme chápat jako prudký přechod mezi dvěma studiemi, během kterých vývoj probíhá. V prvním stádiu nejsou rodiče schopni vnímat a zpracovávat podrobnější informace o nemoci dítěte a možnostech léčby. Oznámení faktu o těžkém postihnutí , nebo nemoci není pro lékaře lehké. Informace by měly být poskytnuty co nejdřív Ve stádiu rovnováhy přichází ke snižování úzkosti a deprese, narůstá přijetí situace a roste snaha rodičů starat se o dítě a aktivně se zúčastňovat na jeho léčbě. Toto období trvá několik měsíců, ale i po letech není zmírnění úplné
Rodiče by měli:
Udržovat normální běh rodinného života
Řešit problém v manželství a rodině, které se případně objevili ještě před stanovením diagnózy
Nedělat podstatné změny (stěhování, těhotenství..)
Uvědomit si, že táto skutečnost může ohrozit jejich manželství
Věnovat pozornost zdravý sourozencům
Komunikovat s nemocnicí
Spolupracovat s psychologem
12.Vývojové poruchy – děti se odlišují nejen individuálními osobnostmi temperamentu a charakteru, odlišné bývá i celkové tempo a rytmus jejich vývoje. Když je tempo urychlené hovoříme o předčasném vývoji, když je zpomalené jde o pozdní vývoj
Poruchy pohybového vývoje – centrální nebo obvodová nervová soustava
Bezvládnost jednotlivých končetin
Poloviční ochrnutí pravé nebo levé strany
Letaralizace – převaha některé strany její pohybové činnosti (levá ruka nad pravou)
Poruchy vývoje řeči
Ráčkování, šišlání, kapacizmus – nesprávné vyslovování „k“, dyslexie, dysgrafie
Poruchy myšlení
Oligofrenie – slabomyslnost, defektní úroveň intelektových schopností
Debilita – lehký stupeň oligofrenie
Imbecilita – střední stupeň ol.
Idiotie – těžký stupeň olig.
Pseudebilita – zanedbaná péče
13.Poruchy učení - specifické poruchy učení rozdělujeme na tři základní skupiny
Dyslexie – čtení
Dysgrafie – psaní
Dyskalkulace – počítání
Dyslexie – vyžaduje specifické metody a prostředky k tomu aby se naučil číst. Nedokáže to běžnými metodami. Projevuje se:
Záměnami písmen: b-d, u –v, a-o,
Nedokáže určit které písmeno je na začátku
Vynechává hlásky
Přidává písmena či slabiky na konec slova
Dysgrafie – používají se speciální metody a prostředky k učení psaní. Projevuje se:
Záměnou podobných písmen : a-o, b-l,
Záměnou zvukových písmen : t-v, g-k,
Přehazuje písmena
Zapomíná psát některé písmena
Dyskalkulace – nezvládá základní matematické úkony:
Plete si plus a mínus
Zaměňuje číslice:6-9
Nechápe že: 24 : 2 = 12, 6 + 6 = 12,…
Dyskalkulace se odstraňuje velmi těžce.
Dysortografie – chyby v tečkách a interpunkčních znaménkách
Dyspraxe – narušení hrubé motoriky – pohybu
Dysprixie – poruchy kreslení,…
14.Ohrožení psychického vývoje - na psychický vývoj dětí má vliv:
Týrání, zneužívání, zanedbání, násilí v médiích, agresivní chování a jednání, násilí a zanedbání v rodinách, násilí v okolíé,….
Hra – Obsahem hry je radost z činnosti a spontánnost. Ke hře dochází z vlastní potřeby , ze svobodného, dobrovolného rozhodnutí.
Vývoj hry – funkcionální, fikcionální, konstruktivní
Otázky na zkoušku
1.Co je předmětem, jak vznikala, významné jména
Předmětem vývojové psychologie je vývoj psychiky, zabívá se studiem změn chování a prožívání v čase.
