Založit webové stránky nebo eShop

Vývojová psychologie 3

Langmeier, Josef: Formy a druhy ohrožení psychického vývoje dětí - výpisky z knihy 
Jedná se výtah z kapitoly "Ohrožení psychického vývoje dětí" z knihy prof. J. Langmeiera - Vývojová psychologie. Práce mapuje formy a druhy ohrožení příznivého vývoje dětí, především týrání, zneužívání, zanedbávání a psychickou deprivaci. Zabývá se také osobností pachatele, navrhuje i opatření, která by vedla k zamezení tohoto jevu. V navazující kapitole rozebírá násilné chování a jednání lidí z hlediska rodiny, společnosti, médií a kultury.

OBSAH: 
1. Týrání
2. Zneužívání
3. Zanedbávání
4. Psychická deprivace
5. Pachatelé 
6. Praktická opatření v boji proti týrání, zneužívání a zanedbávání.
6.1. Punitivní přístup
6.2. Protektivní přístup
6.3. Individuální terapie postiženého
6.4. Individuální terapie pachatele
6.5. Rodinná terapie
7.Preventivní opatření. 
8. Agresivní a násilné chování a jednání
8.1. Násilí a zanedbávání v rodině
8.3. Násilí v blízkém mimorodinném společenství 
8.4. Násilí v médiích
8.5. Násilí ve válkách a v podmínkách společenských konfliktů
8.5.1. Posttraumatická stresová porucha
8.6. Násilí a kultura

Specifické vývojové poruchy učení, řeči a chování :
 
a)    učení :
-       DYSLEXIE – porucha čtení
-         DYSGRAFIE – porucha psaní
-         DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
-         DYSKALKULIE – porucha matematických schopností
-         DYSPINXIE – porucha kreslení
-         DYSPRAXIE – porucha motoriky
-         DYSMÚZIE – porucha hudebních schopností
 
b)    řeči :
-         DYSFÁZIE – vývojová nemluvnost
-         DYSLÁLIE – patlavost, porucha výslovnosti
-         DYSARTRIE – porucha výslovnosti
-         KOKTAVOST
-         NEUROTICKÝ MUTISMUS
 
c)    chování :
-         HYPERAKTIVITA – nadměrná aktivita
-         HYPOAKTIVITA – utlumená aktivita
 
Pár slov o relativně nejčastějších VPU :
DYSLEXIE – neschopnost číst a porozumět textu
-         tato neschopnost bývá výraznou příčinou neprospěchu, zvláště ve vyšších ročnících
-         žák písmena nepoznává, domýšlí si je, zaměňuje př. b-d, 
-         čte v opačném směru : kos – sok
-         obtížně rozlišuje sluchem i výslovností měkké a tvrdé slabiky
 
DYSGRAFIE – porucha psaní
-         chyby při psaní analogické těm, které dělá dyslektik při čtení – chyby v pravolevé orientaci, vynechávání písmen, píše zrcadlově převrácená písmena
-         dítě neumí napodobit tvary písmen
-         psaní je výjimečně pomalé
 
 
DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
-         bývá úzce spojena s dyslexií, spojitost s nedostatky ve sluchovém vnímání, nedokonalé analýze slov
-         zaměňování písmen, která si jsou zvukově vzdálená, ale opticky blízká – b –d, zaměňování velkých a malých písmen, i/y, s/z …
 
HYPERAKTIVITA – porucha chování (nadměrná aktivita)
-         neklid, zbrklost, impulzivní reakce, agresivita
-         žák není schopen se trvale soustředit, delší dobu být na jednom místě
-         jedná bez zábran, špatně se začleňuje do kolektivu
-         až 40% návrhů na vyšetření PPP je dáno touto poruchou, častější u chlapců
-         projevy se časem spolu se zráním CNS zmírňují
 
            
Vývojová psychologie je základní disciplína, která zkoumá změnu psychiky  člověka v čase. Rozděluje život člověka do několika období a sleduje jejich zvláštnosti, specifikace, chronologii a individualitu prolínání se jich navzájem. Každé období je svým způsobem definovatelné, ale zároveň u každého jedince odlišné. Dají se zde charakterizovat určité populační trendy či normy, ale důraz by měl být kladen zejména na již zmíněnou individualitu. Periodizace vývoje se liší v různých teoriích.
  
Vývojová psychologie 
  
Vývoj znamená změny v těchto složkách: 
  
-         lidská duše=vitální složka (uvědomování si vlastního těla) 
-         citová složka (emoce) 
-         mentální složka (myšlení) 
-         složka Já 
  
Zkušenost: souvisí s vlivem prostředí, malé dítě absorbuje vjemy bez přítomnosti Já, ale zážitky si nepamatujeme, přijímáme je bezděčně. Kam se dítě narodí, má vliv na proces vrůstání do světa (např. specifické rysy jazyka – vliv na myšlení daného národa).
  
Zrání: postupná realizace geneticky naprogramovaných procesů v organismu (ve vitální složce vrozené procesy, které se vývojem uskuteční, např. puberta). Výzkumy, zda se dá zrání urychlit – nelze, je biologicky naprogramováno.
  
Věková norma: to, co je charakteristické pro dítě určitého věku (např. dítě 20 měs. jazyková slovní zásoba 100 slov).
  
Věkový trend: změna věkové normy v čase (způsob, jakým se dítě vyvíjí, jakým způsobem se mění věk. norma v čase, např. ve vývoji jazyka – 20 měs. 100 slov, postupně se snižuje na 80 slov, tj. změna věkového trendu).
  
            Existují psychologické metody pro vývojovou psychologii. Typická je longitudinální metoda (dlouhodobá, dítě se zkoumá po dobu dlouhého časového úseku – 5 a více let) – výhodou velká přesnost a komplexnost, nevýhodou je dlouhodobost (může dojít ke změnám ve zkoumaných skupinách, změna zkoumajícího, možnost zrušení výzkumu). Jiná metoda – průřezová (zkoumají se různé skupiny podle daného hlediska, např. podle věku) – výhodou rychlost, nevýhodou homogenizace skupin (stejné podmínky – počet dětí, pohlaví, zdrav. stav, podobné rodiny apod. ).
  
Periodizace vývoje (liší se v teoriích): 
Vývoj Já (Self) – malé dítě – nemá vlastní Já, prožívá celou svojí bytostí, niterné základy pro pozdější prožívání a dalších psych. procesů, přesná detekce emocí (i v prenatálním období), vytvořením vlastního Já je možné pozorovat emoce vnitřního stavu, vyděluje nás:
-         upevnění vlastního Já (kolem 4 let) – dítě se oddělí od vnějšího světa, vytváří si vlastní niterný svět (svět fantazie), dětský egocentrismus – vlastní aktivitou centrováno do vlastního Já, důležitý dostatek námětů pro fantazii, problematické chování v dospělosti mají často kořeny v tomto období (pokud nemá dítě dostatek prostoru pro svůj rozvoj)
-         období adolescence (asi od 9 do 18 let) – expanze do světa, základ dospělosti, upevňuje se světonázor
-         dospělost – svoboda a moc, ovlivňovat vnější svět a zároveň se nechat zvnějšku ovlivňovat
-         stáří (kolem 60 let) – člověk více receptivní, vnitřní moudrost, snižují se vnější ambice, zralost Já, umění přijmout stáří
  
Vývoj percepce (vnímání) – vnímání má z hlediska vývoje velký význam (dříve směr sensualismus – zaměřeno na dítě, hlásil se k němu i J. A. Komenský)
vnímání = proces, při kterém přijímáme informace z prostředí (nejen vnějšího, vnímáme i to, co se děje v naší mysli, tj. vnímání vnitřní – vnitřní zrak – např. schopnost vidět inverzní barvy). Vnitřní vnímání většinou přehlušeno vnějším (nebo omezeno). Dospělý člověk vnímá jinak než dítě.

Porucha vnímání: 
-         lehká mozková dysfunkce (LMD), ve světě používáno označení ADHD, tj. porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – postihuje poměrně velkou část populace, mírné známky této poruchy má cca 20% dětí, léčbu vyžaduje 3-5% dětí, více u chlapců (na 10 chlapců připadá 1 dívka, příčiny nejsou známé), jednou z příčin přidušení dítěte při porodu, nejčastějším projevem hyperaktivita, často porucha pozornosti – může přetrvávat do dospělosti, roztěkanost, stálé střídání činností a zájmů, impulsivita, zbrklost. Takové děti mají potíže s tvarovou diskriminací – často zjištěna ve škole, protože je zde vyžadována určitá pozornost – dyslexie, tj. porucha čtení, porucha koordinace pohybů (nutnost koordinace zrakového vjemu s pohybem), neschopnost soustředit se na detaily, zraková i sluchová diskriminace je snížena (výslovnost t – d), nesprávná výslovnost se toleruje cca do osmi let. Nejčastějšími příčinami LMD úrazy v dětství, těžký porod, přidušení při porodu, užívání některých léků v těhotenství, alkoholismus matky, sekundárním důsledkem LMD je častější konfrontace dítěte s neúspěchem – snaha vyhýbat se zátěži, bojí se – je tak ohrožen vývoj osobnosti. Léčba medikamenty – zlepšení funkce mozku, podpora aktivity mozkové kůry.
  
