Vývojová psychologie 3
Langmeier, Josef: Formy a druhy ohrožení psychického vývoje dětí - výpisky z knihy
Jedná se výtah z kapitoly "Ohrožení psychického vývoje dětí" z knihy prof. J. Langmeiera - Vývojová psychologie. Práce mapuje formy a druhy ohrožení příznivého vývoje dětí, především týrání, zneužívání, zanedbávání a psychickou deprivaci. Zabývá se také osobností pachatele, navrhuje i opatření, která by vedla k zamezení tohoto jevu. V navazující kapitole rozebírá násilné chování a jednání lidí z hlediska rodiny, společnosti, médií a kultury.
OBSAH:
1. Týrání
2. Zneužívání
3. Zanedbávání
4. Psychická deprivace
5. Pachatelé
6. Praktická opatření v boji proti týrání, zneužívání a zanedbávání.
6.1. Punitivní přístup
6.2. Protektivní přístup
6.3. Individuální terapie postiženého
6.4. Individuální terapie pachatele
6.5. Rodinná terapie
7.Preventivní opatření.
8. Agresivní a násilné chování a jednání
8.1. Násilí a zanedbávání v rodině
8.3. Násilí v blízkém mimorodinném společenství
8.4. Násilí v médiích
8.5. Násilí ve válkách a v podmínkách společenských konfliktů
8.5.1. Posttraumatická stresová porucha
8.6. Násilí a kultura
Specifické vývojové poruchy učení, řeči a chování :
a) učení :
- DYSLEXIE – porucha čtení
- DYSGRAFIE – porucha psaní
- DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
- DYSKALKULIE – porucha matematických schopností
- DYSPINXIE – porucha kreslení
- DYSPRAXIE – porucha motoriky
- DYSMÚZIE – porucha hudebních schopností
b) řeči :
- DYSFÁZIE – vývojová nemluvnost
- DYSLÁLIE – patlavost, porucha výslovnosti
- DYSARTRIE – porucha výslovnosti
- KOKTAVOST
- NEUROTICKÝ MUTISMUS
c) chování :
- HYPERAKTIVITA – nadměrná aktivita
- HYPOAKTIVITA – utlumená aktivita
Pár slov o relativně nejčastějších VPU :
DYSLEXIE – neschopnost číst a porozumět textu
- tato neschopnost bývá výraznou příčinou neprospěchu, zvláště ve vyšších ročnících
- žák písmena nepoznává, domýšlí si je, zaměňuje př. b-d,
- čte v opačném směru : kos – sok
- obtížně rozlišuje sluchem i výslovností měkké a tvrdé slabiky
DYSGRAFIE – porucha psaní
- chyby při psaní analogické těm, které dělá dyslektik při čtení – chyby v pravolevé orientaci, vynechávání písmen, píše zrcadlově převrácená písmena
- dítě neumí napodobit tvary písmen
- psaní je výjimečně pomalé
DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
- bývá úzce spojena s dyslexií, spojitost s nedostatky ve sluchovém vnímání, nedokonalé analýze slov
- zaměňování písmen, která si jsou zvukově vzdálená, ale opticky blízká – b –d, zaměňování velkých a malých písmen, i/y, s/z …
HYPERAKTIVITA – porucha chování (nadměrná aktivita)
- neklid, zbrklost, impulzivní reakce, agresivita
- žák není schopen se trvale soustředit, delší dobu být na jednom místě
- jedná bez zábran, špatně se začleňuje do kolektivu
- až 40% návrhů na vyšetření PPP je dáno touto poruchou, častější u chlapců
- projevy se časem spolu se zráním CNS zmírňují
Vývojová psychologie je základní disciplína, která zkoumá změnu psychiky člověka v čase. Rozděluje život člověka do několika období a sleduje jejich zvláštnosti, specifikace, chronologii a individualitu prolínání se jich navzájem. Každé období je svým způsobem definovatelné, ale zároveň u každého jedince odlišné. Dají se zde charakterizovat určité populační trendy či normy, ale důraz by měl být kladen zejména na již zmíněnou individualitu. Periodizace vývoje se liší v různých teoriích.
Vývojová psychologie
Vývoj znamená změny v těchto složkách:
- lidská duše=vitální složka (uvědomování si vlastního těla)
- citová složka (emoce)
- mentální složka (myšlení)
- složka Já
Zkušenost: souvisí s vlivem prostředí, malé dítě absorbuje vjemy bez přítomnosti Já, ale zážitky si nepamatujeme, přijímáme je bezděčně. Kam se dítě narodí, má vliv na proces vrůstání do světa (např. specifické rysy jazyka – vliv na myšlení daného národa).
Zrání: postupná realizace geneticky naprogramovaných procesů v organismu (ve vitální složce vrozené procesy, které se vývojem uskuteční, např. puberta). Výzkumy, zda se dá zrání urychlit – nelze, je biologicky naprogramováno.
Věková norma: to, co je charakteristické pro dítě určitého věku (např. dítě 20 měs. jazyková slovní zásoba 100 slov).
Věkový trend: změna věkové normy v čase (způsob, jakým se dítě vyvíjí, jakým způsobem se mění věk. norma v čase, např. ve vývoji jazyka – 20 měs. 100 slov, postupně se snižuje na 80 slov, tj. změna věkového trendu).
Existují psychologické metody pro vývojovou psychologii. Typická je longitudinální metoda (dlouhodobá, dítě se zkoumá po dobu dlouhého časového úseku – 5 a více let) – výhodou velká přesnost a komplexnost, nevýhodou je dlouhodobost (může dojít ke změnám ve zkoumaných skupinách, změna zkoumajícího, možnost zrušení výzkumu). Jiná metoda – průřezová (zkoumají se různé skupiny podle daného hlediska, např. podle věku) – výhodou rychlost, nevýhodou homogenizace skupin (stejné podmínky – počet dětí, pohlaví, zdrav. stav, podobné rodiny apod. ).
Periodizace vývoje (liší se v teoriích):
Vývoj Já (Self) – malé dítě – nemá vlastní Já, prožívá celou svojí bytostí, niterné základy pro pozdější prožívání a dalších psych. procesů, přesná detekce emocí (i v prenatálním období), vytvořením vlastního Já je možné pozorovat emoce vnitřního stavu, vyděluje nás:
- upevnění vlastního Já (kolem 4 let) – dítě se oddělí od vnějšího světa, vytváří si vlastní niterný svět (svět fantazie), dětský egocentrismus – vlastní aktivitou centrováno do vlastního Já, důležitý dostatek námětů pro fantazii, problematické chování v dospělosti mají často kořeny v tomto období (pokud nemá dítě dostatek prostoru pro svůj rozvoj)
- období adolescence (asi od 9 do 18 let) – expanze do světa, základ dospělosti, upevňuje se světonázor
- dospělost – svoboda a moc, ovlivňovat vnější svět a zároveň se nechat zvnějšku ovlivňovat
- stáří (kolem 60 let) – člověk více receptivní, vnitřní moudrost, snižují se vnější ambice, zralost Já, umění přijmout stáří
Vývoj percepce (vnímání) – vnímání má z hlediska vývoje velký význam (dříve směr sensualismus – zaměřeno na dítě, hlásil se k němu i J. A. Komenský)
vnímání = proces, při kterém přijímáme informace z prostředí (nejen vnějšího, vnímáme i to, co se děje v naší mysli, tj. vnímání vnitřní – vnitřní zrak – např. schopnost vidět inverzní barvy). Vnitřní vnímání většinou přehlušeno vnějším (nebo omezeno). Dospělý člověk vnímá jinak než dítě.
Porucha vnímání:
- lehká mozková dysfunkce (LMD), ve světě používáno označení ADHD, tj. porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – postihuje poměrně velkou část populace, mírné známky této poruchy má cca 20% dětí, léčbu vyžaduje 3-5% dětí, více u chlapců (na 10 chlapců připadá 1 dívka, příčiny nejsou známé), jednou z příčin přidušení dítěte při porodu, nejčastějším projevem hyperaktivita, často porucha pozornosti – může přetrvávat do dospělosti, roztěkanost, stálé střídání činností a zájmů, impulsivita, zbrklost. Takové děti mají potíže s tvarovou diskriminací – často zjištěna ve škole, protože je zde vyžadována určitá pozornost – dyslexie, tj. porucha čtení, porucha koordinace pohybů (nutnost koordinace zrakového vjemu s pohybem), neschopnost soustředit se na detaily, zraková i sluchová diskriminace je snížena (výslovnost t – d), nesprávná výslovnost se toleruje cca do osmi let. Nejčastějšími příčinami LMD úrazy v dětství, těžký porod, přidušení při porodu, užívání některých léků v těhotenství, alkoholismus matky, sekundárním důsledkem LMD je častější konfrontace dítěte s neúspěchem – snaha vyhýbat se zátěži, bojí se – je tak ohrožen vývoj osobnosti. Léčba medikamenty – zlepšení funkce mozku, podpora aktivity mozkové kůry.
Vývoj inteligence:
- Inteligence – její pomocí chápeme a rozumíme světu, je to vnitřní čtení (symboly, abstrakce, umění je spojovat), je to naše schopnost řešit problém – čím je tato schopnost lepší, tím větší inteligence. Většina bdělého chování zaměřena na cíl, tj. že musíme mít v mysli představu překážky, která vede k cíli. Schopnost řešit problém roste věkem, u dětí markantní rozvoj do 14 let, kdy je intelektuální kapacita plně rozvinuta. Řešení problému ze dvou pohledů – z pohledu myšlení a z pohledu chování (schopnost realizace).
Aspekt (pohled) myšlení:
- pokud chceme problém řešit, musíme ho nejprve chápat, tj. reprezentace problému v mysli – 3 reprezentace problému:
- 1. akční zážitek (u nejmenších dětí, nejjednodušší způsob chápání problému u dětí, malé dítě není schopné trvalé reprezentace předmětu v mysli, vnímá jen to, co je – reprezentace pomocí pohybu, problém vyřešen akcí, pohybem)
- 2. vizuální představa (dítě řeší úkon na základě toho, jak věci vnímá, podle vizuální představy – co je větší, např. stejný počet prvků, ale jiné mezery – větší je to, kde jsou větší mezery)
- 3. symboly (dítě musí chápat symboly, např. čísla nebo slova, symbol je abstraktní informace, která vyžaduje abstrahování do určitého pojmu)
Aspekt (pohled) chování:
- mluvíme o strategii řešení (není myšlen způsob reprezentace problému, ale způsoby řešení), u dětí nesystematická, čím starší, tím větší a lepší systém, směřování k záměru jednoznačnější.
Jean Piaget
švýcarský psycholog, pozoroval vývoj dětí = dílo Psychologie inteligence, před Piagetem – předpoklad, že děti se učí tím, že zkoušejí (pokus x omyl), dítě se naučí cokoliv, k čemu je motivováno.
Piaget – inteligence dozrává v určitých stádiích = dítě se učí v závislosti na vývoji inteligence, tj. vývoj kognitivních (poznávacích) funkcí.
fáze:
1.senzomotorická – od narození do asi 2 let, učíme se myslet na základě fyzického pohybu, koordinace smyslů a motoriky, konfrontace smyslů s vnějším světem, cirkulární reakce – zvnitřňují se mentální operace opakováním pohybů, převažuje zážitek akce
2.předoperační – od 2 do 7 let, představy vizuální, není schopno vyřešit úkol se zachováním množství (změna tvaru nádoby + stejné množství obsahu)
3.konkrétní operace – 7 až 12 let, vyvinuta abstrakce, ale často využívají konkrétní představy
4.formální operace – od 12 let, vrchol vývoje inteligence kolem 15. roku
1.Dítě v raném období musí být intenzivně milováno, tím více si zažívá svět jako pěkný, potom bude schopen empatie, musí být tedy milováno, protože je. Po druhé sv. válce velké výzkumy v sociálních ústavech – zjištěno, že děti bez blízkého vztahu se zpomalují ve vývoji (už od 4 měsíců), pokud menší počet dětí – možnost zlepšení tohoto vývoje, není nevyhnutelné, aby blízkou osobou byla matka. Záleží i na kontextu celé rodiny, v každé rodině jsou určité tradice, i pomoc by se měla odvíjet v závislosti na charakteru vztahů v rodině. Harlow – pokus se šimpanzími mláďaty, zjištěno, že v raném období nestačí jen uspokojování primárních biologických potřeb, podle dřívějších teorií láska vytvářena jako sekundární pud (s uspokojováním hladu určitou osobou – vytváří se kladný emoční vztah), dokázalo se, že emocionální potřeby jsou stejné důležité pro dítě jako fyziologické, tzn. že se nejedná o sekundární pud, vztah dítě x blízká osoba závisí i na tom, jaké je dítě, důležitá emoční zralost rodiče – schopnost milovat dítě, i když není takové, jak si představoval.