Jména: Žilčan, Kuric, Vanek, Erixon, Paže, Štern, Fárková, Tardy, Zelina, Kerjčiová, Grac, Harineková.
2.Používané metody - Vyjadřují způsob jak poznat druhého člověka. Dělíme je na:
Objevné – dávají nám informace (testy, rozhovory,..)
Zpracované – hodnotí získané informace (grafy, statistiky,..)
Pozorování – záměrné sledování člověka, mělo by být naplánované, měl by se vést o výsledku zápis
Rozhovor – založený na otázkách a odpověděch. Může se pozorovat i reakce na položenou otázku
Dotazník – písemná forma rozhovoru, můžeme je dát více lidem ale nevidíme jejich reakce na otázky.
Experiment – záměrné vytvoření nějaké podmínky pro vznik určité situace.
Test – výsledek je porovnávání s určitou normou, musí splňovat určité podmínky.
3.Determinace(ovlivňování) vývoje – vývoj ovlivňuje vnější a vnitřní faktory
Vnitřní faktory – ty, které vycházejí z organismu (biologické): činnost a vlastnosti nervové soustavy, růst organismu, celkový momentální tělesný stav, biologické potřeby a dědičnost.
Vnější faktory – působí na člověka vnější prostředí:
Přírodní prostředí – všechno, co jednotlivce obklopuje
Materiální prostředí - zařízení bytu, pracoviště, školy…
Kulturní prostředí - společenské zvyky a hodnoty, kulturní návyky, slušné chování, tělesná hygiena,…
Sociální prostředí – je dané převším rozdílným uspořádáním rodinných a manželských vztahů
4.Etapy vývoje – prenatální období, novorozenecké období, kojenecké období, batolecí období, předškolní věk, mladší školní věk, období dospívání – puberta, adolescence, období dospělosti – časná a střední dospělost, pozdní dospělost, stáří
5.Charakteristika jednotlivých vývojových období
Prenatální období – začíná početíma končí porodem. (9.měsíců)
Zárodek(3.týden), embrio (12.t.), plod
Plod roste nejvíce od 5.měsíce, už teď rozpoznává zvuky(matčin hlas)
Novorozenecké období – od 7.dní do 2.měsíců,během této dyby se vytváří určitý systém, přispůsobení na nové prostředí.
zdravý novorozenec má vyvinuté základní nepodminěné reflexy (sací, polykací, dýchací, vylučovací, obranné,úchopové..)
reaguje na vnější podněty pláčem, je to jeho komunikace
Kojenecké období – do konce 1.roku. Je charekteristické prudkým růstem a přibíráním na hmotnosti. Intenzivně se rozvíjí centrální nervová soustava. Dítě dokáže sedět a chodit, uchopovat a pouštět věci, je připraveno pro osvojování řeči, projevuje spokojenost i negativní emoce, navazuje první sociální kontakty.
Batolecí období – zahrnuje druhý a třetí rok života. Pokračuje všestraný rozvoj, rozvíjí se jemná motorika a reč. Rozvíjí se poznávací schopnosti, dítě napodobuje, navazuje kontakty s více osobami, dochází k tzv. prvnímu vzdoru( sebeuvědomování) „to je moje“
Předškolní věk – končí vstupen do školy, klidnější vývoj, změny nejsou tak patrné. Dítě zlepšuje pohybovou koordinaci, dokáže kreslit, převládá názorné konkrétní myšlení, rozšiřuje se slovní zásoba, je zvědavé, pořád se na něco ptá začíná rozpoznávat ženské a mužské role. Formuluje se svědomí.
Mladší školní věk – od vstupu do školy do 11-12let. Postupuje rozvoj myšlení i sociálních vztahů, základní činností už není hra ale učení. Začíná se rozvíjet sebehodnocení.
Puberta – od11-12 let do 15 let, je plná biologických, psychologických i sociálních změn. V biologickém vývoji dominuje prudký růst, objevují se sekundární pohlavní znaky, mění se tělo, dozrávají pohlavní orgány. Zdokonaluje se vnímání, paměť, fantazie. City se vyznačují velkou intezitou a labilitou. Častá je vzdrovitost, dochází ke krizi autority rodičů, zvyšuje se význam vztahů s vrstevníky.