Vývoj inteligence: 
-         Inteligence – její pomocí chápeme a rozumíme světu, je to vnitřní čtení (symboly, abstrakce, umění je spojovat), je to naše schopnost řešit problém – čím je tato schopnost lepší, tím větší inteligence. Většina bdělého chování zaměřena na cíl, tj. že musíme mít v mysli představu překážky, která vede k cíli. Schopnost řešit problém roste věkem, u dětí markantní rozvoj do 14 let, kdy je intelektuální kapacita plně rozvinuta. Řešení problému ze dvou pohledů – z pohledu myšlení a z pohledu chování (schopnost realizace).
  
Aspekt (pohled) myšlení: 
-         pokud chceme problém řešit, musíme ho nejprve chápat, tj. reprezentace problému v mysli – 3 reprezentace problému:
-         1. akční zážitek (u nejmenších dětí, nejjednodušší způsob chápání problému u dětí, malé dítě není schopné trvalé reprezentace předmětu v mysli, vnímá jen to, co je – reprezentace pomocí pohybu, problém vyřešen akcí, pohybem)
-         2. vizuální představa (dítě řeší úkon na základě toho, jak věci vnímá, podle vizuální představy – co je větší, např. stejný počet prvků, ale jiné mezery – větší je to, kde jsou větší mezery)
-         3. symboly (dítě musí chápat symboly, např. čísla nebo slova, symbol je abstraktní informace, která vyžaduje abstrahování do určitého pojmu)
  
Aspekt (pohled) chování: 
-         mluvíme o strategii řešení (není myšlen způsob reprezentace problému, ale způsoby řešení), u dětí nesystematická, čím starší, tím větší a lepší systém, směřování k záměru jednoznačnější.

 Jean Piaget 
  
            švýcarský psycholog, pozoroval vývoj dětí = dílo Psychologie inteligence, před Piagetem – předpoklad, že děti se učí tím, že zkoušejí (pokus x omyl), dítě se naučí cokoliv, k čemu je motivováno.
Piaget – inteligence dozrává v určitých stádiích = dítě se učí v závislosti na vývoji inteligence, tj. vývoj kognitivních (poznávacích) funkcí.
  
fáze:
1.senzomotorická – od narození do asi 2 let, učíme se myslet na základě fyzického pohybu, koordinace smyslů a motoriky, konfrontace smyslů s vnějším světem, cirkulární reakce – zvnitřňují se mentální operace opakováním pohybů, převažuje zážitek akce 
2.předoperační – od 2 do 7 let, představy vizuální, není schopno vyřešit úkol se zachováním množství (změna tvaru nádoby + stejné množství obsahu) 
3.konkrétní operace – 7 až 12 let, vyvinuta abstrakce, ale často využívají konkrétní představy 
4.formální operace – od 12 let, vrchol vývoje inteligence kolem 15. roku
 
 
1.Dítě v raném období musí být intenzivně milováno, tím více si zažívá svět jako pěkný, potom bude schopen empatie, musí být tedy milováno, protože je. Po druhé sv. válce velké výzkumy v sociálních ústavech – zjištěno, že děti bez blízkého vztahu se zpomalují ve vývoji (už od 4 měsíců), pokud menší počet dětí – možnost zlepšení tohoto vývoje, není nevyhnutelné, aby blízkou osobou byla matka. Záleží i na kontextu celé rodiny, v každé rodině jsou určité tradice, i pomoc by se měla odvíjet v závislosti na charakteru vztahů v rodině. Harlow – pokus se šimpanzími mláďaty, zjištěno, že v raném období nestačí jen uspokojování primárních biologických potřeb, podle dřívějších teorií láska vytvářena jako sekundární pud (s uspokojováním hladu určitou osobou – vytváří se kladný emoční vztah), dokázalo se, že emocionální potřeby jsou stejné důležité pro dítě jako fyziologické, tzn. že se nejedná o sekundární pud, vztah dítě x blízká osoba závisí i na tom, jaké je dítě, důležitá emoční zralost rodiče – schopnost milovat dítě, i když není takové, jak si představoval. 
2.Sebehodnocení – dítě svoji cenu začne prožívat kolem třetího roku na základě citového vztahu, důležité ocenění od rodičů - dítě začne přijímat – vznik sebehodnocení. Zásadní je nepoužívat negativní atribuce ( že je dítě zlé, špatné – je třeba za špatné označit chování, ne dítě). Tresty snižují sebehodnocení, pokud je  trest přiměřený a nemá povahu emočního odmítnutí + odměny – vysoké sebehodnocení, děti s vysokým sebehodnocením většinou z rodin, kde funguje určitý řád. Rodiče dětí s nízkým sebehodnocením často používají nepřiměřené tresty (často ventilace vlastního vzteku). V první polovině tohoto období mají zásadní vliv rodiče, ve druhé vrstevníci. Dřívější pohlavní dozrávání, atraktivita a další aspekty mohou být také důvodem navýšení sebehodnocení. 

3.Identita – odpověď na otázku, kdo jsem, z hlediska struktury – schopnosti, co jedinec dokáže a co nedokáže, problematika schopnosti a hodnoty (čeho si vážím a čeho ne) – hodnota, jak si vybrat kamarády, odhadnout hloubku vztahů, neschopnost světonázoru.
  
  
Individuální vývoj osobnosti – čtyři základní rysy ( trvalá časová stopa, vznik kolem čtyř let), projevy se mění, zdroj zůstává.
  
1.dependence ( závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud je dítě za stejnou činnost jednou oceněno a jednou pokáráno ( stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále, pokud je dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc ( pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen podporuje vzhled = vznik dependence 
2.motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát jim důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout -  je důležité dítě ocenit. U malých děti je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění. 
3.agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace ( tj. zaměření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci ( např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu,že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik – pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že je dítěti ustoupeno, když se agresivně chová = zpevnění agresivních reakcí. Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (boj o hračku) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku vzalo násilně zpět), nebo snižovat frustraci ( dát dítěti jinou hračku, která  ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho,kterého napadl). 
4.úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání ( vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotu. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi.
  
  
Zvláštnosti prenatálního vývoje, období novorozence 
    
Prenatální období: 10 lunárních měsíců – 280 dní 
                                početí – porod 
  
Postnatální období: 
1.Dětství:
- předškolní období
-kojenecké (nemluvnické) období 0-1 rok
-batole 1-3 roky
-předškolní věk (3-6 let) – vůle, sebeuvědomění, vstup do školy
1.Období mladšího školního věku – období prepuberty (6-10,12) – pohlavní dozrávání 
2.Období staršího školního věku
- období puberty (10,12 – 15,16) – pohlavní dozrávání, ukončení – pohlavní zralost
-období adolescence (15,16 – 18,21) – pohlavní zralost – psychická a sociální zralost
 

Novorozenec: 
- patří do kojeneckého období = období nemluvněte (0 – 1), období novorozence je vyčleněno a je spojeno s šestinedělím matky, všechny projevy jsou vrozené, zajišťují základní přežití dítěte, má nekoordinované pohyby. Převážnou dobu tráví spánkem (20 – 22 hodin), plíce fungují ihned, ale zdokonalují se do 2 měsíců, srdeční činnost rychlejší, tep velmi labilní a nenahmatatelný, krevní tlak nižší, má velmi jemnou, tenkou pokožku, velmi snadno zranitelnou. U většiny dochází k úbytku hmotnosti.

Zvláštnosti projevu novorozence:
- Robinsonův reflex (opičí) – dítě je schopno do 2 hodin po porodu chytit a zmáčknout prst člověka
-Morův reflex (úlekový objímací) – po silném zvukovém podnětu nebo při ztrátě rovnováhy, dítě rozhodí končetiny a vzápětí je pokrčí do fetální polohy. 2 hodiny po porodu by ho mělo dítě být schopno.
-Tonický šíjový reflex – položíme dítě na záda a hlavu natočíme jedním směrem 
-Hledací reflex – dítě leží na zádech, pošimráme ho na jedné straně tváře a ono tím směrem natáčí hlavičku a otevírá ústa
-fenomén lezení a kráčení – lezení = dítě na břichu, tlačíme na chodidla – střídá se napětí a uvolnění svalů na nohách (připomíná lezení). Dítě je na břiše, tlak na plosku nohou, střídavý svalový tonus v nohou.
- kráčení = dítě bude pokrčovat střídavě nohy, ale když ho pustíme tak spadne
  

TĚMITO REFLEXY  SE ZJIŠŤUJE PSYCHICKÁ VYSPĚLOST DÍTĚTE 

ŘEČ, FORMY, DRUHY, NEJČASTĚJŠÍ ŘEČOVÉ PORUCHY
  
  
ŘEČ
Poznávací – zprostředkované procesy
definice – prostředek (nástroj) myšlení, ale zároveň i prostředek dorozumívání a prostředek k autoregulaci
člověk formuluje své myšlenkové operace
slouží k předávání určitých sdělení druhým osobám, důležitá je odezva druhé strany
pomocí řeči regulujeme (řídíme) své chování, jednání (forma vnitřní řeči)
- například u zubaře si říkám: „nic mi nebude dělat“
jeden z nejmladších procesů
vývojově velice mladý
tento proces je nejčastěji porušen = vada řeči
prostředek – dorozumívání
předávání informací
jazyk – dohodnuté symboly