2.Sebehodnocení – dítě svoji cenu začne prožívat kolem třetího roku na základě citového vztahu, důležité ocenění od rodičů - dítě začne přijímat – vznik sebehodnocení. Zásadní je nepoužívat negativní atribuce ( že je dítě zlé, špatné – je třeba za špatné označit chování, ne dítě). Tresty snižují sebehodnocení, pokud je trest přiměřený a nemá povahu emočního odmítnutí + odměny – vysoké sebehodnocení, děti s vysokým sebehodnocením většinou z rodin, kde funguje určitý řád. Rodiče dětí s nízkým sebehodnocením často používají nepřiměřené tresty (často ventilace vlastního vzteku). V první polovině tohoto období mají zásadní vliv rodiče, ve druhé vrstevníci. Dřívější pohlavní dozrávání, atraktivita a další aspekty mohou být také důvodem navýšení sebehodnocení.
3.Identita – odpověď na otázku, kdo jsem, z hlediska struktury – schopnosti, co jedinec dokáže a co nedokáže, problematika schopnosti a hodnoty (čeho si vážím a čeho ne) – hodnota, jak si vybrat kamarády, odhadnout hloubku vztahů, neschopnost světonázoru.
Individuální vývoj osobnosti – čtyři základní rysy ( trvalá časová stopa, vznik kolem čtyř let), projevy se mění, zdroj zůstává.
1.dependence ( závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud je dítě za stejnou činnost jednou oceněno a jednou pokáráno ( stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále, pokud je dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc ( pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen podporuje vzhled = vznik dependence
2.motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát jim důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout - je důležité dítě ocenit. U malých děti je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění.
3.agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace ( tj. zaměření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci ( např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu,že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik – pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že je dítěti ustoupeno, když se agresivně chová = zpevnění agresivních reakcí. Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (boj o hračku) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku vzalo násilně zpět), nebo snižovat frustraci ( dát dítěti jinou hračku, která ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho,kterého napadl).
4.úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání ( vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotu. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi.
Zvláštnosti prenatálního vývoje, období novorozence
Prenatální období: 10 lunárních měsíců – 280 dní
početí – porod
Postnatální období:
1.Dětství:
- předškolní období
-kojenecké (nemluvnické) období 0-1 rok
-batole 1-3 roky
-předškolní věk (3-6 let) – vůle, sebeuvědomění, vstup do školy
1.Období mladšího školního věku – období prepuberty (6-10,12) – pohlavní dozrávání
2.Období staršího školního věku
- období puberty (10,12 – 15,16) – pohlavní dozrávání, ukončení – pohlavní zralost
-období adolescence (15,16 – 18,21) – pohlavní zralost – psychická a sociální zralost
Novorozenec:
- patří do kojeneckého období = období nemluvněte (0 – 1), období novorozence je vyčleněno a je spojeno s šestinedělím matky, všechny projevy jsou vrozené, zajišťují základní přežití dítěte, má nekoordinované pohyby. Převážnou dobu tráví spánkem (20 – 22 hodin), plíce fungují ihned, ale zdokonalují se do 2 měsíců, srdeční činnost rychlejší, tep velmi labilní a nenahmatatelný, krevní tlak nižší, má velmi jemnou, tenkou pokožku, velmi snadno zranitelnou. U většiny dochází k úbytku hmotnosti.
Zvláštnosti projevu novorozence:
- Robinsonův reflex (opičí) – dítě je schopno do 2 hodin po porodu chytit a zmáčknout prst člověka
-Morův reflex (úlekový objímací) – po silném zvukovém podnětu nebo při ztrátě rovnováhy, dítě rozhodí končetiny a vzápětí je pokrčí do fetální polohy. 2 hodiny po porodu by ho mělo dítě být schopno.
-Tonický šíjový reflex – položíme dítě na záda a hlavu natočíme jedním směrem
-Hledací reflex – dítě leží na zádech, pošimráme ho na jedné straně tváře a ono tím směrem natáčí hlavičku a otevírá ústa
-fenomén lezení a kráčení – lezení = dítě na břichu, tlačíme na chodidla – střídá se napětí a uvolnění svalů na nohách (připomíná lezení). Dítě je na břiše, tlak na plosku nohou, střídavý svalový tonus v nohou.
- kráčení = dítě bude pokrčovat střídavě nohy, ale když ho pustíme tak spadne
TĚMITO REFLEXY SE ZJIŠŤUJE PSYCHICKÁ VYSPĚLOST DÍTĚTE
ŘEČ, FORMY, DRUHY, NEJČASTĚJŠÍ ŘEČOVÉ PORUCHY
ŘEČ
Poznávací – zprostředkované procesy
definice – prostředek (nástroj) myšlení, ale zároveň i prostředek dorozumívání a prostředek k autoregulaci
člověk formuluje své myšlenkové operace
slouží k předávání určitých sdělení druhým osobám, důležitá je odezva druhé strany
pomocí řeči regulujeme (řídíme) své chování, jednání (forma vnitřní řeči)
- například u zubaře si říkám: „nic mi nebude dělat“
jeden z nejmladších procesů
vývojově velice mladý
tento proces je nejčastěji porušen = vada řeči
prostředek – dorozumívání
předávání informací
jazyk – dohodnuté symboly
DRUHY
Řeč dělíme podle toho komu je směřována
1. vnitřní
slouží nám samotným
prostředek autoregulace
2. vnější
ovlivňují to: 1. Paralingvistické projevy (výška hlasu, intonace,....)
2. Gesta, mimika, pantomimika
→ vede to k upřesnění
je obrácena k druhým osobám
mluvená – obracíme slova k ostatním lidem
faktory, které je zkvalitňují – paralingvistické jevy
- síla hlasu
- frázování (jak člověk člení myšlenky na úseky)
- přeříkávání
- interpunkce
dále se dělí na verbální a neverbální (viz níže)
Řeč dělíme podle toho jaké prostředky používáme
1. verbální (slovní)
nelze vrátit co jsem řekla, protože je přítomna vnější kontrola
patří sem i psaný projev – náročnější na formulaci, těžší pro dorozumění
psaný projev je propojen s vnitřní řečí
2. neverbální
upřesňují obsah našeho sdělení
mimika – postavení očí, pusy, nosu
gestikulace – pohyby rukou a celého těla
proxemika – tělesné vzdálení jednoho člověka od druhého
haptika – řeč rukou
způsob oblékání (úpravy zevnějšku)
pubescenti a adolescenti užívají nejvíce černou barvu
všechny druhy umění (literární, výtvarné, hudební)
různé symboly – dopravní značky
- morzeova abeceda
- brailovo písmo
- znaková řeč
- Lormova abeceda (pro hluchoněmé)
PORUCHY
Logopedie – obor, který se zabývá poruchami řeči
1. Vývojové vady
Opožděný vývoj
normálně začíná mluvit kolem 1. roku, ale s touto poruchou až kolem 2 – 2,5 roku nebo i později
příčiny (somatické – neustále v nemocnici
dosáhnou normálního stavu v řeči, ale později
Omezený
příčina – mentální retardace
nikdy nedosáhnou běžné úrovně mluveného projevu
projevy: nemá potřebu mluvit
malá slovní zásoba
jednoduché věty
Přerušený vývoj řeči (ztráta řeči)
důsledkem působení rizika → zapomněl mluvit
příčiny – narušení řečového centra
2. Neurózy
Koktavost
narušení dynamiky řeči, neplynulost řeči
Mluvní negativismus (nechce komunikovat)
proč ? – nechce mluvit, ale umí
– nemůže (má psychické bariéry)
Oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
- totální (nikdy a s nikým)
- výběrový (elektivní)
jen někdy a s někým
příčiny – psychické trauma
funkční narušení centra, ale mozek není porušen → sociogenní faktory
3. Poruchy zvuku řeči
Brebtavost
jedna z příčin je LMD
mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
nepříjemná pro jeho okolí
můžete upozornit
například se dotknete jeho ruky
Huhňavost
porucha rezonance (deformace nosní přepážky)
LMD
4. Vady výslovnosti
Patlavost (dyslalie)
- slovní
- slabiková
- hlásková
nesprávně vyslovuje, zaměňuje (ž za ř) nebo vynechává
podle toho jaké písmena vynechává
- sigmatismus (C, S, Z)
- rotacismus (špatné vyslovování R)
- rotacismus bohemicus (Ř)
ŘEČOVÉ PORUCHY (první zpracování)
1. Plynulost řečového pochodu (poruchy dynamiky)
Koktavost (balbuties)
člověk opakuje první slabiky nebo celá slova na začátku věty
prodlužování slabik
ambulantní logopedická péče
většinou kluci
vada přechodná nebo celoživotní pak ale může nastat logofobie (strach mluvit) – nesprávné vedení rodičů
!!!!! na koktavost nesmíte upozorňovat !!!!!
příčiny
dříve – neurotická porucha řeči
dnes – neurologické vyšetření
biologický podklad
spouštěcí mechanismus
přetížení NS
1. třída (psychická zátěž – změna prostředí)
úlek
z napodobení
Brebtavost
mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
nepříjemná pro jeho okolí
můžete upozornit
například se dotknete jeho ruky
2. Výslovnost řeči
do 7 let by dítě mělo umět všechny hlásky
po 7 letech → poruchy
3 – 4 roky: samohlásky, souhlásky
4 roky: hlásky m, n, d, t
nesprávné sykavky (ustálí se do 5-6 let)
l, r, ř – artikulačně nejtěžší hlásky do 7 let věku
Patlavost (dyslalie)
3. Gramatická stránka
Agramatismus
špatné pádové koncovky
záleží na řečovém vzoru
4. Opožděný vývoj řeči
celková porucha
chudá slovní zásoba (aktivní i pasivní)
chybí obecné, nadřazené smysly
váže se nesprávná výslovnost, ale i gramatická stránka
ZVLÁŠTNOSTI OBDOBÍ ÚTLÉHO VĚKU – KOJENEC, BATOLE
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12) ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
KOJENEC
Fyzické změny
V kojeneckém období – nárůst váhy a míry
po porodu: 3 500 g, 50 cm
v 1 roce: váha individuální Ø 8 – 10 kg, 75 cm
dochází ke zpevňování kostí
Analyzátory
zkvalitnění citlivosti analyzátorů
všechny analyzátory začínají fungovat do 2 dnů po porodu
Chůze
první pokusy o chůzi už v 7. měsíci
Uchopení
okolo 3. měsíce se objevuje mimovolní sahaní po předmětech
okolo 6. měsíce: se snaží uchopovat po předmětech
okolo 9. měsíce: palec se staví proti ostatním prstům → uchopí předmět
kolem roku se snaží brát 2 předměty do ruky
Myšlení
mezi 4. a 5. měsícem se objevují účelové reakce
příklad – dítě vyhodí hračku, začne křičet → přivolá matku (1. projevy myšlení)
Řeč
2 týdny po porodu se objeví brumlání (broukání)
objevují se ve chvílích klidu
je to předřečový projev do 3 měsíců
do konce ½ roku: broukavý monolog (brouká už 10 minut) je mu dobře
1. půlrok: mimovolná echolálie (=napodobování zvuků z okolí)
Slova
na konci 1. roku se objevují záměrně pokládaná slova
používá 10-20 slov (i „vlastní výroky“) → aktivní slovní zásoba
pasivní slovní zásoba
5 x větší, slovům rozumí, ale neříká je
Paměť
okolo 6. měsíce se objevuje možnost uchování v paměti 2 – 3 dny
okolo 1 roku – uchování v rozsahu 2 až 3 týdnů
Dominantní činnosti
manipulační činnost (začíná mezi 4 a 5 měsícem)
přemisťovací aktivity
experimentace (příklad – tahá za ubrus, zkouší co to je a na co to je) - Co to je
OBDOBÍ BATOLETE (1-3)
Ohraničeno
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
Fyzické vlastnosti
lokomoční pohyb, batolení → batole
Ø 75cm → 90 – 105 cm
Ø 10 kg → 14 – 15 kg
hmotnost mozku: 900 g → 1000 g
začíná chodit – do 2 let bez opory
Osvojování dovedností a návyků
- samoobsluhy
- hygienické (2 let – nepočůrávají se, mytí rukou)
- stolování (1 rok – pití z hrníčku, 2 rok – lžíce)
- oblékání, svlékání (1 rok – čepice, tepláky)
- obouvání (zip)
- sociokulturní
- postupné získávání držení tužky
1 rok – tužka v celé dlani, pohyb vychází z ramene, netrefí se na papír
2 rok – pohyb vychází z loktu, do formátu A3
3 rok – ze zápěstí, A4, „nehezké držení“
- listovat v knize
- navlékat korálky
- zacházení s kostkami
→ výsledek rozumových schopností
1 rok – nepovažuje kostky za stavební materiál
experimentuje, hledá možnosti použití (bouchání, ........)