Období adolescence – končí mezi 20 – 22 rokem. Je charakteristická postupným osamostatňováním od původní rodiny, prohloubeným vztahem k vrstevníkům, rozvojem sexuality, spolehání na sebe sama. Významná je volba povolání a profesní příprava, prtner.
Období dospělosti - dělí se na dvě fáze
Časná a střední dospělost – 20-25 do 40 – 45 let. Je to období zralosti s plnou realizací pracovní činnosti, důležitou náplní je manželství a rodičovství.
Pozdní dospělost – 40-45 – 65 let. Vrchol prrofesionální kariéry, změna rodinných vztahů
Stáří – od 65 let. Pokles výkonnosti člověka, změny sociální znamenají zvýšenou zranitelnost. Ve stáří jsou individuální rozdíli mezi jednotlivci.
6.Vývoj motoriky a chování
motorika – v rvních dnech až týdnech jsou motorické projevy dítěte jednoduché. Leží ve skrčené poloze na zádech. Horní končetiny má v loktech pokrčené a položené vedle hlavy. Pěstičky má sevříté. Hlava je vždy nakloněná na jednu stranu.
Důležitý je konec 3.měsíce. Na konci tohoto období je zdravé dítě ležící v poloze na břichu, udrží hlavičku a dokáže s ní otáčet do stran. V dalších třech měsících se dítě snaží uchopovat předměty. Obrací se z břiška na záda a nebo opačně. Dokáže si přechytit hračku z jedné ruky do druhé. Uchopení bývá ještě nedokonalé.
Díťě se začíná poprvé posazovat,občas se to nepodaří tak dítě spadne. Sezení se stává v prvním půlroku jedním z nejdůležitějších projevů vzpřímení.
Hrubá motorika – chůze, chůze přes překážky, do schodů, kopání do balonu
Jemná motorika – skládání kostek, manipulace s knihou, …
Chování – novorozenec sleduje okolí z počátku nezúčástněně a nebo jen na krátkou dobu dokáže zachytit pohled na tvář sklánějící se osoby. V prvních týdnecj dokáže sledovat hračku umístěnou přímo před očima, pozděj dokáže sledovat hračku i mimo střední linii. Na úsměv odpovídá úsměvem. Zvedá ruky, sleduje je a otáčí hlavu k tomu kdo na něj volá. Sahá na hračku, prohlédá si ji a vkládá do úst. Na konci půl roka dokáže rozlišit tváře rodinných příslušníků od cizích lidí.
7.Učení, růst, zrání
Učení – složitá činnost, jejíž podstatou je získávání zkušeností a formování jedince v průběhu jeho života.
Růst – kvantitativní změna – vztahuje se k fyzickým vlastnostem
Zrání – změny určované převážně vnitřními biologickými faktory.(tělesný růst, zrání nervové soustavy,pohlavních orgánů…)
8.Vývoj řeči – u novorozenců je jediný projev pláč, kterým reaguje na nepříjemné podněty z vnějšího ale i vnitřního prostředí.(pocit vlhka, hluk, hlad,..) V prvním měsíci dokáže tvořit hrdelní zvuky, které vznikají spojením :ah, eh, uh.
Mezi 4 – 6 měsícem začíná dítě komunikovat s hračkou a nebo s osobou, mrčí, vydává hluboké tóny, přidává různé slabiky se změnou hlasitosti a výškou tónu. V tomto období komunikuje dítě samo se sebou, co vyjadřuje jeho příjemné a nebo nepříjemné pocity.
Okolo 10 měsíce začíná dítě chápat jednotlivá slova navázané na každodenní činnost, postupně začíná chápat věty. Okolo 1 roku se začínají objevovat první slova jako jsou mama, auto, tata, baba,.. Dítě rozumí velkému množství slov ale nedokáže je ještě vyslovit.