DRUHY
Řeč dělíme podle toho komu je směřována
1. vnitřní 
slouží nám samotným
 prostředek autoregulace
2. vnější 
ovlivňují to: 1. Paralingvistické projevy (výška hlasu, intonace,....)
2. Gesta, mimika, pantomimika   
→ vede to k upřesnění
je obrácena k druhým osobám
mluvená – obracíme slova k ostatním lidem
faktory, které je zkvalitňují – paralingvistické jevy
 - síla hlasu
            - frázování (jak člověk člení myšlenky na úseky)
            - přeříkávání
            - interpunkce
        dále se dělí na verbální a neverbální (viz níže)
Řeč dělíme podle toho jaké prostředky používáme
    1. verbální (slovní) 
        nelze vrátit co jsem řekla, protože je přítomna vnější kontrola
        patří sem i psaný projev – náročnější na formulaci, těžší pro dorozumění
                          psaný projev je propojen s vnitřní řečí 
    2. neverbální 
        upřesňují obsah našeho sdělení
        mimika – postavení očí, pusy, nosu
        gestikulace – pohyby rukou a celého těla
        proxemika – tělesné vzdálení jednoho člověka od druhého
        haptika – řeč rukou
        způsob oblékání (úpravy zevnějšku)
            pubescenti a adolescenti užívají nejvíce černou barvu
        všechny druhy umění (literární, výtvarné, hudební)
        různé symboly – dopravní značky
                                 - morzeova abeceda
                                 - brailovo písmo
                                 - znaková řeč
                                 - Lormova abeceda (pro hluchoněmé)
  
PORUCHY
Logopedie – obor, který se zabývá poruchami řeči
1. Vývojové vady
        Opožděný vývoj 
                normálně začíná mluvit kolem 1. roku, ale s touto poruchou až kolem 2 – 2,5 roku nebo i později
                příčiny (somatické – neustále v nemocnici

dosáhnou normálního stavu v řeči, ale později
        Omezený 
                příčina – mentální retardace
                nikdy nedosáhnou běžné úrovně mluveného projevu
                projevy: nemá potřebu mluvit
                              malá slovní zásoba
                              jednoduché věty
        Přerušený vývoj řeči (ztráta řeči) 
                důsledkem působení rizika → zapomněl mluvit
                příčiny – narušení řečového centra
2. Neurózy
        Koktavost 
                narušení dynamiky řeči, neplynulost řeči
        Mluvní negativismus (nechce komunikovat)
                proč ? – nechce mluvit, ale umí
                           – nemůže (má psychické bariéry)
        Oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
                - totální (nikdy a s nikým)
                - výběrový (elektivní)
                       jen někdy a s někým
                       příčiny – psychické trauma        
        funkční narušení centra, ale mozek není porušen → sociogenní faktory
3. Poruchy zvuku řeči
        Brebtavost 
                jedna z příčin je LMD 
                mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
                nepříjemná pro jeho okolí
                můžete upozornit
                    například se dotknete jeho ruky
        Huhňavost 
                porucha rezonance (deformace nosní přepážky)
                LMD
4. Vady výslovnosti
        Patlavost (dyslalie) 
                - slovní
                - slabiková
                - hlásková
                nesprávně vyslovuje, zaměňuje (ž za ř) nebo vynechává
                podle toho jaké písmena vynechává
                        - sigmatismus (C, S, Z)
                        - rotacismus (špatné vyslovování R)
                        - rotacismus bohemicus (Ř)
  
ŘEČOVÉ PORUCHY (první zpracování)
1. Plynulost řečového pochodu (poruchy dynamiky)
        Koktavost (balbuties) 
            člověk opakuje první slabiky nebo celá slova na začátku věty
            prodlužování slabik
            ambulantní logopedická péče
            většinou kluci
            vada přechodná nebo celoživotní pak ale může nastat logofobie (strach mluvit) – nesprávné vedení rodičů
            !!!!! na koktavost nesmíte upozorňovat !!!!!
            příčiny
                dříve – neurotická porucha řeči
                dnes – neurologické vyšetření
                            biologický podklad
            spouštěcí mechanismus
                přetížení NS
                1. třída (psychická zátěž – změna prostředí)
                úlek
                z napodobení
        Brebtavost 
            mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova

  nepříjemná pro jeho okolí
            můžete upozornit
                například se dotknete jeho ruky
2. Výslovnost řeči
        do 7 let by dítě mělo umět všechny hlásky
        po 7 letech → poruchy
        3 – 4 roky: samohlásky, souhlásky
        4 roky: hlásky m, n, d, t
            nesprávné sykavky (ustálí se do 5-6 let)
        l, r, ř – artikulačně nejtěžší hlásky do 7 let věku
        Patlavost (dyslalie) 
3. Gramatická stránka
        Agramatismus 
            špatné pádové koncovky
            záleží na řečovém vzoru
4. Opožděný vývoj řeči
        celková porucha
        chudá slovní zásoba (aktivní i pasivní)
        chybí obecné, nadřazené smysly
        váže se nesprávná výslovnost, ale i gramatická stránka        

ZVLÁŠTNOSTI OBDOBÍ ÚTLÉHO VĚKU – KOJENEC, BATOLE
  
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ       
       1. Dětství
 1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
 0 – 1
porod → chůze, řeč 
 - novorozenec  
 kojenec 
  - batole 
 1-3 roky 
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
 - předškolní věk (3-6 let)
 vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12) ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
              3. Období staršího školního věku
                     - období puberty (10-12 → 15-16)
                            pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                     - období adolescence (15-16 → 18-21)
                            pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
  
KOJENEC
Fyzické změny
     V kojeneckém období – nárůst váhy a míry
          po porodu: 3 500 g, 50 cm
          v 1 roce: váha individuální Ø 8 – 10 kg, 75 cm
     dochází ke zpevňování kostí
Analyzátory
     zkvalitnění citlivosti analyzátorů
          všechny analyzátory začínají fungovat do 2 dnů po porodu
Chůze    
     první pokusy o chůzi už v 7. měsíci
Uchopení
     okolo 3. měsíce se objevuje mimovolní sahaní po předmětech
     okolo 6. měsíce: se snaží uchopovat po předmětech
     okolo 9. měsíce: palec se staví proti ostatním prstům → uchopí předmět
     kolem roku se snaží brát 2 předměty do ruky
Myšlení
     mezi 4. a 5. měsícem se objevují účelové reakce
          příklad – dítě vyhodí hračku, začne křičet → přivolá matku (1. projevy myšlení)
Řeč
     2 týdny po porodu se objeví brumlání (broukání)
          objevují se ve chvílích klidu
          je to předřečový projev do 3 měsíců
     do konce ½ roku: broukavý monolog (brouká už 10 minut) je mu dobře
     1. půlrok: mimovolná echolálie (=napodobování zvuků z okolí)
Slova
     na konci 1. roku se objevují záměrně pokládaná slova
     používá 10-20 slov (i „vlastní výroky“) → aktivní slovní zásoba
     pasivní slovní zásoba 
          5 x větší, slovům rozumí, ale neříká je
Paměť
     okolo 6. měsíce se objevuje možnost uchování v paměti 2 – 3 dny
     okolo 1 roku – uchování v rozsahu 2 až 3 týdnů
Dominantní činnosti
     manipulační činnost (začíná mezi 4 a 5 měsícem)
     přemisťovací aktivity
     experimentace (příklad – tahá za ubrus, zkouší co to je a na co to je)  - Co to je

  
OBDOBÍ BATOLETE (1-3)
  
Ohraničeno 
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
  
Fyzické vlastnosti 
lokomoční pohyb, batolení → batole
Ø 75cm → 90 – 105 cm
Ø 10 kg → 14 – 15 kg
hmotnost mozku: 900 g → 1000 g
začíná chodit – do 2 let bez opory
  
Osvojování dovedností a návyků 
- samoobsluhy
-   hygienické (2 let – nepočůrávají se, mytí rukou)
-   stolování (1 rok – pití z hrníčku, 2 rok – lžíce)
-   oblékání, svlékání (1 rok – čepice, tepláky)
-   obouvání (zip)
- sociokulturní
     - postupné získávání držení tužky
          1 rok – tužka v celé dlani, pohyb vychází z ramene, netrefí se na papír
          2 rok – pohyb vychází z loktu, do formátu A3
          3 rok – ze zápěstí, A4, „nehezké držení“
     - listovat v knize
     - navlékat korálky
     - zacházení s kostkami
          → výsledek rozumových schopností
          1 rok – nepovažuje kostky za stavební materiál
                      experimentuje, hledá možnosti použití (bouchání, ........)
          14 – 15 měsíc – staví věž ze dvou kostek
          20 měsíc – snaha postavit větší
          konec 2 roku – ze 3 až 4 kostek
          →  vypovídá to o jemné motorice a zrakově pohybové koordinaci
     - míč
          do 2 let nezvládá chytání
          hod ze zdola
          3 rok – chytání – ruka + oko (soustředěnost)
- lokomoční pohyby
     - chůze
          1 rok – neobratná
          2 roky – chůze do schodů (přísunový)
          2,5 – chůze ze schodů
          po 3 roce – střídavá chůze
     - běh
          2 rok – neohrabaný
     - poskoky
     - přísunový krok
     - pokus o zacházení s kladívkem – kolem 3 roku
     - nápodoba s nůžky
         utírat prach, zametání → dělají něco stejného jako dospělí a proto velice stoupnou ve svých očích
  