14 – 15 měsíc – staví věž ze dvou kostek
20 měsíc – snaha postavit větší
konec 2 roku – ze 3 až 4 kostek
→ vypovídá to o jemné motorice a zrakově pohybové koordinaci
- míč
do 2 let nezvládá chytání
hod ze zdola
3 rok – chytání – ruka + oko (soustředěnost)
- lokomoční pohyby
- chůze
1 rok – neobratná
2 roky – chůze do schodů (přísunový)
2,5 – chůze ze schodů
po 3 roce – střídavá chůze
- běh
2 rok – neohrabaný
- poskoky
- přísunový krok
- pokus o zacházení s kladívkem – kolem 3 roku
- nápodoba s nůžky
utírat prach, zametání → dělají něco stejného jako dospělí a proto velice stoupnou ve svých očích
Tělesný vývoj
osifikace – zpevňování kostí
v této době větší výskyt deformací než zlomenin kostí
je důležitá správná životospráva
- výživa
- pravidelnost příjmu potravy
- přiměřená doba spánku (8 – 12 hodin)
i denní spánek
- zajistit svobodnou (přirozenou) volnost
prostor pro spontánní pohyb
- Druhy laterality
- vyhraněná lateralita
vše napravo nebo nalevo
lze určit na konci 3 roku
- nevyhraněná lateralita
jedno u to a podruhé ono
lze určit 5 – 6 rokem
- překřížená lateralita
trvale píše pravou, ale dívá se levou
i v podobě: ruka a noha
méně: oko a noha
nejčastěji: oko a ruka
- Lateralita je podmíněna dominancí opačné mozkové hemisféry
- Při narození šance 50 na 50 %
nevyhraněná → na praváka (nenásilné)
překřížené → menší problém, přecvičování
- Zjištění
kterou rukou to poprvé uchopí
kladení posledních kostek
navlékání korálků (pohybující se = dominantní)
jídlo, kterou méně omylů
noha – kopání do míče
oko – klíčová dírka
později – překřížení rukou
stoj na jedné noze, na které déle
Zvláštnosti
- pohybového ústrojí
- relativně kratší dýchací cesty → infekce horních dýchacích cest
- nedokonalá termoregulace (→ více nemocí)
rychle reaguje na změnu teploty
- psychiky
činnost receptorů – zpřesňování vjemů
součinnost analyzátorů
hmat, zrak, sluch
Poznávací procesy (představivost, fantazie)
- ve 2 roce dochází k delší době uchování představy → dítě je schopno žít z představ (→ nejvíce se to promítá do hry)
- fantazijní představy – „pes větší než dům“
nepravá lež – někdy nazvaná lží (nedostatečné poznatky z minulosti) bez úmyslu, netrestat
- prolínají se pamětní představy s fantazijními
- dítě personifikuje (neživým věcem překládá živé vlastnosti)
„sluníčko se směje“
Paměť
prodlužuje se doba uchování
Zvláštnosti
- citovost
lépe se uchovávají a vybavují se silným citovým podtextem
- neúmyslnost
- obraznost
spíše se uchováváme to co jsme sami zažili
Myšlení
konkrétní myšlení
chápat vztahy mezi podněty, které může na vlastní smysly poznat
Co je to Tv? nikdy ji neviděl → nevysvětlí co je to
židle = sedí se na tom (židle a stůl)
- 1. otázka
k upřesnění vede stále se opakující otázka – Co to je ?
upřesnění vzájemných vztahů – konec 2. roku
ale otázky taky slouží jako nástroj k navozování a udržení kontaktů
- 2. otázka
kolem 3 (do 4-5) roku se objevuje otázka s hlubší podstatou
Proč ? – dopátrat se poznatků, které nejsou vidět, navázat a udržet kontakty
disproporce mezi řečí a myšlením
myšlení předbíhá řeči (dělá něco, ale nedokáže to popsat řečí – nenachází slov)
Řeč
ve 3 letech aktivní zásoba kolem 1000 slov
1. podstatné jméno
2. sloveso
3. citoslovce, přídavné jméno
Vyjadřovací schopnosti
1 . rok – jednočlenné věty (jedno slovo vyjadřuje mnoho významů)
například- ham – jíst, jím, nechci
2. rok – jednoduché věty (po. + př.)
Pepíček ham
nerozlišuje časy
3. rok – Věty delší i souvětí
ignoruje většinu gramatických pravidel
Zvláštnosti řeči (poruchy)
- utváří nová slova od podstatných jmen (analogie)
například – koloběžnit
- nepřesnost při vyslovování dlouhých slov
zkracují – lokomiva
přesmyčky – fialka → filajka
kontejner → kojtenger
- dětská patlavost
nedokonalá výslovnost, ž, r, sykavky
hodně působí Tv – děti nevidí správnou artikulaci
Podmínky vývoje řeči
- odpovídající řečový vzor
- dostatečný prostor pro mluvený projev
možnost mluvit, ale i poslouchat
- vývoj řeči u děvčat je rychlejší než u chlapců
City
rozšíření škály citů (diference citů – větší škála)
- strach
naučená záležitost
ztráta pocitu bezpečí a jistoty – neuspokojení
vznik – ztráta fyzické osoby, nové místo, neznámé osoby, podněty, hluk
od 2 let – příčiny – negativní minulá zkušenost
narůstá objem fantazijní – strach z nereálných podnětů (čarodějnice)
- zlost
reakce na domnělé nebo skutečné omezení svobody, v situaci neúspěchu
3 rok → až do afektů
- žárlivost
důsledek, reakce na domnělou nebo skutečnou ztrátu milované osoby
- radost
do 1 roku souviseli jen se mnou
po 1 roce – sociálně podmíněna (pochváleno, že ....)
Zvláštnost citů
- krátkodobost
- přechod od + k -
- výrazný vnější projev
- převažuje přehrávání citových projevů
- snadná ovlivnitelnost citů
Potřeba kontaktu
dominantní potřeba kontaktu s rodiči, ale i potřeba kontaktu s vrstevníky (→ sebeuvědomění)
Činnosti
1. Experimentace
neúmyslný cíl, spontánní
vyplývá z potřeby aktivity
2. Hra (konec 2 roku)
stanoví si jednotlivé cíle → hra (přinést kostky)
- Individuální hry
ze začátku
zvláštnost – nechce si hrát s nikým jiným
nesnese ho vedle sebe
- Paralelní hry
hraje si sám, ale už vedle sebe někoho snese
- Párové hry = hravé spolupráce
kolem 3 roku
dítěti se líbí ta hračka toho druhého
většinou končí konfliktem (neovládají sem, špatná řeč → nedorozumí se)
Druhy her
nápodoba skutečnosti
podstatou je pohyb – tvoří spontánní tělesné aktivity
hry s dostupným materiálem – písek, voda, stavebnice, hračky, .......
potřebuje prostředek (nezná imaginaci)
3. Kresba
Sebeuvědomění
průběh 3 roku
paralelní hry (sledovat toho druhého) dopomáhají k sebeuvědomění
rozdíl „já“ a „nejá“
konec 3 roku
uvědomování vlastních odlišností (zjevně pozorovatelné podněty – NÉ z oblasti psychiky)
dítě se z 3 osoby dosáhne do 1. osoby „Já“
Navenek
oslovení „Já“
začne na sebe upozorňovat „Já jsem papala“
vyzdvihuje některé své aktivity
reaguje na svůj obraz v zrcadle
Rozvoj vůle
do 2(3) roku, ale ovlivňovány (dány) někým jiným
ve 3 roce – dítě si stanovuje bezprostřední cíle a snaží se je dosáhnout
cíl vyplyne ze situace (chce stavět věž, protože vidí kostky)
První negativismus
objevují se tendence (cíle) jsou neuskutečnitelné (v jeho možnostech to není), dospělí to usměrňuje → KONFLIKT
navenek to vypadá, že dělá protiklad než chce dospělí (dítě nedokáže odhadnout své schopnosti, nemá minulou
zkušenost) – první negativismus
dítě nechce zákazy, příkazy
chce aby bylo vysvětlovány, přesvědčováno ho
může to přejít do vědomého postavení do opozice
i když si na ně neudělá čas, použije příkaz
jako přirozený jev do 5 roku
jsou to „hry s vůlí“ (vytrvalost, samostatnost)
pozitivní vývojový jev → rozvoj vlastní vůle
utvářejí se první počátky vztahu k sobě samotnému = sebekoncepce
CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
Tělesný vývoj
80–90 cm → 111–120 cm
14–15 kg → 25–28 kg
nárůst dlouhých kostí (5-6 cm za 1 rok) ......neúměrné k váze (2 –2,5 kg za 1 rok)
pokračuje osifikace
ke zpevnění spojení kostí, chrupavek, zřídka zlomeniny
ohrožen deformací páteře (proto nutné přidat do denního režimu tělocvik)
ohrožen plochou nohou
větší obranyschopnost vůči nemocem, ale v kolektivu se častěji nakazí
Pohybový vývoj
- obrovská potřeba pohybu
větší zátěž je sedět než běhat
→ zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika)
převažuje vzruch nad útlumem
lepší koordinace pohybu – prolézání, kotrmelec, jízda na tříkolce, koloběžka, holubička, chůze na lavičce
nedoporučuje se bruslení, tenisová raketa
zvládají – předplavecké výchovy (pohybové hry ve vodě, základy lyžování)
- návyky sebeobsluhy
oblékání
jemná motorika – knoflíky
5 – 6 let – vázání kliček, stříhání, zatloukání hřebíku, tvarovací hmoty
hod vrchem, chytání míče
rádi pomáhají dospělým – utírání prachu
→ utváření zdravého sebevědomí
Psychický vývoj
NS – dozrávání
postupně k opouzdřování nervových vláken
převažuje vzruch (vysoká rychlost)
dozrávání center v kůře mozkové
na mozku – 90 % hmotnosti míry dospělého jedince
Poznávací procesy
- vnímání
na základě receptorů
- zrak
orientuje se v základních barvách – ž, č, m, z
pro základní orientaci ve světě
vlastnost předmětu vysoká X nízká
daleko X blízko
vedle, vpředu, vzadu
upřesňování orientace v prostoru
pravoúhlá orientace (na svém těle)
postupně – doplňkové barvy
- sluch
vzdálenost předmětu (daleko, blízko)
důležitý pro rozvoj řeči
hrubě odhadneme jestli má hudební sluch
napodobuje zvuky z okolí
může se objevovat nepřesnosti – projevy nemoci LMD
- začíná se orientovat v čase
na základě minulé zkušenosti
rozlišuje časové úseky během dne (den a noc)
→ ráno, odpoledne, večer
→ týden
děti přeceňují časové úseky
- zvláštnosti vnímání
- celistvost vnímání
vnímá podnět jako celek
nezaměřuje se na detaily
židle – dá se na ní sedět, neví kolik má nohou
- závislost na citech (citovost)
jestli si něčeho všimne, pak to musí být výrazné (barva, tvar)
- závislost na fyziologickém stavu
před, při a po chorobném stavu
když není v pohodě, pak jde všechno kolem něj, nevnímá
při neuspokojení potřeb
Myšlení a řeč
nejdůležitější receptory: zrak a sluch
zdokonalují se všechna formy myšlení
pojmy mají úzký rozsah (maminka – moje)
soudy jsou poznamenány nedostatečnou minulou zkušeností a jsou tvořeny na způsob analogie
personifikace: neumí přemýšlet abstraktně (leží sníh)
promítá se fantazie
Řeč
slovní zásoba: 3 – 3,5 tisíc slov
podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce, číslovky
snižuje se dětská patlavost (6 let 20 %)
chybí zpětná vazba
zvládá vyjádření svých vlastních potřeb a požadavků
dokáže reagovat na požadavky okolí
otázky typu: „Co by bylo kdyby?“
řeč zaostává za myšlením
řeč předbíhá myšlení: dítě používá „prázdná slova“, kterým nerozumí
vlastní slova (pečeta, prsník)
některé abstraktní výrazy (nábytek, ovoce)
období 3 – 6 let = období senzitivní pro vznik řeči
většina dětí navštěvuje školky
City
forma prožívání citů v podobě afektu
nedostatek útlumových reakcí
doprovod při všech aktivitách, nedokáže dělat něco bez prožívání
rozšiřuje se škála citových projevů, to je nejvíce patrné v oblasti vyšších citů
nejčastější podnět pro vznik strachu jsou nenormální (nereálné) podněty (ježibaba)