Období 1,5 – 2 roky opakuje dítě jednotlivé slova po dospělých. Začíná rozpoznávat jednotlivé věty. 2 – 3 rokem se rozrůstá slovní zásoba, dítě klade mnoho otázek.
Mezi dětmi jsou v řeči značné rozdíly, v rychlosti rozvoje slovní zásoby a taky v schopnosti vyslovovat. Dítě před vstupem do školy je schopné samostatně se vyjadřovat, dokáže vykládat pohádky, komunikuje bez zábran. Zlepšuje se výslovnost.
9.Vývoj myšlení
Od 6 měsíců – primitivní myšlení
9 – 18 měsíců – konkrétní(situační) myšlení
18 měsíců – porozumění abstraktním situacím
2 rok – verbální myšlení
3 rok – začátek zobecňování
4 – 5 rok – období dětské fantazie
6 – 11 rok – realistické a logické myšlení
11 – 15 rok – samostatné řešení problémů
15 – 20 rok – výrazné rozdíly mezi technickým s přírodovědeckým myšlením, humanistickým a jazykovým.
20 – 30 rok – období myšlenkové dynamiky
10.Školní zralost - vstup do školy je výrazným krokem v životě dítěte. Vstupem do školy se mění celkový způsob života dítěte. Hravá činnost ustupuje do pozadí, hlavní činností se stává učení. Žák se musí přizpůsobit požadavkům školy. Učitel je pro něho nová autorita, stanovuje a vysvětluje dítěti jeho novou funkci, povinnosti a práva. Reakce dětí na školu jsou různé. Množství povinností, požadavků a nároků dočasně vykolejí mnoho prvňáčků.
Znaky školní zralosti:
Tělesný a zdravotní stav - posouzení lékaře – pediatra. V tomto období se ztrácí dětská tuková vrstva na úkor svalů, mění se tělesné proporce, postava se protáhne, prodlouží se končetiny, zmenší se velikost hlavy k poměru těla.
Psychická zralost - dítě by mělo mít k dispozici ne-jen hračky, ale i pastelky, plastelínu, knížky, skládačky,… Potřebuje cítit bezpečí v rodině. Všímá si mužské a ženské role.
Vnímání - pozná barvy a umí je pojmenovat, pozná tvary a umí je pojmenovat, pokud jde o sluchové a zrakové vnímaní je jeho zralost předpokladem úspěšné výuky čtení a psaní. Ve zrakovém vnímání umí rozlišit stejné a podobné tvary, dítě umí rozeznat první i poslední hlásku ve slově a umí jmenovat slova, které začínají na stejnou hlásku.
Grafomotorika - kresba odráží skutečnost, umí obkreslit jednoduchou předlohu, uchopit správně tužku, při kreslení preferuje jednu ruku, umí vystřihnout jednoduché tvary.
Rozumové poznání - začíná chápat vztah a souvislosti, příčiny a důsledky, ví jak se jmenuje, kde bydlí, ovládá dětské říkanky a písničky, umí se orientovat v prostoru(vpřed, vzad,dole, vpravo, vlevo,…)
Vývoj řeči - umí v jednoduchých větách a souvětích vyprávět své zážitky, umí správně vyslovovat všechny hlásky, umí vyhláskovat krátké slovo, umí se naučit básničku, nebo písničku
Pracovní vyspělost - umí odlišit hru od povinnosti, umí se samostatně obléct i obut, umí se najíst, atd
Pozornost - ví jak se soustředit na činnost 15 – 20 min.
Emocionální a sociální zralost - dokáže se odloučit od matky, podřídit se autoritě, není agresivní, není mezi dětmi uplakané
Za nezralé dítě se považuje když : je velmi živé a nevydrží delší dobu při jedné činnosti, má problémy s výslovností, odmítá kontakt s druhými a pláče v cizím prostředí.
Hranice mezi zralostí a nezralostí je velmi relativní.