Tělesný vývoj 
osifikace – zpevňování kostí
     v této době větší výskyt deformací než zlomenin kostí
je důležitá správná životospráva
     - výživa
     - pravidelnost příjmu potravy
     - přiměřená doba spánku (8 – 12 hodin)
          i denní spánek
     - zajistit svobodnou (přirozenou) volnost
          prostor pro spontánní pohyb

  
  
- Druhy laterality 
     - vyhraněná lateralita
          vše napravo nebo nalevo
          lze určit na konci 3 roku
     - nevyhraněná lateralita
          jedno u to a podruhé ono
          lze určit 5 – 6 rokem
     - překřížená lateralita
          trvale píše pravou, ale dívá se levou
          i v podobě: ruka a noha
          méně: oko a noha
          nejčastěji: oko a ruka
- Lateralita je podmíněna dominancí opačné mozkové hemisféry 
- Při narození šance 50 na 50 % 
     nevyhraněná → na praváka (nenásilné)
     překřížené → menší problém, přecvičování
- Zjištění 
     kterou rukou to poprvé uchopí
     kladení posledních kostek
     navlékání korálků (pohybující se = dominantní)
     jídlo, kterou méně omylů
     noha – kopání do míče
     oko – klíčová dírka
     později – překřížení rukou
     stoj na jedné noze, na které déle
  
Zvláštnosti
- pohybového ústrojí 
     - relativně kratší dýchací cesty → infekce horních dýchacích cest
     - nedokonalá termoregulace (→ více nemocí) 
          rychle reaguje na změnu teploty
- psychiky 
     činnost receptorů – zpřesňování vjemů
                                     součinnost analyzátorů
                                     hmat, zrak, sluch
  
Poznávací procesy (představivost, fantazie) 
- ve 2 roce dochází k delší době uchování představy → dítě je schopno žít z představ (→ nejvíce se to promítá do hry)
- fantazijní představy – „pes větší než dům“
     nepravá lež – někdy nazvaná lží (nedostatečné poznatky z minulosti) bez úmyslu, netrestat
- prolínají se pamětní představy s fantazijními
- dítě personifikuje (neživým věcem překládá živé vlastnosti)
     „sluníčko se směje“
  
Paměť
prodlužuje se doba uchování
Zvláštnosti
     - citovost
          lépe se uchovávají a vybavují se silným citovým podtextem
     - neúmyslnost
     - obraznost
          spíše se uchováváme to co jsme sami zažili
  
Myšlení 
konkrétní myšlení
chápat vztahy mezi podněty, které může na vlastní smysly poznat
     Co je to Tv?    nikdy ji neviděl → nevysvětlí co je to
     židle = sedí se na tom (židle a stůl)
- 1. otázka 
     k upřesnění vede stále se opakující otázka – Co to je ? 
     upřesnění vzájemných vztahů – konec 2. roku
     ale otázky taky slouží jako nástroj k navozování a udržení kontaktů
- 2. otázka 
     kolem 3 (do 4-5) roku se objevuje otázka s hlubší podstatou
     Proč ? – dopátrat se poznatků, které nejsou vidět, navázat a udržet kontakty

  
  
disproporce mezi řečí a myšlením 
     myšlení předbíhá řeči (dělá něco, ale nedokáže to popsat řečí – nenachází slov)
  
Řeč     
ve 3 letech aktivní zásoba kolem 1000 slov 
     1. podstatné jméno
     2. sloveso
     3. citoslovce, přídavné jméno
Vyjadřovací schopnosti
     1 . rok – jednočlenné věty (jedno slovo vyjadřuje mnoho významů)
          například- ham – jíst, jím, nechci
     2. rok – jednoduché věty (po. + př.)
          Pepíček ham
          nerozlišuje časy
     3. rok – Věty delší i souvětí
          ignoruje většinu gramatických pravidel
Zvláštnosti řeči (poruchy) 
     - utváří nová slova od podstatných jmen (analogie)
          například – koloběžnit
     - nepřesnost při vyslovování dlouhých slov
          zkracují – lokomiva
          přesmyčky – fialka → filajka
                                kontejner → kojtenger
     - dětská patlavost
          nedokonalá výslovnost, ž, r, sykavky
          hodně působí Tv – děti nevidí správnou artikulaci
Podmínky vývoje řeči
     - odpovídající řečový vzor
     - dostatečný prostor pro mluvený projev 
          možnost mluvit, ale i poslouchat
     - vývoj řeči u děvčat je rychlejší než u chlapců
  
City
rozšíření škály citů (diference citů – větší škála)
- strach
     naučená záležitost
     ztráta pocitu bezpečí a jistoty – neuspokojení
     vznik – ztráta fyzické osoby, nové místo, neznámé osoby, podněty, hluk
     od 2 let – příčiny – negativní minulá zkušenost
     narůstá objem fantazijní – strach z nereálných podnětů (čarodějnice)
- zlost
     reakce na domnělé nebo skutečné omezení svobody, v situaci neúspěchu
     3 rok → až do afektů
- žárlivost
     důsledek, reakce na domnělou nebo skutečnou ztrátu milované osoby
- radost
     do 1 roku souviseli jen se mnou
     po 1 roce – sociálně podmíněna (pochváleno, že ....)
Zvláštnost citů
     - krátkodobost
     - přechod od + k -
     - výrazný vnější projev
     - převažuje přehrávání citových projevů
     - snadná ovlivnitelnost citů
Potřeba kontaktu 
     dominantní potřeba kontaktu s rodiči, ale i potřeba kontaktu s vrstevníky (→ sebeuvědomění)
  
Činnosti
1. Experimentace
     neúmyslný cíl, spontánní
     vyplývá z potřeby aktivity
2. Hra (konec 2 roku)
     stanoví si jednotlivé cíle → hra  (přinést kostky)
     - Individuální hry
          ze začátku

 zvláštnost – nechce si hrát s nikým jiným
                               nesnese ho vedle sebe
     - Paralelní hry
          hraje si sám, ale už vedle sebe někoho snese
     - Párové hry = hravé spolupráce
          kolem 3 roku
          dítěti se líbí ta hračka toho druhého
          většinou končí konfliktem (neovládají sem, špatná řeč → nedorozumí se)
     Druhy her
          nápodoba skutečnosti
          podstatou je pohyb – tvoří spontánní tělesné aktivity
          hry s dostupným materiálem – písek, voda, stavebnice, hračky, .......
          potřebuje prostředek (nezná imaginaci)
3. Kresba
  
Sebeuvědomění 
průběh 3 roku
     paralelní hry (sledovat toho druhého) dopomáhají k sebeuvědomění
     rozdíl „já“ a „nejá“
konec 3 roku
     uvědomování vlastních odlišností (zjevně pozorovatelné podněty – NÉ z oblasti psychiky)
dítě se z 3 osoby dosáhne do 1. osoby „Já“
Navenek
     oslovení „Já“
     začne na sebe upozorňovat „Já jsem papala“
     vyzdvihuje některé své aktivity
     reaguje na svůj obraz v zrcadle
  
Rozvoj vůle
do 2(3) roku, ale ovlivňovány (dány) někým jiným
ve 3 roce – dítě si stanovuje bezprostřední cíle a snaží se je dosáhnout
     cíl vyplyne ze situace (chce stavět věž, protože vidí kostky)
První negativismus
     objevují se tendence (cíle) jsou  neuskutečnitelné (v jeho možnostech to není), dospělí to usměrňuje → KONFLIKT
          navenek to vypadá, že dělá protiklad než chce dospělí (dítě nedokáže odhadnout své schopnosti, nemá minulou 
          zkušenost) – první negativismus
     dítě nechce zákazy, příkazy
          chce aby bylo vysvětlovány, přesvědčováno ho
     může to přejít do vědomého postavení do opozice
i když si na ně neudělá čas, použije příkaz
jako přirozený jev do 5 roku
jsou to „hry s vůlí“ (vytrvalost, samostatnost)
pozitivní vývojový jev → rozvoj vlastní vůle
utvářejí se první počátky vztahu k sobě samotnému = sebekoncepce      
  
  CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
  
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ       
       1. Dětství
              1. Předškolní období
                     - kojenecké (nemluvnické) období
                            0 – 1
                            porod → chůze, řeč 
                             - novorozenec  
                             - kojenec 
                     - batole
                            1-3 roky
                            chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                     - předškolní věk (3-6 let) 
                            vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
              2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
                     ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
              3. Období staršího školního věku
                     - období puberty (10-12 → 15-16)
                            pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                     - období adolescence (15-16 → 18-21)
                            pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
  