příjemné citové kvality
radost z „oblékání“
city sociální: nejsilnější jsou city k dospělým, pocit bezpečí a jistoty
dospěláci jsou předmětem nápodoby
kolem 4. roku identifikace s dospělým stejného pohlaví → ochrana pohlaví
důležitý je vrstevnický kontakt, z toho se tvoří vztah k sobě samému
většina dětí: optimistický náhled (chvála, upozorňování na své činnosti a výtvory)
dítě neupřednostňuje děti nějakého pohlaví → heterogenní skupiny
děti se nedokáží omezit ve svých potřebách → konflikt neumějí se domluvit
Osobnost
obrovská šíře zájmů
časté střídání může vést k tomu, že zjistí v čem vynikají
určité náznaky temperamentu
s 80 % jistotou můžeme určit flegmatika
i melancholika, ale projevy mohou být následky deprivace
Činnosti
1. Hra
je to nezastupitelná činnost v dětském životě = konstruktivní hry (materiály – písek, LEGO)
úlohové (námětové) hry.......prodavač, doktor
umožňují napodobovat dospělé tvory
když si hraje, tak se vžívá do role dospělého, sloupá ve svých očích
hry s pravidly (která jsou předem určená)
a. Pohybové
zajíček, pešek, rybář
b. Didaktické
stolní hry (člověče, pexeso, puzzle, domino)
přispívají ke zvýšení
vedle hry se objevuje zájem o práci, obzvlášť o tu, kde zastávají práci dospělého
jsou to cílené činnosti → rozvoj sebeovládání
2. Kresba
1 rok – čárání, pohyb vychází z ramene, tužka v dlani
1-2 rok – pohyb z lokte, formát A3
2 rok – stadium čmáranic
bezobsažné – načmárá, pak řekne co to je
obsažné – předem určí co to bude
3 rok – tužku drží v konečkách prstů
stadium hlavonožců (hlava + něco co představuje končetiny, někdy i oči a ústa)
4 rok – snaží se zachytit hlavní části těla (vlasy, uši, oči, nos, pusa), ale chybí krk
5 rok – náznak nohou (né přímky), krk
5-6 rok – dítě odlišuje typické znaky (dlouhé vlasy, vousy, korunky)
Kresba slouží k vyjádření IQ
MV MV ... mentální věk (podle kresby)
IQ= --------- ChV.....chronologický věk
ChV
Zvláštnosti kresby dítěte
1. Transparence
dítě nakreslí vše co ví, ale ne to co vidí
například auto z boku má 4 kola
2. Schematismus
každý podnět má zjednodušená schéma
například korunka stále dvoucípá, auto
3. Kolorit
většina dětí preferuje jasné barvy (červená,....)
užívá ve větší míře černou → handicap
4. Deformace
nesnaží se zachytit poměr velikosti mezi podněty
promítá se citovost
5. Automatizace
období sluníček (je na každém obrázku)
auto, míč
PSYCHOLOGICKÁ PROBLEMATIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
Vstup do školy + prepuberta
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
VSTUP DO ŠKOLY
Následky vstupu do školy
- při vstupu do školy se dostaví změny
- změna dosavadního života na povinný denní režim
jsou dána pevná pravidla
- změna priorit v činnostech
hra → učení (primární aktivita)
hra – pouze relaxační, kompenzační
- zesílení vlivu vrstevnické skupiny
narůstá potřeba být co nejvíce ve vrstevnické skupině
- škola zaujímá novou sociální roli = žák
přináší i povinnost
Problematika školní zralosti
školní zralost = stupeň celkové vyspělosti = bez velkých potíží zvládá školní požadavky
školní zralost se posuzuje v oblastech a kritériích
Oblasti posuzování školní zralosti
1. Oblast tělesné (fyzické) zralosti
- kosterně svalová soustava
menší výška, váha → deformace páteře, ploché nohy
- oblast jemné motoriky
nutné pro zvládnutí výuky psaní
požadavky: umí držet tužku, umí s ní zacházet, stříhání, lepení, skládání
- zjištění zrakově – pohybové koordinace
ruka je schopna zvládnout to co dostane pokynem oko
2. Oblast mentální zralosti
- vnímání
jako celek (i skutečnosti)
analytické vnímání
- představivost
na základě údajů udělat představu
předpoklad – minulé zkušenosti
- pozornost
- doba soustředění do 20 minut
proto je nutné střídat činnosti
nemá být jednotvárná či v jedné poloze
- neúmyslná
- nedostatečně vyvinuté tlumící reakce
- paměť
neúmyslná
převažuje mechanická
- myšlení
všechny druhy myšlení (soudy, úsudky a pojmy)
na základě analogie – soudy i úsudky jsou špatné
- řeč
3,5 tisíce slov (pasivní 5 až 6 tisíc slov)
optimální je, když dítě nemá žádnou mluvnickou vadu (vada stěžuje učení)
3. Citová a sociální zralost
převažují citové projevy nad racionálními
zastoupeny vyšší city
formy: afekty
nedostatečná seberegulace
- sociální
základní orientace ve společenských normách
zvládá návyky sebeobsluhy
- emocionální nezávislost
mělo by vydržet nějakou dobu bez přítomnosti rodičů
Dítě by mělo mít obrovský zájem o poznání nového (nezralé = nechce poznávat)
Kritéria školní zralosti
1. Stáří dítěte
všechny děti narozené do 31.8. musí nastoupit do povinné školní docházky (děti narozené po 31.12. – záleží na rodičích)
odklad školní docházky je možný o 1 až 2 roky
2. Tělesné ukazovatele
- celkový vzhled dítěte
ustupující předškolní baculatost
objevuje se pás
ustupuje čelo
- Filipínská míra
dominantní ruka přes hlavu na boltec ucha
nedosáhne: víc jak 2 cm → nezralost
- stav ozubení
výměna mléčného chrupu (20)
2. Psychické ukazatele
zkoušky jimiž zjišťujeme psychickou zralost = TESTY ŠKOLNÍ ZRALOSTI
zjišťujeme psychickou zralost, jemnou motoriku, koordinaci ruka-oko, řečové schopnosti
- Kern – Jiráskův test
tento test má 2 části
1. část – neverbální (má 3 úlohy)
a. Kresba lidské postavy
b. Obkreslení seskupení 10 teček (jemná motorika)
c. Opsaní textu (zrakově-pohybová koordinace)
2. část – verbální (individuální)
touto částí zjišťujeme úroveň poznávacích procesů
popis obrázku, skládat útvar podle předlohy
úroveň všeobecných vědomostí
vlajka, z čeho je vajíčko, největší město,.......
úroveň řečového projevu
popsání svého díla
pozpátku – 4, 7, 8, 9
opakování věty, čísel
- Terman – Merillová (od 3 do 15 let)
ОООХ „Ukaž na to, co tam nepatří. Nebo co je tam špatně?“
- Edfeldův – reverzní test
předpoklad – děti předškolního věku mají tendenci zaměňovat zrcadlové znaky
předškolní – je stejné
zaměřuje se na postupné ubývání reverzních schopností
školní – zralé – nemělo by zaměňovat
test obsahuje 84 párů ( výsledek: 0 – 51 → nezralé
⅔ nezralost
Školní nezralost a její příčiny
1. Omezení rozumových schopností
mírná mentální retardace (85 – 70) – „slaboduchost“
za trvalé asistence je schopno po odkladu jít do školy
2. Opoždění rozumových schopností
abnormalita v tělesném vývoji (dlouhodobá nemoc, úraz)
sociální
3. Nerovnoměrný vývoj rozumových schopností
LMD – drobná poranění mozku v období perinatálním, v době porodu nebo krátce po porodu (do 2 let)
nevedou ke snížení obecných rozumových schopností, ale způsobují, že mu některé činnosti nejdou, ale mohou být
činnosti ve kterých vynikají
- příznakem je porucha pozornosti
- důsledkem jsou vývojové poruchy učení
4. Sociální příčiny
- nevhodný výchovný styl
autoritativní (nepřipouští rozvoj osobnosti)
liberální, brutální, ambiciózní, senzitivní, výchovná zanedbalost
- nevhodný styl působení učitele
špatné hodnocení, autoritativní, subjektivní, vrstevnické skupiny, nevhodný vzor
Prvotní projev při zařazení nezralého dítěte do školy
vstup do školy → nezvládá učení → výchovné problémy
PREPUBERTA
nazývána taky – Obdobím mladšího školního věku
hranice: ztráta mléčných zubů (6-7) → pohlavní dozrávání (10-12)
Fyzický vývoj
zrychlené tempo růstu do výšky (hlavně dlouhé kosti 6-8 cm)
výška: 115 → 140 (neúměrné k hmotnosti)
pokračuje osifikace
zvyšuje se výkonnost svalů, nárůst fyzické síly
obrovská potřeba pohybu (X je ve škole)
spánek ( 9-10 hod) nutné jinak dojde k přetížení organismu
dobrá hrubá motorika (koordinuje)
zdokonalují pohyby jemné motoriky
Psychické projevy
v 10 letech má dítě velký mozek jako dospělý člověk
10 rok – činnost 2. signální soustavy – podstatou je řeč a myšlení
Vnímání
všímá si detailů (obrazy, vjemy jsou celkem přesné)
zdokonaluje se
Pozornost
škola požaduje charakter. pozorování
převažuje vzruch nad útlumem (od jedné činnosti k druhé) → srovnatelná s dospělými
prodlužujeme to tím, že do toho dáváme citovou angažovanost (údiv, překvapení) → zkvalitnění vjemů
Představy
poměrně chudý (obecná představa) – nedostatečná minulá zkušenost (obsahově chudší, útržkovitě)
projevy vrcholí identismus (kolem 7-9 roku)
živé barevné představy (ještě není skutečné)
Fantazie
rozrůstá se tím co se dítě dozvídá ve škole (četba, Tv)
- Konstruktivně – tvořivá fantazie
promítá se do hrových činností
konstruktivní hry – stavebnice všeho druhu
- Rekonstrukční fantazie
uplatňuje se ve šk
Paměť
zvláštnost – převažuje mechanická paměť
malá slovní zásoba – lehčí se to učit nazpaměť
dítě nemá schopnost třídit poznatky do systému
rodič podává „předsystémované“ poznatky
ze začátku neúmyslná paměť
dá se změnit u potřeb, zájmů dítěte → úmysl
převažuje paměť závislá na citech
Myšlení
převažuje konkrétní myšlení
výsledek – soud, úsudek, pojem
pojem – závislé na minulé zkušenosti
subjektivnost
neustále přibývá zkušeností
→ pojmy jsou nestálé (obsahem i rozsahem)
zpřesňování pojmů
v tomto období nepochybuje o pravdivosti pojmů od dospělých
přesněji se orientují v čase (umí hodiny), ale stále přeceňuje
zpřesňuje pojmy v prostoru
8 rok ←•→ (ustálení)
už ví, že je to vzhledem k mému postavení v prostoru
nemá jasno v počtu a množství (chybí abstrakce – 5 prstů neví)
Ač je to stejné množství,
dítě ti řekne že více vody je v A
Vychází to z činnosti receptorů
Řeč
potřeba k myšlení
v 6 letech – 3,5 tisíce slov
pasivní slovní zásoba
6 let- 6-6,5 tisíce → 7let - 18 tisíc slov
patlavost vede k horším výsledkům ve škole
City
období, kdy se dítě pídí po nových poznatcích
chápe smrt jako nevratné
dítě je nejcitlivější mezi 6-7 a 10 rokem
ohrozit žádaný vývoj dítěte
- strach (zůstává)
- z nereálných podnětů (babajaga)
- z reálného nebezpečí
negativní minulá zkušenost (nemoc, bouřka, tma, smrt blízkých)
60 % dětí se bojí školy ( 1-2 % oprávněně)
- pocit libosti (štěstí, radost)
sociálně podmíněné podněty (poděkování)
Vyšší city
- intelektuální city
zdrojem těchto citů je škola (1+1=2 → radost)
- estetické city
přejímají je od dospělých
hodnocení (postojů) vůči uměleckým dílům – nerozumí abstraktním obrazům
- morální city
škola je silným činitelem
„je a není správné“
- sociální city
1. vztah k dospělým
intenzita k učiteli
2. vztah k vrstevníkům
rozšiřují se city na vrstevníky → potřeba vrstevnických kontaktů