Když má rodič pochybnosti o tom, zda zvládne dítě požadavky školy měl by se poradit s odborníkem- psychologem, ten po vyšetření poví, jestli je dítě zralé do školy a nebo jestli má jít o rok později. Samotné rozhodnutí je jen na rodičích.
11.Vývojové krize - vývojovou krizi můžeme chápat jako prudký přechod mezi dvěma studiemi, během kterých vývoj probíhá. V prvním stádiu nejsou rodiče schopni vnímat a zpracovávat podrobnější informace o nemoci dítěte a možnostech léčby. Oznámení faktu o těžkém postihnutí , nebo nemoci není pro lékaře lehké. Informace by měly být poskytnuty co nejdřív Ve stádiu rovnováhy přichází ke snižování úzkosti a deprese, narůstá přijetí situace a roste snaha rodičů starat se o dítě a aktivně se zúčastňovat na jeho léčbě. Toto období trvá několik měsíců, ale i po letech není zmírnění úplné
Rodiče by měli:
Udržovat normální běh rodinného života
Řešit problém v manželství a rodině, které se případně objevili ještě před stanovením diagnózy
Nedělat podstatné změny (stěhování, těhotenství..)
Uvědomit si, že táto skutečnost může ohrozit jejich manželství
Věnovat pozornost zdravý sourozencům
Komunikovat s nemocnicí
Spolupracovat s psychologem
12.Vývojové poruchy – děti se odlišují nejen individuálními osobnostmi temperamentu a charakteru, odlišné bývá i celkové tempo a rytmus jejich vývoje. Když je tempo urychlené hovoříme o předčasném vývoji, když je zpomalené jde o pozdní vývoj
Poruchy pohybového vývoje – centrální nebo obvodová nervová soustava
Bezvládnost jednotlivých končetin
Poloviční ochrnutí pravé nebo levé strany
Letaralizace – převaha některé strany její pohybové činnosti (levá ruka nad pravou)
Poruchy vývoje řeči
Ráčkování, šišlání, kapacizmus – nesprávné vyslovování „k“, dyslexie, dysgrafie
Poruchy myšlení
Oligofrenie – slabomyslnost, defektní úroveň intelektových schopností
Debilita – lehký stupeň oligofrenie
Imbecilita – střední stupeň ol.
Idiotie – těžký stupeň olig.
Pseudebilita – zanedbaná péče
13.Poruchy učení - specifické poruchy učení rozdělujeme na tři základní skupiny
Dyslexie – čtení
Dysgrafie – psaní
Dyskalkulace – počítání
Dyslexie – vyžaduje specifické metody a prostředky k tomu aby se naučil číst. Nedokáže to běžnými metodami. Projevuje se:
Záměnami písmen: b-d, u –v, a-o,
Nedokáže určit které písmeno je na začátku
Vynechává hlásky
Přidává písmena či slabiky na konec slova
Dysgrafie – používají se speciální metody a prostředky k učení psaní. Projevuje se:
Záměnou podobných písmen : a-o, b-l,
Záměnou zvukových písmen : t-v, g-k,
Přehazuje písmena
Zapomíná psát některé písmena
Dyskalkulace – nezvládá základní matematické úkony:
Plete si plus a mínus
Zaměňuje číslice:6-9
Nechápe že: 24 : 2 = 12, 6 + 6 = 12,…
Dyskalkulace se odstraňuje velmi těžce.
Dysortografie – chyby v tečkách a interpunkčních znaménkách
Dyspraxe – narušení hrubé motoriky – pohybu
Dysprixie – poruchy kreslení,…
14.Ohrožení psychického vývoje - na psychický vývoj dětí má vliv:
Týrání, zneužívání, zanedbání, násilí v médiích, agresivní chování a jednání, násilí a zanedbání v rodinách, násilí v okolíé,….
Hra – Obsahem hry je radost z činnosti a spontánnost. Ke hře dochází z vlastní potřeby , ze svobodného, dobrovolného rozhodnutí.
Vývoj hry – funkcionální, fikcionální, konstruktivní