  
PŘEDŠKOLNÍ VĚK 
  
Tělesný vývoj
80–90 cm  → 111–120 cm
14–15 kg → 25–28 kg
nárůst dlouhých kostí (5-6 cm za 1 rok) ......neúměrné k váze (2 –2,5 kg za 1 rok)
pokračuje osifikace
     ke zpevnění spojení kostí, chrupavek, zřídka zlomeniny
ohrožen deformací páteře (proto nutné přidat do denního režimu tělocvik)
ohrožen plochou nohou
větší obranyschopnost vůči nemocem, ale v kolektivu se častěji nakazí
  
Pohybový vývoj
- obrovská potřeba pohybu
     větší zátěž je sedět než běhat
     → zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika)
     převažuje vzruch nad útlumem
     lepší koordinace pohybu – prolézání, kotrmelec, jízda na tříkolce, koloběžka, holubička, chůze na lavičce
     nedoporučuje se bruslení, tenisová raketa
     zvládají – předplavecké výchovy (pohybové hry ve vodě, základy lyžování)
- návyky sebeobsluhy 
     oblékání
     jemná motorika – knoflíky
     5 – 6 let – vázání kliček, stříhání, zatloukání hřebíku, tvarovací hmoty
                      hod vrchem, chytání míče
rádi pomáhají dospělým – utírání prachu
     → utváření zdravého sebevědomí
  
Psychický vývoj
NS – dozrávání
     postupně k opouzdřování nervových vláken
     převažuje vzruch (vysoká rychlost)
     dozrávání center v kůře mozkové
     na mozku – 90 % hmotnosti míry dospělého jedince
Poznávací procesy
- vnímání
     na základě receptorů
- zrak
     orientuje se v základních barvách – ž, č, m, z

pro základní orientaci ve světě
     vlastnost předmětu vysoká X nízká
                                     daleko X blízko
                                     vedle, vpředu, vzadu
     upřesňování orientace v prostoru
     pravoúhlá orientace (na svém těle)
     postupně – doplňkové barvy
- sluch
     vzdálenost předmětu (daleko, blízko)
     důležitý pro rozvoj řeči
     hrubě odhadneme jestli má hudební sluch
     napodobuje zvuky z okolí
     může se objevovat nepřesnosti – projevy nemoci LMD
- začíná se orientovat v čase
     na základě minulé zkušenosti
     rozlišuje časové úseky během dne (den a noc)
     → ráno, odpoledne, večer
     → týden
     děti přeceňují časové úseky
- zvláštnosti vnímání
     - celistvost vnímání
          vnímá podnět jako celek
          nezaměřuje se na detaily
          židle – dá se na ní sedět, neví kolik má nohou
     - závislost na citech (citovost)
          jestli si něčeho všimne, pak to musí být výrazné (barva, tvar)
     - závislost na fyziologickém stavu
          před, při a po chorobném stavu
          když není v pohodě, pak jde všechno kolem něj, nevnímá
          při neuspokojení potřeb
   
Myšlení a řeč
nejdůležitější receptory: zrak a sluch
zdokonalují se všechna formy myšlení
pojmy mají úzký rozsah (maminka – moje)
soudy jsou poznamenány nedostatečnou minulou zkušeností a jsou tvořeny na způsob analogie
personifikace: neumí přemýšlet abstraktně (leží sníh)
promítá se fantazie
  
Řeč
slovní zásoba: 3 – 3,5 tisíc slov
podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce, číslovky
snižuje se dětská patlavost (6 let   20 %)
     chybí zpětná vazba
zvládá vyjádření svých vlastních potřeb a požadavků
dokáže reagovat na požadavky okolí
otázky typu: „Co by bylo kdyby?“
řeč zaostává za myšlením
řeč předbíhá myšlení: dítě používá „prázdná slova“, kterým nerozumí
vlastní slova (pečeta, prsník)
některé abstraktní výrazy (nábytek, ovoce)
období 3 – 6 let = období senzitivní pro vznik řeči
většina dětí navštěvuje školky
  
City
forma prožívání citů v podobě afektu
nedostatek útlumových reakcí
doprovod při všech aktivitách, nedokáže dělat něco bez prožívání
rozšiřuje se škála citových projevů, to je nejvíce patrné v oblasti vyšších citů
nejčastější podnět pro vznik strachu jsou nenormální (nereálné) podněty (ježibaba)
příjemné citové kvality
radost z „oblékání“
city sociální: nejsilnější jsou city k dospělým, pocit bezpečí a jistoty
dospěláci jsou předmětem nápodoby
kolem 4. roku identifikace s dospělým stejného pohlaví → ochrana pohlaví

  
důležitý je vrstevnický kontakt, z toho se tvoří vztah k sobě samému
většina dětí: optimistický náhled (chvála, upozorňování na své činnosti a výtvory)
dítě neupřednostňuje děti nějakého pohlaví → heterogenní skupiny
děti se nedokáží omezit ve svých potřebách → konflikt neumějí se domluvit
  
Osobnost
obrovská šíře zájmů
časté střídání může vést k tomu, že zjistí v čem vynikají
určité náznaky temperamentu
s 80 % jistotou můžeme určit flegmatika
i melancholika, ale projevy mohou být následky deprivace
  
Činnosti
1. Hra
     je to nezastupitelná činnost v dětském životě = konstruktivní hry (materiály – písek, LEGO)
     úlohové (námětové) hry.......prodavač, doktor
     umožňují napodobovat dospělé tvory
     když si hraje, tak se vžívá do role dospělého, sloupá ve svých očích
     hry s pravidly (která jsou předem určená)
          a. Pohybové
                    zajíček, pešek, rybář
          b. Didaktické
                    stolní hry (člověče, pexeso, puzzle, domino)
     přispívají ke zvýšení
     vedle hry se objevuje zájem o práci, obzvlášť o tu, kde zastávají práci dospělého
     jsou to cílené činnosti → rozvoj sebeovládání
2. Kresba
     1 rok – čárání, pohyb vychází z ramene, tužka v dlani
     1-2 rok – pohyb z lokte, formát A3
     2 rok – stadium čmáranic
                  bezobsažné – načmárá, pak řekne co to je
                  obsažné – předem určí co to bude
     3 rok – tužku drží v konečkách prstů
                 stadium hlavonožců (hlava + něco co představuje končetiny, někdy i oči a ústa)
     4 rok – snaží se zachytit hlavní části těla (vlasy, uši, oči, nos, pusa), ale chybí krk
     5 rok – náznak nohou (né přímky), krk
     5-6 rok – dítě odlišuje typické znaky (dlouhé vlasy, vousy, korunky)
  
     Kresba slouží k vyjádření IQ
                     MV                                   MV ... mentální věk (podle kresby)
          IQ= ---------                                ChV.....chronologický věk  
                    ChV
  
     Zvláštnosti kresby dítěte
          1. Transparence
               dítě nakreslí vše co ví, ale ne to co vidí
               například auto z boku má 4 kola
          
  
          2. Schematismus
               každý podnět má zjednodušená schéma
               například korunka stále dvoucípá, auto
          3. Kolorit
               většina dětí preferuje jasné barvy (červená,....)
               užívá ve větší míře černou → handicap 
          4. Deformace
               nesnaží se zachytit poměr velikosti mezi podněty 
               promítá se citovost
          5. Automatizace
               období sluníček (je na každém obrázku)
               auto, míč
 
PSYCHOLOGICKÁ PROBLEMATIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI
  
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ       
       1. Dětství
              1. Předškolní období
                     - kojenecké (nemluvnické) období
                            0 – 1
                            porod → chůze, řeč 
                             - novorozenec  
                             - kojenec 
                     - batole
                            1-3 roky
                            chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                     - předškolní věk (3-6 let)
                            vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
              2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12) 
                     Vstup do školy + prepuberta 
                     ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
              3. Období staršího školního věku
                     - období puberty (10-12 → 15-16)
                            pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
                     - období adolescence (15-16 → 18-21)
                            pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
  
VSTUP DO ŠKOLY 
  
Následky vstupu do školy
- při vstupu do školy se dostaví změny
     - změna dosavadního života na povinný denní režim
          jsou dána pevná pravidla
     - změna priorit v činnostech
          hra → učení (primární aktivita)
          hra – pouze relaxační, kompenzační
- zesílení vlivu vrstevnické skupiny
     narůstá potřeba být co nejvíce ve vrstevnické skupině
- škola zaujímá novou sociální roli = žák
     přináší i povinnost
  
Problematika školní zralosti
školní zralost = stupeň celkové vyspělosti = bez velkých potíží zvládá školní požadavky
školní zralost se posuzuje v oblastech a kritériích
  
Oblasti posuzování školní zralosti
1. Oblast tělesné (fyzické) zralosti 
     - kosterně svalová soustava
          menší výška, váha → deformace páteře, ploché nohy
     - oblast jemné motoriky
          nutné pro zvládnutí výuky psaní
          požadavky: umí držet tužku, umí s ní zacházet, stříhání, lepení, skládání
     - zjištění zrakově – pohybové koordinace
          ruka je schopna zvládnout to co dostane pokynem oko
2. Oblast mentální zralosti 
     - vnímání
          jako celek (i skutečnosti)
          analytické vnímání
     - představivost
          na základě údajů udělat představu
          předpoklad – minulé zkušenosti
     - pozornost
          - doba soustředění do 20 minut
               proto je nutné střídat činnosti
               nemá být jednotvárná či v jedné poloze
          - neúmyslná