1. třída – vytváření ezosexuálních skupin (chlapci zvlášť a dívky zvlášť)
nepřátelské tendence
chlapci – více aktivity, dívky – méně, ale je
dospělý usměrňují jejich spory
oblíbené činnosti – míčové hry, ale i didaktické
3. vztah k sobě samotnému
podle postavení (vztahu) ve skupině soudí postoj k sobě
optimistický extravert – neustálá potřeba něco sdělovat (otevřená komunikace)
obrovská paleta zájmů
Činnosti
- Hra
hra zastává důležité místo
nezbytný prostředek pro utváření zdravé osobnosti
nezbytný doplněk učení, kompenzační prostředek
funkce socializační a rozšiřuje slovní zásobu
nezastupitelná (není formativní)
první je učení až pak hra
- Učení
dítě se chce samo dozvídat
učení uspokojuje touhu po vědění
forma orientačně – pátracího reflexu
- Práce
vzrůstá zájem o práci
v pracovní činnosti se cítí jako partner dospělého (pocit rovnoprávnosti vůči dospělým)
Problémy
vznikají na základě narušení sociálních vztahů
příznaky: neurotické projevy až neurózy
- neurotické projevy
záškuby drobného svalstva (tiky)
poruchy spánku, příjmu potravy (nechutenství)
psychogenní zvracení
- vegetativní neurózy
pomočování (noční i denní)
neschopnost udržet stolici (enkopréza)
hysterie (snaha o upoutání pozornosti)
- neurózy řeči
- mluvní negativismus (nechce komunikovat)
proč ? – nechce mluvit, ale umí
– nemůže (má psychické bariéry)
- oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
- totální (nikdy a s nikým)
- výběrový (elektivní)
jen někdy a s někým
příčiny – psychické trauma
- koktavost
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ PUBERTY A ADOLESCENCE
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
Vstup do školy + prepuberta
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
2. Dospělost
sociální mezník – výkon profese
→ukončení profese (nárok na starobní důchod)
1. Raná dospělost ( 20→30)
2. Střední dospělost (30 → 45)
3. Starší dospělost ( 45→60)
3. Stáří
starší 60 let
PUBERTA (10-12 → 15-16)
Nazváno podle pubes = ochlupení
Změny, které budou dokončena v pubertě
- tělesný vzhled
- projevy k druhým osobám
- postoj k sobě samotnému
Nástup puberty je podmíněn (činitel)
- dříve o 1-2 roky u dívek
¨dívky větší
- životospráva (nevhodné podmínky zpomalují nástup puberty)
- zeměpisná šířka (podmínky)
teplé krajiny – dřívější nástup puberty
- dědičnost
Změny
1. Tělesný vzhled
zvýšení tempa nárůstu dlouhých kostí
zhoršuje se koordinace pohybu
způsobené nevyspělostí pohybových schopností s narostlými kostmi → více úsilí na posud zvládající úkony →
→ dřívější únava →přetížení organismu
neúměrně přibývá váha
2. Postoj k dospělým
dospělí přestává být pro děti autoritou
tendence zaujmout rovnocenný postoj k dospělému
období 2. vzdoru
3. postoj k sobě samotnému
optimistický extravert → pesimistický introvert
zvyšuje se zaměřenost na sebe sama
důsledek: na sobě vidí spíše nedostatky
16
Hranice
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
Tělesný vývoj
8-12 cm za rok
růst ukončen u dívek kolem 15 roku
u chlapců kolem 18 roku
hormon hypofýzy – růstový hormon
vylučuje hormon, který určuje nástup a průběh pohlavního dozrávání
→ promítá se do fyzického vývoje
nanismus X gigantismus
→ brzlík
poruchy v oblasti pohlavního dozrávání
předčasné
CH – v dospělosti oblíbenější, větší suverenity
D – negativní dopad, středem pozornosti nechtěné (rostou prsa) → zátěž pro dívku
opožděné
CH – obrovské vnitřní konflikty
D – nemá vliv
Sekundární pohlavní znaky
Dívky
první signály kolem 9-10 roku
zvětšování prsou
rozšiřování pánevní kostí
ochlupení
nárůst tukové tkáně
výška ↑
12-13: 1. menstruace
14-15: zaoblení tvarů
Chlapci
11-12: ochlupení
vzrůst vnějších pohlavních orgánů
vzrůst hrtanu
mutace (až o oktávu)
15-16: zrání pohlavních buněk
Malá koordinace pohybu (nedokonalost činnosti mozku)
velké úsilí → únava → přetížení
Duševní vývoj
NS
nabývá na činnosti druhé signální soustavy
(myšlení, řeč) – zprostředkovaně (přijme řeč a myšlení zpracuje)
mozek jako u dospělého
zbrázďování mozku – zvětšuje se povrch = šedá kůra
= psychická činnost
Poznávání - vnímání
propojeno s vůlí
záměrný cílevědomé pozorování
Představivost
utváření obecných představ
tendence rozumět obsahu abstraktních pojmů
Fantazie
bdělé snění (spojené s budoucností)
duševní odpočinek
tvořivá fantazie
originální výtvory (kulinářské speciality, poezie, próza, výtvarné)
Pozornost
dochází k roztržitosti (1. – 2. rok)
než se srovná s tělem
nízká koncentrace
16
Paměť
mechanická → absolutní odpor k mechanické paměti
úmyslná spíše logická
Myšlení
je schopen dávat pojmy do souvislostí
„myšlení o myšlení“ – abstraktní myšlení
schopen (ochoten) diskutovat dlouho o tom co je to spravedlnost
není potřeba jak to vidí druzí
důležité – přijít na originální myšlení
divergentní myšlení
formy myšlení
obrovská touha utváření soudů a úsudků (plané filosofování)
Řeč
rozšiřuje se slovník
tendence vytváření vlastních slov (odlišit se tak od dospělých)
Písemné výtvory
větší potřeba košatějších výtvorů
City
promítají se sem biologické změny
→ vliv na city (hlavně na projevy)
afekt – reaguje nepřiměřeně na podnět
afekt – netečnost
= výkyvy v citových projevech (citová labilita)
obsahem citů je většinou nelibost
Vyšší city
přispívají z vlastních činností
- Sociální city
obrovské změny
projevy k druhým lidem (dospělým, vrstevníci, k sobě)
1. Vztah k dospělým
absolutní pád autority (vymanit se ze závislosti na dospělých, ale né na materiální stránce)
„morální absolutismus“ – nevidí na dospělých nic dobrého → zavrhnutí dospělých
potřeba po citové nezávislosti na dospělých
paradoxní fáze – udělá pravý opak než se od něho čeká
formy prožívání – afekty (od + k -)
období – vulkanismu
příčiny – nedozrálost nervové soustavy (vzruch > útlumem)
2. Vztah k vrstevníkům
změny ve skupině – obrovská potřeba sounáležitosti, být co nejvíce s vrstevníky, protože mají stejné problémy
→ přispívají k utváření zdravého sebevědomí
Vztah ke skupině druhého pohlaví
jsou 2 fáze
1. Fáze erotického cítění
u děvčat intenzivnější
hledají eroticko – sexuální symbol
představuje pozitiva opačného pohlaví (vzor)
zpěváci, herci, sportovci
v 99% idol o tom neví
fáze zbožňování, ale nechce opětování
mezi 12-13 rokem, u dívek dříve
2. Fáze flirtování
v podobě oboustranného vztahu (zájmu)
vnější vzhled je nejdůležitější
stadium romantických lásek
nejedná se o tělesné kontakty
objektem zájmu je osoba dosažitelná
hranice prvního sexuální zkušenosti se snižuje
3. Vztah k sobě samému
ústředním projevem – introverze (sebepoznávání – pozorování vlastních projevů)
podceňování – jedinec většinou na sobě vidí nedostatky, které si ve většině případů jen vymýšlí
16
nedůvěra k sobě → až v komplex méněcennosti
přeceňování – „Jsem nejkrásnější, já všechno spasím“
obrovské sebepřeceňování
méně, ale jsou (více obvyklé je podceňování)
důsledkem upozornění na sebe sama
zveličuje svoje projevy (účelová reakce)
Tyto dvě období se střídají
V této době nejčastější pokusy o sebevraždu v důsledku dlouhodobých období v záporném hodnocení
V této době očekává od dospělého, že budou zvýrazněny jeho přednosti
Až bude dospělý vymlouvat jeho domnělé špatné vlastnosti tak mu pubescent neuvěří
Projevy období 2. vzdoru (negativismu)
záměrná, uvědomělá tendence stavět své názory proti dospělým
podepisuje se sem touha dosáhnout to za každou cenu
ideální je, když rozhodnutí padne dohromady
pubescent = rovnocenný partner
pubescent nechce být manipulován, ale otevřen radám (nabídkám)
chce diskutovat
Osobnost
zájmy – individualizace zájmů
ale vyváženost pasivních (receptivních) a aktivních zájmů
obrovský zájem o pohybové aktivity
není rozdíl mezi zájmy pohyb. chlapců a dívek
ke konci období
První směrová volba povolání
výběr v souladu se zájmem adolescenta
ADOLESCENCE (14-16 → 18-20)
Hranice – pohlavní zralost → sociální a psychická zralost
adolescence = mohutnění
zákon – 18 rok – vyvrcholení právní dospělosti
Tělesny vývoj, pohyb
ukončení růstu (D – do 18 let, CH – do 20 let)
dozrávání všech tělesných orgánů i NS
rostou 3. stoličky (zuby moudrosti)
Tělesné změny
CH – rozšiřuje se hrudník
ztráta dětského výrazu ve tváři
dokončení mutace (klesá)
rozložení tukové a svalové tkáně (svalová > tuková)
D – tendence k ukládání tukové tkáně
lepší koordinace všech pohybových dovedností
Psychika
- Vnímání
dokonalejší tím, že jsou obohaceny minulou zkušeností
dokonalejší - proces pozornosti se do toho zapojuje
dokonalá schopnost koncentrace
systematické, úmyslné
- Paměť
absolutní odpor k mechanické
převažuje paměť úmyslná, logická a dlouhodobá
- Řeč
2. signální soustava – abstraktní myšlení se objevuje v řeči → rozvoj ve filosofování (abstraktní pojmy)
řečnictví – upozorňování na sebe
prostředek k hledání sebe sama
tendence vytvářet vlastní slovník (žargon)
podle toho kde studujeme (k přípravě na povolání)
malé odlišnosti od dospělých
závěry příliš přísné, malá tolerance
16
- Citové projevy
obroušení vztahů mezi adolescentem a dospělými
aspoň vyslechne a připustí, že by to mohlo být dobře
= období – proces emancipace (hledání vlastní identity)
chce odpověď na: kdo jsem, jaký jsem (kritičtější hodnocení svých zvláštností), nalézt si svoje místečko, formulace
žebříčku hodnot (neustále se mění)
- vztah k druhému pohlaví (polygenní stadium)
jedinec nesetrvává dlouhodobě v jednom vztahu
je rád v kontaktu lidí
ke konci období
svazky, které jsou trvalejší → sňatek
Nedoporučuje se těhotenství před dovršením 20 roku
DOSPĚLOST (20 → 60)
sociální mezník → ukončení profese
dospělost se dělí na 3 období
období rané dospělosti (20-30)
období střední dospělosti (30-45)
období starší dospělosti (45-60)
1. Raná
výkon produktivní práce (ekonomická – existenční soběstačnost)
potřeba otevřenosti spolupráce
tendence učit se něčemu novému
zvýšená potřeba (tendence) trávit čas s vrstevníky
potřeby otevírat se světu = extravert
přináší životní optimismus
snaha o nové kontakty
poznávat
snaha nalézt trvalejšího partnera
uzavírání prvních sňatků (1. dítě)
období největší fyzické síly (výkonnosti, zdraví)
v 25 letech – degenerace
snižování výšky, snížení citlivosti sluchu, horši adaptace v šeru, vrásky, první stříbrné vlásky
vrchol fyzické síly (plavci, fotbal,......)