     - nedostatečně vyvinuté tlumící reakce
     - paměť
          neúmyslná
          převažuje mechanická
     - myšlení
          všechny druhy myšlení (soudy, úsudky a pojmy)
          na základě analogie – soudy i úsudky jsou špatné
     - řeč
          3,5 tisíce slov (pasivní 5 až 6 tisíc slov)
          optimální je, když dítě nemá žádnou mluvnickou vadu (vada stěžuje učení)
3. Citová a sociální zralost 
     převažují citové projevy nad racionálními
     zastoupeny vyšší city
     formy: afekty
     nedostatečná seberegulace
     - sociální
          základní orientace ve společenských normách
          zvládá návyky sebeobsluhy
     - emocionální nezávislost
          mělo by vydržet nějakou dobu bez přítomnosti rodičů
Dítě by mělo mít obrovský zájem o poznání nového (nezralé = nechce poznávat)
  
Kritéria školní zralosti
1. Stáří dítěte 
     všechny děti narozené do 31.8. musí nastoupit do povinné školní docházky (děti narozené po 31.12. – záleží na rodičích)
     odklad školní docházky je možný o 1 až 2 roky
2. Tělesné ukazovatele 
     - celkový vzhled dítěte
          ustupující předškolní baculatost
          objevuje se pás
          ustupuje čelo
     - Filipínská míra
          dominantní ruka přes hlavu na boltec ucha
          nedosáhne: víc jak 2 cm → nezralost
     - stav ozubení
          výměna mléčného chrupu (20)
2. Psychické ukazatele 
     zkoušky jimiž zjišťujeme psychickou zralost = TESTY ŠKOLNÍ ZRALOSTI
     zjišťujeme psychickou zralost, jemnou motoriku, koordinaci ruka-oko, řečové schopnosti
     - Kern – Jiráskův test 
          tento test má 2 části
          1. část – neverbální (má 3 úlohy)
                    a. Kresba lidské postavy
                    b. Obkreslení seskupení 10 teček (jemná motorika)
                    c. Opsaní textu (zrakově-pohybová koordinace)
          2. část – verbální (individuální)
                    touto částí zjišťujeme úroveň poznávacích procesů
                         popis obrázku, skládat útvar podle předlohy
                    úroveň všeobecných vědomostí
                         vlajka, z čeho je vajíčko, největší město,.......
                    úroveň řečového projevu
                         popsání svého díla
                         pozpátku – 4, 7, 8, 9
                         opakování věty, čísel
     - Terman – Merillová (od 3 do 15 let)
          ОООХ     „Ukaž na to, co tam nepatří. Nebo co je tam špatně?“
  
  
     - Edfeldův – reverzní test 
          předpoklad – děti předškolního věku mají tendenci zaměňovat zrcadlové znaky
          předškolní – je stejné
          zaměřuje se na postupné ubývání reverzních schopností
          školní – zralé – nemělo by zaměňovat
          test obsahuje 84 párů ( výsledek: 0 – 51 → nezralé
                                              ⅔ nezralost


Školní nezralost a její příčiny
1. Omezení rozumových schopností 
     mírná mentální retardace (85 – 70) – „slaboduchost“
     za trvalé asistence je schopno po odkladu jít do školy
2. Opoždění rozumových schopností 
     abnormalita v tělesném vývoji (dlouhodobá nemoc, úraz)
     sociální
3. Nerovnoměrný vývoj rozumových schopností 
     LMD – drobná poranění mozku v období perinatálním, v době porodu nebo krátce po porodu (do 2 let)
     nevedou ke snížení obecných rozumových schopností, ale způsobují, že mu některé činnosti nejdou, ale mohou být 
     činnosti ve kterých vynikají
     - příznakem je porucha pozornosti
     - důsledkem jsou vývojové poruchy učení
4. Sociální příčiny 
     - nevhodný výchovný styl
          autoritativní (nepřipouští rozvoj osobnosti)
          liberální, brutální, ambiciózní, senzitivní, výchovná zanedbalost
     - nevhodný styl působení učitele
          špatné hodnocení, autoritativní, subjektivní, vrstevnické skupiny, nevhodný vzor
Prvotní projev při zařazení nezralého dítěte do školy
vstup do školy → nezvládá učení → výchovné problémy
  
  
PREPUBERTA
  
nazývána taky – Obdobím mladšího školního věku
hranice: ztráta mléčných zubů (6-7) → pohlavní dozrávání (10-12)
  
Fyzický vývoj 
zrychlené tempo růstu do výšky (hlavně dlouhé kosti 6-8 cm)
výška: 115 → 140  (neúměrné k hmotnosti)
pokračuje osifikace
zvyšuje se výkonnost svalů, nárůst fyzické síly
obrovská potřeba pohybu (X je ve škole)
spánek ( 9-10 hod) nutné jinak dojde k přetížení organismu
dobrá hrubá motorika (koordinuje)
zdokonalují pohyby jemné motoriky
  
Psychické projevy 
v 10 letech má dítě velký mozek jako dospělý člověk
10 rok – činnost 2. signální soustavy – podstatou je řeč a myšlení
  
Vnímání
všímá si detailů (obrazy, vjemy jsou celkem přesné)
zdokonaluje se
  
Pozornost 
škola požaduje charakter. pozorování
převažuje vzruch nad útlumem (od jedné činnosti k druhé) → srovnatelná s dospělými
prodlužujeme to tím, že do toho dáváme citovou angažovanost (údiv, překvapení) → zkvalitnění vjemů
  
Představy 
poměrně chudý (obecná představa) – nedostatečná minulá zkušenost (obsahově chudší, útržkovitě)
projevy vrcholí identismus (kolem 7-9 roku)
živé barevné představy (ještě není skutečné)
  
Fantazie 
rozrůstá se tím co se dítě dozvídá ve škole (četba, Tv)
     - Konstruktivně – tvořivá fantazie
          promítá se do hrových činností
          konstruktivní hry – stavebnice všeho druhu
     - Rekonstrukční fantazie
     uplatňuje se ve šk

Paměť 
zvláštnost – převažuje mechanická paměť
     malá slovní zásoba – lehčí se to učit nazpaměť
dítě nemá schopnost třídit poznatky do systému
rodič podává „předsystémované“ poznatky
ze začátku  neúmyslná paměť
     dá se změnit u potřeb, zájmů dítěte → úmysl
převažuje paměť závislá na citech
  
Myšlení 
převažuje konkrétní myšlení
     výsledek – soud, úsudek, pojem
     pojem – závislé na minulé zkušenosti
     subjektivnost
neustále přibývá zkušeností
     → pojmy jsou nestálé (obsahem i rozsahem)
zpřesňování pojmů
     v tomto období nepochybuje o pravdivosti pojmů od dospělých
přesněji se orientují v čase (umí hodiny), ale stále přeceňuje
zpřesňuje pojmy v prostoru
    8 rok ←•→ (ustálení)
    už ví, že je to vzhledem k mému postavení v prostoru
nemá jasno v počtu a množství (chybí abstrakce – 5 prstů neví)
  
  
               
Ač je to stejné množství,
dítě ti řekne že více vody je v A
Vychází to z činnosti receptorů
    
Řeč
potřeba k myšlení
v 6 letech – 3,5 tisíce slov
pasivní slovní zásoba
     6 let- 6-6,5 tisíce → 7let - 18 tisíc slov
patlavost vede k horším výsledkům ve škole

City 
období, kdy se dítě pídí po nových poznatcích
chápe smrt jako nevratné
dítě je nejcitlivější mezi 6-7 a 10 rokem
ohrozit žádaný vývoj dítěte
     - strach (zůstává)
         - z nereálných podnětů (babajaga)
         - z reálného nebezpečí
              negativní minulá zkušenost (nemoc, bouřka, tma, smrt blízkých)
             60 % dětí se bojí školy ( 1-2 % oprávněně)
    - pocit libosti (štěstí, radost)
         sociálně podmíněné podněty (poděkování)
Vyšší city 
     - intelektuální city
          zdrojem těchto citů je škola (1+1=2  → radost)
     - estetické city
          přejímají je od dospělých
          hodnocení (postojů) vůči uměleckým dílům – nerozumí abstraktním obrazům
     - morální city
          škola je silným činitelem
          „je a není správné“
     - sociální city
          1. vztah k dospělým
               intenzita k učiteli
          2. vztah k vrstevníkům

 rozšiřují se city na vrstevníky → potřeba vrstevnických kontaktů
               1. třída – vytváření ezosexuálních skupin (chlapci zvlášť a dívky zvlášť)
                    nepřátelské tendence
                    chlapci – více aktivity, dívky – méně, ale je
                    dospělý usměrňují jejich spory
                    oblíbené činnosti – míčové hry, ale i didaktické
          3. vztah k sobě samotnému
               podle postavení (vztahu) ve skupině soudí postoj k sobě
               optimistický extravert – neustálá potřeba něco sdělovat (otevřená komunikace)
               obrovská paleta zájmů
  
Činnosti 
- Hra
     hra zastává důležité místo
     nezbytný prostředek pro utváření zdravé osobnosti
     nezbytný doplněk učení, kompenzační prostředek
     funkce socializační a rozšiřuje slovní zásobu
     nezastupitelná (není formativní)
     první je učení až pak hra
- Učení
     dítě se chce samo dozvídat
     učení uspokojuje touhu po vědění
     forma orientačně – pátracího reflexu
- Práce
     vzrůstá zájem o práci
     v pracovní činnosti se cítí jako partner dospělého (pocit rovnoprávnosti vůči dospělým)
  
Problémy
vznikají na základě narušení sociálních vztahů
příznaky: neurotické projevy až neurózy
- neurotické projevy
     záškuby drobného svalstva (tiky)
     poruchy spánku, příjmu potravy (nechutenství)
     psychogenní zvracení
- vegetativní neurózy
     pomočování (noční i denní)
     neschopnost udržet stolici (enkopréza)
     hysterie (snaha o upoutání pozornosti)
- neurózy řeči
     - mluvní negativismus (nechce komunikovat)
          proč ? – nechce mluvit, ale umí
                     – nemůže (má psychické bariéry)
     - oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
          - totální (nikdy a s nikým)
          - výběrový (elektivní)
               jen někdy a s někým
               příčiny – psychické trauma
     - koktavost                 
  
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ PUBERTY A ADOLESCENCE
  
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ       
       1. Dětství
              1. Předškolní období
                     - kojenecké (nemluvnické) období
                            0 – 1
                            porod → chůze, řeč 
                             - novorozenec  
                             - kojenec 
                     - batole
                            1-3 roky
                            chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
                     - předškolní věk (3-6 let)
                            vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
              2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
                     Vstup do školy + prepuberta
                     ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
              3. Období staršího školního věku 
                     - období puberty (10-12 → 15-16) 
                            pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost 
                     - období adolescence (15-16 → 18-21) 
                            pohlavní zralost → psychická a sociální zralost 
       2. Dospělost 
              sociální mezník – výkon profese 
              →ukončení profese (nárok na starobní důchod) 
              1. Raná dospělost ( 20→30) 
              2. Střední dospělost (30 → 45) 
              3. Starší dospělost ( 45→60) 
       3. Stáří 
              starší 60 let
  
  
PUBERTA (10-12 → 15-16) 
  
Nazváno podle pubes = ochlupení
Změny, které budou dokončena v pubertě
     - tělesný vzhled
     - projevy k druhým osobám
     - postoj k sobě samotnému
Nástup puberty je podmíněn (činitel)
     - dříve o 1-2 roky u dívek
          ¨dívky větší
     - životospráva (nevhodné podmínky zpomalují nástup puberty)
     - zeměpisná šířka (podmínky)
          teplé krajiny – dřívější nástup puberty
     - dědičnost
  
Změny
1. Tělesný vzhled 
     zvýšení tempa nárůstu dlouhých kostí
     zhoršuje se koordinace pohybu
          způsobené nevyspělostí pohybových schopností s narostlými kostmi → více úsilí na posud zvládající úkony →
          → dřívější únava →přetížení organismu
     neúměrně přibývá váha
2. Postoj k dospělým 
     dospělí přestává být pro děti autoritou
     tendence zaujmout rovnocenný postoj k dospělému
     období 2. vzdoru
3. postoj k sobě samotnému 
     optimistický extravert → pesimistický introvert 
     zvyšuje se zaměřenost na sebe sama
     důsledek: na sobě vidí spíše nedostatky
16 
  
  
  
Hranice
 pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost 
  
Tělesný vývoj 
8-12 cm za rok 
růst ukončen u dívek kolem 15 roku 
                       u chlapců kolem 18 roku
hormon hypofýzy – růstový hormon
     vylučuje hormon, který určuje nástup a průběh pohlavního dozrávání
     → promítá se do fyzického vývoje
               nanismus X gigantismus
     → brzlík
               poruchy v oblasti pohlavního dozrávání
                    předčasné
                         CH – v dospělosti oblíbenější, větší suverenity
                         D – negativní dopad, středem pozornosti nechtěné (rostou prsa) → zátěž pro dívku
                    opožděné
                         CH – obrovské vnitřní konflikty
                         D – nemá vliv
Sekundární pohlavní znaky 
     Dívky  
        první signály kolem 9-10 roku
        zvětšování prsou
        rozšiřování pánevní kostí
        ochlupení
        nárůst tukové tkáně
        výška ↑
        12-13: 1. menstruace
        14-15: zaoblení tvarů
     Chlapci 
        11-12: ochlupení
                vzrůst vnějších pohlavních orgánů
                vzrůst hrtanu
                mutace (až o oktávu)
        15-16: zrání pohlavních buněk
Malá koordinace pohybu (nedokonalost činnosti mozku)
velké úsilí → únava → přetížení
  
Duševní vývoj 
  
NS
nabývá na činnosti druhé signální soustavy
 (myšlení, řeč) – zprostředkovaně (přijme řeč a myšlení zpracuje)
mozek jako u dospělého
zbrázďování mozku – zvětšuje se povrch = šedá kůra
    = psychická činnost
  
Poznávání - vnímání 
propojeno s vůlí
záměrný cílevědomé pozorování
  
Představivost
utváření obecných představ
tendence rozumět obsahu abstraktních pojmů
  
Fantazie
bdělé snění (spojené s budoucností)
     duševní odpočinek
tvořivá fantazie
     originální výtvory (kulinářské speciality, poezie, próza, výtvarné)
  
Pozornost
dochází k roztržitosti (1. – 2. rok)
   než se srovná s tělem
nízká koncentrace
16 
  
  
  
Paměť
mechanická → absolutní odpor k mechanické paměti
úmyslná spíše logická
  
Myšlení
je schopen dávat pojmy do souvislostí
„myšlení o myšlení“ – abstraktní myšlení
schopen (ochoten) diskutovat dlouho o tom co je to spravedlnost
není potřeba jak to vidí druzí
důležité – přijít na originální myšlení
         divergentní myšlení
formy myšlení
   obrovská touha utváření soudů a úsudků (plané filosofování)
  
Řeč
rozšiřuje se slovník
tendence vytváření vlastních slov (odlišit se tak od dospělých)
  
Písemné výtvory
větší potřeba košatějších výtvorů
  
City
promítají se sem biologické změny 
      → vliv na city (hlavně na projevy)
afekt – reaguje nepřiměřeně na podnět
    afekt – netečnost
     = výkyvy v citových projevech (citová labilita)
obsahem citů je většinou nelibost
  
Vyšší city
přispívají z vlastních činností
- Sociální city
     obrovské změny
     projevy k druhým lidem (dospělým, vrstevníci, k sobě)
     1. Vztah k dospělým
         absolutní pád autority (vymanit se ze závislosti na dospělých, ale né na materiální stránce)
          „morální absolutismus“ – nevidí na dospělých nic dobrého → zavrhnutí dospělých
          potřeba po citové nezávislosti na dospělých
          paradoxní fáze – udělá pravý opak než se od něho čeká
          formy prožívání – afekty (od + k -)
          období – vulkanismu
         příčiny – nedozrálost nervové soustavy (vzruch > útlumem)
     2. Vztah k vrstevníkům
          změny ve skupině – obrovská potřeba sounáležitosti, být co nejvíce s vrstevníky, protože mají stejné problémy
          → přispívají k utváření zdravého sebevědomí
          Vztah ke skupině druhého pohlaví 
               jsou 2 fáze
               1. Fáze erotického cítění
                    u děvčat intenzivnější
                    hledají eroticko – sexuální symbol
                    představuje pozitiva opačného pohlaví (vzor)
                    zpěváci, herci, sportovci
                    v 99% idol o tom neví
                    fáze zbožňování, ale nechce opětování
                    mezi 12-13 rokem, u dívek dříve
               2. Fáze flirtování
                    v podobě oboustranného vztahu (zájmu)
                    vnější vzhled je nejdůležitější
                    stadium romantických lásek
                    nejedná se o tělesné kontakty
                    objektem zájmu je osoba dosažitelná
                    hranice prvního sexuální zkušenosti se snižuje
     3. Vztah k sobě samému
          ústředním projevem – introverze (sebepoznávání – pozorování vlastních projevů)
          podceňování – jedinec většinou na sobě vidí nedostatky, které si ve většině případů jen vymýšlí
16 
  
  
  
                                   nedůvěra k sobě → až v komplex méněcennosti
          přeceňování – „Jsem nejkrásnější, já všechno spasím“
                                   obrovské sebepřeceňování
                                   méně, ale jsou (více obvyklé je podceňování)
                                   důsledkem upozornění na sebe sama
                                   zveličuje svoje projevy (účelová reakce)
          Tyto dvě období se střídají 
V této době nejčastější pokusy o sebevraždu v důsledku dlouhodobých období v záporném hodnocení
V této době očekává od dospělého, že budou zvýrazněny jeho přednosti
Až bude dospělý vymlouvat jeho domnělé špatné vlastnosti tak mu pubescent neuvěří
  