2. Střední
první znaky degenerativních změn
snižuje se funkční kapacity některých orgánů, pružnost ↓ kůže → vrásky, vlásky šednou, řídnou, pružnost ↓ kloubů
snižuje se 1 –1,2 cm
ale vyváženo úspěchy v pracovní sféře
konstantní místo
stabilizace partnerských vztahů
syndrom prázdného hnízda
kolem 45 roku – vyšší rozvodovost
objevuje se syndrom vyhoření (stresová situace, snaží se být dobrý tak jak před 10 lety, být stejný jako ti mladší)
→ nemoc z přepracování (vyhoření)
M – nižší sexuální schopnost
Ž – počátky klimaktéria
3 Starší
psychika
při ztrátě rozmnožovatelnosti mohou vést k pocitu méněcennosti → sebezničení
M – ztráta fyzické schopnosti
zhoršení pozornosti a paměti
Konec období – zjevné degenerace
zvýšení tukové tkáně, šedivění, pigmentové skvrny, zpomaluje se metab., zhoršení funkce receptorů (zrak, sluch)
PODSTATA PROCESU MYŠLENÍ, FORMY A DRUHY
MYŠLENÍ
Vyšší poznávací proces
Nemusí být bezprostředně zapojeny naše smysly, ale stojí na nich
poškození smyslů → odráží se to v procesu myšlení
Např. Dítě od narození nevidomé, bude s největší pravděpodobností opožděné
Je to proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti
Při myšlení operujeme s podstatnými vlastnostmi jevů a myšlení
MYŠLENKOVÉ OPERACE
na nich spočívá podstata myšlení
Indukce, dedukce, analogie
1. Analýza
rozklad určitého celku na části
předmět rozčleněn na části
např. jablko je kulaté a červené
rozdělení slova na samostatné hlásky
2. Syntéza
spojení určitých vlastností, častí v celek
př.: je to kulaté
3. Srovnávání
zjišťujeme podobnost (rozdílnost) mezi několika předměty
u dětí se trénuje pomocí různých her
4. Abstrakce
konec předškolního věku
člověk je schopen vydělit hlavní podstatnou vlastnost předmětu
stranou nechává nepodstatná vlastnosti
např. tabule je zelená, obdélníková, dřevěná ...... obec. vl
5. Zobecnění (konkretizace)
spojujeme předměty nebo jevy do určitých skupin podle podstatných společných znaků
např. jablko se dá jíst, hruška se dá jíst → ovoce se dá jíst
FORMY MYŠLENÍ
řečová podoba našich myšlenek
1. Pojem
je zobrazením obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů
Rozsah – je dán stupeň zobecnění
př. člověk – maminka – žena
Obsah – maminka – žena, která trvale pečuje o děti
výčet základních znaků
Druhy pojmů – jedinečné (můj otec)
– obecné (otec)
– konkrétní (o různém stupni obecnosti: víno, nápoj)
– abstraktní (pravda, svět, vztah)
– rodové (mnohoúhelník)
– druhové (čtverec)
2. Soud
vyjádření vztahu mezi 2 pojmy
a. Pravdivé – borovice je strom
b. Nepravdivé – velryba je ryba
(škola je krásná – podoba tvrzení
škola není krásná – podoba popření)
3. Úsudek
vyjádření vztahu mezi 2 soudy
vyvození určitého závěru z několika soudů
v podobě tvrzení, popření může to být pravda nebo lež
a. Induktivní
jdeme od jednotlivého znaku k obecnému tvrzení
b. Deduktivní
jdeme od obecného základu ke konkrétním případům
ovoce má vitamíny → jablko, hruška má vitamíny
c. Analogický
vytvoření závěru na základě podobnosti
pravděpodobný úsudek – v Pá, So, Ne, Po sněžilo → bude asi i v Út
DRUHY MYŠLENÍ
1.Konkrétní (názorné)
typické pro děti předškolního věku a pro mentálně postižené osoby
člověk je schopen provázet myšlenkové operace pouze v přítomnosti konkrétních předmětů a nebo předmětů,
které je zastupují
doprovázení konkrétní činnosti, které teď dělám
2 podoby – na úrovni názorní činnosti
– názorně obecná – přemýšlí v představách
– předpokládá minulou zkušenost
2. Abstraktní (teoretické)
předpoklad je vyšší úroveň myšlení
člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů
v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí
PORUCHY
· Ulpívávé myšlení
pořád mluvím o jednom a tomtéž
u starých lidí ... vlivem degenerace
· Zabíhavé myšlení
spojeno s nepodstatnými informacemi
· Nesouvislé myšlení
„nemá to hlavu ani patu“
· Zpomalené x zrychlené
zpomalené – nemá být postižena kvalita myšlení
zrychlení – „myšlenkový trysk“, velmi často se promítá do řečového projevu
zvýšeným zájmem o danou oblast se zrychluje
· Myšlenková bludy
nesprávné úsudky, soudy, mylná přesvědčení
osoba je přesvědčena o jejich pravdivosti
př. velikášství, hypochondři, žárlivost
Jedná se výtah z kapitoly "Ohrožení psychického vývoje dětí" z knihy prof. J. Langmeiera - Vývojová psychologie. Práce mapuje formy a druhy ohrožení příznivého vývoje dětí, především týrání, zneužívání, zanedbávání a psychickou deprivaci. Zabývá se také osobností pachatele, navrhuje i opatření, která by vedla k zamezení tohoto jevu. V navazující kapitole rozebírá násilné chování a jednání lidí z hlediska rodiny, společnosti, médií a kultury.
OBSAH:
1. Týrání
2. Zneužívání
3. Zanedbávání
4. Psychická deprivace
5. Pachatelé
6. Praktická opatření v boji proti týrání, zneužívání a zanedbávání.
6.1. Punitivní přístup
6.2. Protektivní přístup
6.3. Individuální terapie postiženého
6.4. Individuální terapie pachatele
6.5. Rodinná terapie
7.Preventivní opatření.
8. Agresivní a násilné chování a jednání
8.1. Násilí a zanedbávání v rodině
8.3. Násilí v blízkém mimorodinném společenství
8.4. Násilí v médiích
8.5. Násilí ve válkách a v podmínkách společenských konfliktů
8.5.1. Posttraumatická stresová porucha
8.6. Násilí a kultura
Specifické vývojové poruchy učení, řeči a chování :
a) učení :
- DYSLEXIE – porucha čtení
- DYSGRAFIE – porucha psaní
- DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
- DYSKALKULIE – porucha matematických schopností
- DYSPINXIE – porucha kreslení
- DYSPRAXIE – porucha motoriky
- DYSMÚZIE – porucha hudebních schopností
b) řeči :
- DYSFÁZIE – vývojová nemluvnost
- DYSLÁLIE – patlavost, porucha výslovnosti
- DYSARTRIE – porucha výslovnosti
- KOKTAVOST
- NEUROTICKÝ MUTISMUS
c) chování :
- HYPERAKTIVITA – nadměrná aktivita
- HYPOAKTIVITA – utlumená aktivita
Pár slov o relativně nejčastějších VPU :
DYSLEXIE – neschopnost číst a porozumět textu
- tato neschopnost bývá výraznou příčinou neprospěchu, zvláště ve vyšších ročnících
- žák písmena nepoznává, domýšlí si je, zaměňuje př. b-d,
- čte v opačném směru : kos – sok
- obtížně rozlišuje sluchem i výslovností měkké a tvrdé slabiky
DYSGRAFIE – porucha psaní
- chyby při psaní analogické těm, které dělá dyslektik při čtení – chyby v pravolevé orientaci, vynechávání písmen, píše zrcadlově převrácená písmena
- dítě neumí napodobit tvary písmen
- psaní je výjimečně pomalé
DYSORTOGRAFIE – porucha pravopisu
- bývá úzce spojena s dyslexií, spojitost s nedostatky ve sluchovém vnímání, nedokonalé analýze slov
- zaměňování písmen, která si jsou zvukově vzdálená, ale opticky blízká – b –d, zaměňování velkých a malých písmen, i/y, s/z …
HYPERAKTIVITA – porucha chování (nadměrná aktivita)
- neklid, zbrklost, impulzivní reakce, agresivita
- žák není schopen se trvale soustředit, delší dobu být na jednom místě
- jedná bez zábran, špatně se začleňuje do kolektivu
- až 40% návrhů na vyšetření PPP je dáno touto poruchou, častější u chlapců
- projevy se časem spolu se zráním CNS zmírňují
Vývojová psychologie je základní disciplína, která zkoumá změnu psychiky člověka v čase. Rozděluje život člověka do několika období a sleduje jejich zvláštnosti, specifikace, chronologii a individualitu prolínání se jich navzájem. Každé období je svým způsobem definovatelné, ale zároveň u každého jedince odlišné. Dají se zde charakterizovat určité populační trendy či normy, ale důraz by měl být kladen zejména na již zmíněnou individualitu. Periodizace vývoje se liší v různých teoriích.
Vývojová psychologie
Vývoj znamená změny v těchto složkách:
- lidská duše=vitální složka (uvědomování si vlastního těla)
- citová složka (emoce)
- mentální složka (myšlení)
- složka Já
Zkušenost: souvisí s vlivem prostředí, malé dítě absorbuje vjemy bez přítomnosti Já, ale zážitky si nepamatujeme, přijímáme je bezděčně. Kam se dítě narodí, má vliv na proces vrůstání do světa (např. specifické rysy jazyka – vliv na myšlení daného národa).
Zrání: postupná realizace geneticky naprogramovaných procesů v organismu (ve vitální složce vrozené procesy, které se vývojem uskuteční, např. puberta). Výzkumy, zda se dá zrání urychlit – nelze, je biologicky naprogramováno.
Věková norma: to, co je charakteristické pro dítě určitého věku (např. dítě 20 měs. jazyková slovní zásoba 100 slov).
Věkový trend: změna věkové normy v čase (způsob, jakým se dítě vyvíjí, jakým způsobem se mění věk. norma v čase, např. ve vývoji jazyka – 20 měs. 100 slov, postupně se snižuje na 80 slov, tj. změna věkového trendu).
Existují psychologické metody pro vývojovou psychologii. Typická je longitudinální metoda (dlouhodobá, dítě se zkoumá po dobu dlouhého časového úseku – 5 a více let) – výhodou velká přesnost a komplexnost, nevýhodou je dlouhodobost (může dojít ke změnám ve zkoumaných skupinách, změna zkoumajícího, možnost zrušení výzkumu). Jiná metoda – průřezová (zkoumají se různé skupiny podle daného hlediska, např. podle věku) – výhodou rychlost, nevýhodou homogenizace skupin (stejné podmínky – počet dětí, pohlaví, zdrav. stav, podobné rodiny apod. ).