Projevy období 2. vzdoru (negativismu)
     záměrná, uvědomělá tendence stavět své názory proti dospělým
     podepisuje se sem touha dosáhnout to za každou cenu
     ideální je, když rozhodnutí padne dohromady
          pubescent = rovnocenný partner
     pubescent nechce být manipulován, ale otevřen radám (nabídkám)
     chce diskutovat
  
Osobnost
     zájmy – individualizace zájmů
          ale vyváženost pasivních (receptivních) a aktivních zájmů
          obrovský zájem o pohybové aktivity
          není rozdíl mezi zájmy pohyb. chlapců a dívek
     ke konci období
          První směrová volba povolání 
               výběr v souladu se zájmem adolescenta
  
  
ADOLESCENCE (14-16 → 18-20) 
  
Hranice – pohlavní zralost → sociální a psychická zralost
adolescence = mohutnění
zákon – 18 rok – vyvrcholení právní dospělosti
  
Tělesny vývoj, pohyb
ukončení růstu (D – do 18 let, CH – do 20 let)
dozrávání všech tělesných orgánů i NS
rostou 3. stoličky (zuby moudrosti)
  
Tělesné změny
CH – rozšiřuje se hrudník      
          ztráta dětského výrazu ve tváři
          dokončení mutace (klesá)
          rozložení tukové a svalové tkáně (svalová >  tuková)
D – tendence k ukládání tukové tkáně
       lepší koordinace všech pohybových dovedností
  
Psychika
- Vnímání
     dokonalejší tím, že jsou obohaceny minulou zkušeností
     dokonalejší - proces pozornosti se do toho zapojuje
          dokonalá schopnost koncentrace
          systematické, úmyslné
- Paměť
     absolutní odpor k mechanické
     převažuje paměť úmyslná, logická a dlouhodobá
- Řeč
     2. signální soustava – abstraktní myšlení se objevuje v řeči → rozvoj ve filosofování (abstraktní pojmy)
     řečnictví – upozorňování na sebe
     prostředek k hledání sebe sama
     tendence vytvářet vlastní slovník (žargon)
          podle toho kde studujeme (k přípravě na povolání)
          malé odlišnosti od dospělých
          závěry příliš přísné, malá tolerance
16 
  
  
  
- Citové projevy
     obroušení vztahů mezi adolescentem a dospělými
     aspoň vyslechne a připustí, že by to mohlo být dobře
= období – proces emancipace (hledání vlastní identity)
     chce odpověď na: kdo jsem, jaký jsem (kritičtější hodnocení svých zvláštností), nalézt si svoje místečko, formulace
     žebříčku hodnot (neustále se mění)
- vztah k druhému pohlaví (polygenní stadium)
     jedinec nesetrvává dlouhodobě v jednom vztahu
     je rád v kontaktu lidí
ke konci období
     svazky, které jsou trvalejší → sňatek
Nedoporučuje se těhotenství před dovršením 20 roku
  
  
DOSPĚLOST (20 → 60) 
  
sociální mezník → ukončení profese
dospělost se dělí na 3 období
     období rané dospělosti (20-30)
     období střední dospělosti (30-45)
     období starší dospělosti (45-60)
                                           
1. Raná 
     výkon produktivní práce (ekonomická – existenční soběstačnost)
     potřeba otevřenosti spolupráce
     tendence učit se něčemu novému
     zvýšená potřeba (tendence) trávit čas s vrstevníky
     potřeby otevírat se světu = extravert
     přináší životní optimismus
     snaha o nové kontakty
     poznávat
     snaha nalézt trvalejšího partnera
     uzavírání prvních sňatků (1. dítě)
     období největší fyzické síly (výkonnosti, zdraví)
     v 25 letech – degenerace
          snižování výšky, snížení citlivosti sluchu, horši adaptace v šeru, vrásky, první stříbrné vlásky
     vrchol fyzické síly (plavci, fotbal,......)
  
2. Střední 
     první znaky degenerativních změn
          snižuje se funkční kapacity některých orgánů, pružnost ↓ kůže → vrásky, vlásky šednou, řídnou, pružnost ↓ kloubů
          snižuje se 1 –1,2 cm
     ale vyváženo úspěchy v pracovní sféře
     konstantní místo
     stabilizace partnerských vztahů
          syndrom prázdného hnízda
     kolem 45 roku – vyšší rozvodovost
     objevuje se syndrom vyhoření (stresová situace, snaží se být dobrý tak jak před 10 lety, být stejný jako ti mladší)
          → nemoc z přepracování (vyhoření)
     M – nižší sexuální schopnost
     Ž – počátky klimaktéria
  
3 Starší
     psychika
          při ztrátě rozmnožovatelnosti mohou vést k pocitu méněcennosti → sebezničení
          M – ztráta fyzické schopnosti
                  zhoršení pozornosti a paměti
     Konec období – zjevné degenerace
          zvýšení tukové tkáně, šedivění, pigmentové skvrny, zpomaluje se metab., zhoršení funkce receptorů (zrak, sluch)     

PODSTATA PROCESU MYŠLENÍ, FORMY A DRUHY
  
MYŠLENÍ
Vyšší poznávací proces
Nemusí být bezprostředně zapojeny naše smysly, ale stojí na nich
poškození smyslů → odráží se to v procesu myšlení
   Např. Dítě od narození nevidomé, bude s největší pravděpodobností opožděné
Je to proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti
Při myšlení operujeme s podstatnými vlastnostmi jevů a myšlení
  
MYŠLENKOVÉ OPERACE
na nich spočívá podstata myšlení 
Indukce, dedukce, analogie
1. Analýza
         rozklad určitého celku na části
         předmět rozčleněn na části
         např. jablko je kulaté a červené
                   rozdělení slova na samostatné hlásky
2. Syntéza
         spojení určitých vlastností, častí v celek
         př.: je to kulaté
3. Srovnávání
         zjišťujeme podobnost (rozdílnost) mezi několika předměty
         u dětí se trénuje pomocí různých her 
4. Abstrakce
         konec předškolního věku
         člověk je schopen vydělit hlavní podstatnou vlastnost předmětu
         stranou nechává nepodstatná vlastnosti
         např. tabule je zelená, obdélníková, dřevěná ...... obec. vl
5. Zobecnění (konkretizace)
         spojujeme předměty nebo jevy do určitých skupin podle podstatných společných znaků
         např.  jablko se dá jíst, hruška se dá jíst → ovoce se dá jíst
  
FORMY MYŠLENÍ
řečová podoba našich myšlenek
1. Pojem
         je zobrazením obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů
         Rozsah – je dán stupeň zobecnění
                         př. člověk – maminka – žena 
         Obsah – maminka – žena, která trvale pečuje o děti
                        výčet základních znaků
Druhy pojmů  –    jedinečné (můj otec)
–      obecné (otec) 
–      konkrétní (o různém stupni obecnosti: víno, nápoj)
–      abstraktní (pravda, svět, vztah)
–      rodové (mnohoúhelník)
–      druhové (čtverec)
2. Soud
         vyjádření vztahu mezi 2 pojmy
a.        Pravdivé – borovice je strom
b.       Nepravdivé – velryba je ryba
(škola je krásná – podoba tvrzení
škola není krásná – podoba popření)
3. Úsudek
         vyjádření vztahu mezi 2 soudy
         vyvození určitého závěru z několika soudů
         v podobě tvrzení, popření může to být pravda nebo lež
         a. Induktivní
                  jdeme od jednotlivého znaku k obecnému tvrzení
         b. Deduktivní
                  jdeme od obecného základu ke konkrétním případům
                  ovoce má vitamíny → jablko, hruška má vitamíny
         c. Analogický
                  vytvoření závěru na základě podobnosti
                  pravděpodobný úsudek – v Pá, So, Ne, Po sněžilo → bude asi i v Út


DRUHY MYŠLENÍ
1.Konkrétní (názorné)
      typické pro děti předškolního věku a pro mentálně postižené osoby
      člověk je schopen provázet myšlenkové operace pouze v přítomnosti konkrétních předmětů a nebo předmětů,   
      které je zastupují
      doprovázení konkrétní činnosti, které teď dělám
      2 podoby – na úrovni názorní činnosti 
                      – názorně obecná – přemýšlí v představách
                                                   – předpokládá minulou zkušenost
2. Abstraktní (teoretické)
      předpoklad je vyšší úroveň myšlení
      člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů
      v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
      pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
      Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí
  
PORUCHY
·     Ulpívávé myšlení
 pořád mluvím o jednom a tomtéž
 u starých lidí ... vlivem degenerace
·     Zabíhavé myšlení
spojeno s nepodstatnými informacemi
·     Nesouvislé myšlení
„nemá to hlavu ani patu“
·     Zpomalené x zrychlené
zpomalené – nemá být postižena kvalita myšlení
zrychlení – „myšlenkový trysk“, velmi často se promítá do řečového projevu
                   zvýšeným zájmem o danou oblast se zrychluje
·     Myšlenková bludy
nesprávné úsudky, soudy, mylná přesvědčení
osoba je přesvědčena o jejich pravdivosti
př. velikášství, hypochondři, žárlivost
TOPlist