Periodizace vývoje (liší se v teoriích):
Vývoj Já (Self) – malé dítě – nemá vlastní Já, prožívá celou svojí bytostí, niterné základy pro pozdější prožívání a dalších psych. procesů, přesná detekce emocí (i v prenatálním období), vytvořením vlastního Já je možné pozorovat emoce vnitřního stavu, vyděluje nás:
- upevnění vlastního Já (kolem 4 let) – dítě se oddělí od vnějšího světa, vytváří si vlastní niterný svět (svět fantazie), dětský egocentrismus – vlastní aktivitou centrováno do vlastního Já, důležitý dostatek námětů pro fantazii, problematické chování v dospělosti mají často kořeny v tomto období (pokud nemá dítě dostatek prostoru pro svůj rozvoj)
- období adolescence (asi od 9 do 18 let) – expanze do světa, základ dospělosti, upevňuje se světonázor
- dospělost – svoboda a moc, ovlivňovat vnější svět a zároveň se nechat zvnějšku ovlivňovat
- stáří (kolem 60 let) – člověk více receptivní, vnitřní moudrost, snižují se vnější ambice, zralost Já, umění přijmout stáří
Vývoj percepce (vnímání) – vnímání má z hlediska vývoje velký význam (dříve směr sensualismus – zaměřeno na dítě, hlásil se k němu i J. A. Komenský)
vnímání = proces, při kterém přijímáme informace z prostředí (nejen vnějšího, vnímáme i to, co se děje v naší mysli, tj. vnímání vnitřní – vnitřní zrak – např. schopnost vidět inverzní barvy). Vnitřní vnímání většinou přehlušeno vnějším (nebo omezeno). Dospělý člověk vnímá jinak než dítě.
Porucha vnímání:
- lehká mozková dysfunkce (LMD), ve světě používáno označení ADHD, tj. porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – postihuje poměrně velkou část populace, mírné známky této poruchy má cca 20% dětí, léčbu vyžaduje 3-5% dětí, více u chlapců (na 10 chlapců připadá 1 dívka, příčiny nejsou známé), jednou z příčin přidušení dítěte při porodu, nejčastějším projevem hyperaktivita, často porucha pozornosti – může přetrvávat do dospělosti, roztěkanost, stálé střídání činností a zájmů, impulsivita, zbrklost. Takové děti mají potíže s tvarovou diskriminací – často zjištěna ve škole, protože je zde vyžadována určitá pozornost – dyslexie, tj. porucha čtení, porucha koordinace pohybů (nutnost koordinace zrakového vjemu s pohybem), neschopnost soustředit se na detaily, zraková i sluchová diskriminace je snížena (výslovnost t – d), nesprávná výslovnost se toleruje cca do osmi let. Nejčastějšími příčinami LMD úrazy v dětství, těžký porod, přidušení při porodu, užívání některých léků v těhotenství, alkoholismus matky, sekundárním důsledkem LMD je častější konfrontace dítěte s neúspěchem – snaha vyhýbat se zátěži, bojí se – je tak ohrožen vývoj osobnosti. Léčba medikamenty – zlepšení funkce mozku, podpora aktivity mozkové kůry.
Vývoj inteligence:
- Inteligence – její pomocí chápeme a rozumíme světu, je to vnitřní čtení (symboly, abstrakce, umění je spojovat), je to naše schopnost řešit problém – čím je tato schopnost lepší, tím větší inteligence. Většina bdělého chování zaměřena na cíl, tj. že musíme mít v mysli představu překážky, která vede k cíli. Schopnost řešit problém roste věkem, u dětí markantní rozvoj do 14 let, kdy je intelektuální kapacita plně rozvinuta. Řešení problému ze dvou pohledů – z pohledu myšlení a z pohledu chování (schopnost realizace).
Aspekt (pohled) myšlení:
- pokud chceme problém řešit, musíme ho nejprve chápat, tj. reprezentace problému v mysli – 3 reprezentace problému:
- 1. akční zážitek (u nejmenších dětí, nejjednodušší způsob chápání problému u dětí, malé dítě není schopné trvalé reprezentace předmětu v mysli, vnímá jen to, co je – reprezentace pomocí pohybu, problém vyřešen akcí, pohybem)
- 2. vizuální představa (dítě řeší úkon na základě toho, jak věci vnímá, podle vizuální představy – co je větší, např. stejný počet prvků, ale jiné mezery – větší je to, kde jsou větší mezery)
- 3. symboly (dítě musí chápat symboly, např. čísla nebo slova, symbol je abstraktní informace, která vyžaduje abstrahování do určitého pojmu)
Aspekt (pohled) chování:
- mluvíme o strategii řešení (není myšlen způsob reprezentace problému, ale způsoby řešení), u dětí nesystematická, čím starší, tím větší a lepší systém, směřování k záměru jednoznačnější.
Jean Piaget
švýcarský psycholog, pozoroval vývoj dětí = dílo Psychologie inteligence, před Piagetem – předpoklad, že děti se učí tím, že zkoušejí (pokus x omyl), dítě se naučí cokoliv, k čemu je motivováno.
Piaget – inteligence dozrává v určitých stádiích = dítě se učí v závislosti na vývoji inteligence, tj. vývoj kognitivních (poznávacích) funkcí.
fáze:
1.senzomotorická – od narození do asi 2 let, učíme se myslet na základě fyzického pohybu, koordinace smyslů a motoriky, konfrontace smyslů s vnějším světem, cirkulární reakce – zvnitřňují se mentální operace opakováním pohybů, převažuje zážitek akce
2.předoperační – od 2 do 7 let, představy vizuální, není schopno vyřešit úkol se zachováním množství (změna tvaru nádoby + stejné množství obsahu)
3.konkrétní operace – 7 až 12 let, vyvinuta abstrakce, ale často využívají konkrétní představy
4.formální operace – od 12 let, vrchol vývoje inteligence kolem 15. roku
1.Dítě v raném období musí být intenzivně milováno, tím více si zažívá svět jako pěkný, potom bude schopen empatie, musí být tedy milováno, protože je. Po druhé sv. válce velké výzkumy v sociálních ústavech – zjištěno, že děti bez blízkého vztahu se zpomalují ve vývoji (už od 4 měsíců), pokud menší počet dětí – možnost zlepšení tohoto vývoje, není nevyhnutelné, aby blízkou osobou byla matka. Záleží i na kontextu celé rodiny, v každé rodině jsou určité tradice, i pomoc by se měla odvíjet v závislosti na charakteru vztahů v rodině. Harlow – pokus se šimpanzími mláďaty, zjištěno, že v raném období nestačí jen uspokojování primárních biologických potřeb, podle dřívějších teorií láska vytvářena jako sekundární pud (s uspokojováním hladu určitou osobou – vytváří se kladný emoční vztah), dokázalo se, že emocionální potřeby jsou stejné důležité pro dítě jako fyziologické, tzn. že se nejedná o sekundární pud, vztah dítě x blízká osoba závisí i na tom, jaké je dítě, důležitá emoční zralost rodiče – schopnost milovat dítě, i když není takové, jak si představoval.
2.Sebehodnocení – dítě svoji cenu začne prožívat kolem třetího roku na základě citového vztahu, důležité ocenění od rodičů - dítě začne přijímat – vznik sebehodnocení. Zásadní je nepoužívat negativní atribuce ( že je dítě zlé, špatné – je třeba za špatné označit chování, ne dítě). Tresty snižují sebehodnocení, pokud je trest přiměřený a nemá povahu emočního odmítnutí + odměny – vysoké sebehodnocení, děti s vysokým sebehodnocením většinou z rodin, kde funguje určitý řád. Rodiče dětí s nízkým sebehodnocením často používají nepřiměřené tresty (často ventilace vlastního vzteku). V první polovině tohoto období mají zásadní vliv rodiče, ve druhé vrstevníci. Dřívější pohlavní dozrávání, atraktivita a další aspekty mohou být také důvodem navýšení sebehodnocení.
3.Identita – odpověď na otázku, kdo jsem, z hlediska struktury – schopnosti, co jedinec dokáže a co nedokáže, problematika schopnosti a hodnoty (čeho si vážím a čeho ne) – hodnota, jak si vybrat kamarády, odhadnout hloubku vztahů, neschopnost světonázoru.
Individuální vývoj osobnosti – čtyři základní rysy ( trvalá časová stopa, vznik kolem čtyř let), projevy se mění, zdroj zůstává.
1.dependence ( závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud je dítě za stejnou činnost jednou oceněno a jednou pokáráno ( stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále, pokud je dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc ( pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen podporuje vzhled = vznik dependence
2.motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát jim důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout - je důležité dítě ocenit. U malých děti je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění.
3.agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace ( tj. zaměření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci ( např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu,že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik – pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že je dítěti ustoupeno, když se agresivně chová = zpevnění agresivních reakcí. Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (boj o hračku) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku vzalo násilně zpět), nebo snižovat frustraci ( dát dítěti jinou hračku, která ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho,kterého napadl).
4.úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání ( vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotu. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi.
Zvláštnosti prenatálního vývoje, období novorozence
Prenatální období: 10 lunárních měsíců – 280 dní
početí – porod
Postnatální období:
1.Dětství:
- předškolní období
-kojenecké (nemluvnické) období 0-1 rok
-batole 1-3 roky
-předškolní věk (3-6 let) – vůle, sebeuvědomění, vstup do školy
1.Období mladšího školního věku – období prepuberty (6-10,12) – pohlavní dozrávání
2.Období staršího školního věku
- období puberty (10,12 – 15,16) – pohlavní dozrávání, ukončení – pohlavní zralost
-období adolescence (15,16 – 18,21) – pohlavní zralost – psychická a sociální zralost
Novorozenec:
- patří do kojeneckého období = období nemluvněte (0 – 1), období novorozence je vyčleněno a je spojeno s šestinedělím matky, všechny projevy jsou vrozené, zajišťují základní přežití dítěte, má nekoordinované pohyby. Převážnou dobu tráví spánkem (20 – 22 hodin), plíce fungují ihned, ale zdokonalují se do 2 měsíců, srdeční činnost rychlejší, tep velmi labilní a nenahmatatelný, krevní tlak nižší, má velmi jemnou, tenkou pokožku, velmi snadno zranitelnou. U většiny dochází k úbytku hmotnosti.
Zvláštnosti projevu novorozence:
- Robinsonův reflex (opičí) – dítě je schopno do 2 hodin po porodu chytit a zmáčknout prst člověka
-Morův reflex (úlekový objímací) – po silném zvukovém podnětu nebo při ztrátě rovnováhy, dítě rozhodí končetiny a vzápětí je pokrčí do fetální polohy. 2 hodiny po porodu by ho mělo dítě být schopno.
-Tonický šíjový reflex – položíme dítě na záda a hlavu natočíme jedním směrem
-Hledací reflex – dítě leží na zádech, pošimráme ho na jedné straně tváře a ono tím směrem natáčí hlavičku a otevírá ústa
-fenomén lezení a kráčení – lezení = dítě na břichu, tlačíme na chodidla – střídá se napětí a uvolnění svalů na nohách (připomíná lezení). Dítě je na břiše, tlak na plosku nohou, střídavý svalový tonus v nohou.
- kráčení = dítě bude pokrčovat střídavě nohy, ale když ho pustíme tak spadne
TĚMITO REFLEXY SE ZJIŠŤUJE PSYCHICKÁ VYSPĚLOST DÍTĚTE
ŘEČ, FORMY, DRUHY, NEJČASTĚJŠÍ ŘEČOVÉ PORUCHY
ŘEČ
Poznávací – zprostředkované procesy
definice – prostředek (nástroj) myšlení, ale zároveň i prostředek dorozumívání a prostředek k autoregulaci
člověk formuluje své myšlenkové operace
slouží k předávání určitých sdělení druhým osobám, důležitá je odezva druhé strany
pomocí řeči regulujeme (řídíme) své chování, jednání (forma vnitřní řeči)
- například u zubaře si říkám: „nic mi nebude dělat“
jeden z nejmladších procesů
vývojově velice mladý
tento proces je nejčastěji porušen = vada řeči
prostředek – dorozumívání
předávání informací
jazyk – dohodnuté symboly
DRUHY
Řeč dělíme podle toho komu je směřována
1. vnitřní
slouží nám samotným
prostředek autoregulace
2. vnější
ovlivňují to: 1. Paralingvistické projevy (výška hlasu, intonace,....)
2. Gesta, mimika, pantomimika
→ vede to k upřesnění
je obrácena k druhým osobám
mluvená – obracíme slova k ostatním lidem
faktory, které je zkvalitňují – paralingvistické jevy
- síla hlasu
- frázování (jak člověk člení myšlenky na úseky)
- přeříkávání
- interpunkce
dále se dělí na verbální a neverbální (viz níže)
Řeč dělíme podle toho jaké prostředky používáme
1. verbální (slovní)
nelze vrátit co jsem řekla, protože je přítomna vnější kontrola
patří sem i psaný projev – náročnější na formulaci, těžší pro dorozumění
psaný projev je propojen s vnitřní řečí
2. neverbální
upřesňují obsah našeho sdělení
mimika – postavení očí, pusy, nosu
gestikulace – pohyby rukou a celého těla
proxemika – tělesné vzdálení jednoho člověka od druhého
haptika – řeč rukou
způsob oblékání (úpravy zevnějšku)
pubescenti a adolescenti užívají nejvíce černou barvu
všechny druhy umění (literární, výtvarné, hudební)
různé symboly – dopravní značky
- morzeova abeceda
- brailovo písmo
- znaková řeč
- Lormova abeceda (pro hluchoněmé)
PORUCHY
Logopedie – obor, který se zabývá poruchami řeči
1. Vývojové vady
Opožděný vývoj
normálně začíná mluvit kolem 1. roku, ale s touto poruchou až kolem 2 – 2,5 roku nebo i později
příčiny (somatické – neustále v nemocnici
dosáhnou normálního stavu v řeči, ale později
Omezený
příčina – mentální retardace
nikdy nedosáhnou běžné úrovně mluveného projevu
projevy: nemá potřebu mluvit
malá slovní zásoba
jednoduché věty
Přerušený vývoj řeči (ztráta řeči)
důsledkem působení rizika → zapomněl mluvit
příčiny – narušení řečového centra
2. Neurózy
Koktavost
narušení dynamiky řeči, neplynulost řeči
Mluvní negativismus (nechce komunikovat)
proč ? – nechce mluvit, ale umí
– nemůže (má psychické bariéry)
Oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
- totální (nikdy a s nikým)
- výběrový (elektivní)
jen někdy a s někým
příčiny – psychické trauma
funkční narušení centra, ale mozek není porušen → sociogenní faktory
3. Poruchy zvuku řeči
Brebtavost
jedna z příčin je LMD
mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
nepříjemná pro jeho okolí
můžete upozornit
například se dotknete jeho ruky
Huhňavost
porucha rezonance (deformace nosní přepážky)
LMD
4. Vady výslovnosti
Patlavost (dyslalie)
- slovní
- slabiková
- hlásková
nesprávně vyslovuje, zaměňuje (ž za ř) nebo vynechává
podle toho jaké písmena vynechává
- sigmatismus (C, S, Z)
- rotacismus (špatné vyslovování R)
- rotacismus bohemicus (Ř)
ŘEČOVÉ PORUCHY (první zpracování)
1. Plynulost řečového pochodu (poruchy dynamiky)
Koktavost (balbuties)
člověk opakuje první slabiky nebo celá slova na začátku věty
prodlužování slabik
ambulantní logopedická péče
většinou kluci
vada přechodná nebo celoživotní pak ale může nastat logofobie (strach mluvit) – nesprávné vedení rodičů
!!!!! na koktavost nesmíte upozorňovat !!!!!
příčiny
dříve – neurotická porucha řeči
dnes – neurologické vyšetření
biologický podklad
spouštěcí mechanismus
přetížení NS
1. třída (psychická zátěž – změna prostředí)
úlek
z napodobení
Brebtavost
mluví strašně rychle a polyká určité hlásky, slabiky ba dokonce celá slova
nepříjemná pro jeho okolí
můžete upozornit
například se dotknete jeho ruky
2. Výslovnost řeči
do 7 let by dítě mělo umět všechny hlásky
po 7 letech → poruchy
3 – 4 roky: samohlásky, souhlásky
4 roky: hlásky m, n, d, t
nesprávné sykavky (ustálí se do 5-6 let)
l, r, ř – artikulačně nejtěžší hlásky do 7 let věku
Patlavost (dyslalie)
3. Gramatická stránka
Agramatismus
špatné pádové koncovky
záleží na řečovém vzoru
4. Opožděný vývoj řeči
celková porucha
chudá slovní zásoba (aktivní i pasivní)
chybí obecné, nadřazené smysly
váže se nesprávná výslovnost, ale i gramatická stránka
ZVLÁŠTNOSTI OBDOBÍ ÚTLÉHO VĚKU – KOJENEC, BATOLE
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12) ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
KOJENEC
Fyzické změny
V kojeneckém období – nárůst váhy a míry
po porodu: 3 500 g, 50 cm
v 1 roce: váha individuální Ø 8 – 10 kg, 75 cm
dochází ke zpevňování kostí
Analyzátory
zkvalitnění citlivosti analyzátorů
všechny analyzátory začínají fungovat do 2 dnů po porodu
Chůze
první pokusy o chůzi už v 7. měsíci
Uchopení
okolo 3. měsíce se objevuje mimovolní sahaní po předmětech
okolo 6. měsíce: se snaží uchopovat po předmětech
okolo 9. měsíce: palec se staví proti ostatním prstům → uchopí předmět
kolem roku se snaží brát 2 předměty do ruky
Myšlení
mezi 4. a 5. měsícem se objevují účelové reakce
příklad – dítě vyhodí hračku, začne křičet → přivolá matku (1. projevy myšlení)
Řeč
2 týdny po porodu se objeví brumlání (broukání)
objevují se ve chvílích klidu
je to předřečový projev do 3 měsíců
do konce ½ roku: broukavý monolog (brouká už 10 minut) je mu dobře
1. půlrok: mimovolná echolálie (=napodobování zvuků z okolí)
Slova
na konci 1. roku se objevují záměrně pokládaná slova
používá 10-20 slov (i „vlastní výroky“) → aktivní slovní zásoba
pasivní slovní zásoba
5 x větší, slovům rozumí, ale neříká je
Paměť
okolo 6. měsíce se objevuje možnost uchování v paměti 2 – 3 dny
okolo 1 roku – uchování v rozsahu 2 až 3 týdnů
Dominantní činnosti
manipulační činnost (začíná mezi 4 a 5 měsícem)
přemisťovací aktivity
experimentace (příklad – tahá za ubrus, zkouší co to je a na co to je) - Co to je
OBDOBÍ BATOLETE (1-3)
Ohraničeno
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
Fyzické vlastnosti
lokomoční pohyb, batolení → batole
Ø 75cm → 90 – 105 cm
Ø 10 kg → 14 – 15 kg
hmotnost mozku: 900 g → 1000 g
začíná chodit – do 2 let bez opory
Osvojování dovedností a návyků
- samoobsluhy
- hygienické (2 let – nepočůrávají se, mytí rukou)
- stolování (1 rok – pití z hrníčku, 2 rok – lžíce)
- oblékání, svlékání (1 rok – čepice, tepláky)
- obouvání (zip)
- sociokulturní
- postupné získávání držení tužky
1 rok – tužka v celé dlani, pohyb vychází z ramene, netrefí se na papír
2 rok – pohyb vychází z loktu, do formátu A3
3 rok – ze zápěstí, A4, „nehezké držení“
- listovat v knize
- navlékat korálky
- zacházení s kostkami
→ výsledek rozumových schopností
1 rok – nepovažuje kostky za stavební materiál
experimentuje, hledá možnosti použití (bouchání, ........)
14 – 15 měsíc – staví věž ze dvou kostek
20 měsíc – snaha postavit větší
konec 2 roku – ze 3 až 4 kostek
→ vypovídá to o jemné motorice a zrakově pohybové koordinaci
- míč
do 2 let nezvládá chytání
hod ze zdola
3 rok – chytání – ruka + oko (soustředěnost)
- lokomoční pohyby
- chůze
1 rok – neobratná
2 roky – chůze do schodů (přísunový)
2,5 – chůze ze schodů
po 3 roce – střídavá chůze
- běh
2 rok – neohrabaný
- poskoky
- přísunový krok
- pokus o zacházení s kladívkem – kolem 3 roku
- nápodoba s nůžky
utírat prach, zametání → dělají něco stejného jako dospělí a proto velice stoupnou ve svých očích
Tělesný vývoj
osifikace – zpevňování kostí
v této době větší výskyt deformací než zlomenin kostí
je důležitá správná životospráva
- výživa
- pravidelnost příjmu potravy
- přiměřená doba spánku (8 – 12 hodin)
i denní spánek
- zajistit svobodnou (přirozenou) volnost
prostor pro spontánní pohyb
- Druhy laterality
- vyhraněná lateralita
vše napravo nebo nalevo
lze určit na konci 3 roku
- nevyhraněná lateralita
jedno u to a podruhé ono
lze určit 5 – 6 rokem
- překřížená lateralita
trvale píše pravou, ale dívá se levou
i v podobě: ruka a noha
méně: oko a noha
nejčastěji: oko a ruka
- Lateralita je podmíněna dominancí opačné mozkové hemisféry
- Při narození šance 50 na 50 %
nevyhraněná → na praváka (nenásilné)
překřížené → menší problém, přecvičování
- Zjištění
kterou rukou to poprvé uchopí
kladení posledních kostek
navlékání korálků (pohybující se = dominantní)
jídlo, kterou méně omylů
noha – kopání do míče
oko – klíčová dírka
později – překřížení rukou
stoj na jedné noze, na které déle
Zvláštnosti
- pohybového ústrojí
- relativně kratší dýchací cesty → infekce horních dýchacích cest
- nedokonalá termoregulace (→ více nemocí)
rychle reaguje na změnu teploty
- psychiky
činnost receptorů – zpřesňování vjemů
součinnost analyzátorů
hmat, zrak, sluch
Poznávací procesy (představivost, fantazie)
- ve 2 roce dochází k delší době uchování představy → dítě je schopno žít z představ (→ nejvíce se to promítá do hry)
- fantazijní představy – „pes větší než dům“
nepravá lež – někdy nazvaná lží (nedostatečné poznatky z minulosti) bez úmyslu, netrestat
- prolínají se pamětní představy s fantazijními
- dítě personifikuje (neživým věcem překládá živé vlastnosti)
„sluníčko se směje“
Paměť
prodlužuje se doba uchování
Zvláštnosti
- citovost
lépe se uchovávají a vybavují se silným citovým podtextem
- neúmyslnost
- obraznost
spíše se uchováváme to co jsme sami zažili
Myšlení
konkrétní myšlení
chápat vztahy mezi podněty, které může na vlastní smysly poznat
Co je to Tv? nikdy ji neviděl → nevysvětlí co je to
židle = sedí se na tom (židle a stůl)
- 1. otázka
k upřesnění vede stále se opakující otázka – Co to je ?
upřesnění vzájemných vztahů – konec 2. roku
ale otázky taky slouží jako nástroj k navozování a udržení kontaktů
- 2. otázka
kolem 3 (do 4-5) roku se objevuje otázka s hlubší podstatou
Proč ? – dopátrat se poznatků, které nejsou vidět, navázat a udržet kontakty
disproporce mezi řečí a myšlením
myšlení předbíhá řeči (dělá něco, ale nedokáže to popsat řečí – nenachází slov)
Řeč
ve 3 letech aktivní zásoba kolem 1000 slov
1. podstatné jméno
2. sloveso
3. citoslovce, přídavné jméno
Vyjadřovací schopnosti
1 . rok – jednočlenné věty (jedno slovo vyjadřuje mnoho významů)
například- ham – jíst, jím, nechci
2. rok – jednoduché věty (po. + př.)
Pepíček ham
nerozlišuje časy
3. rok – Věty delší i souvětí
ignoruje většinu gramatických pravidel
Zvláštnosti řeči (poruchy)
- utváří nová slova od podstatných jmen (analogie)
například – koloběžnit
- nepřesnost při vyslovování dlouhých slov
zkracují – lokomiva
přesmyčky – fialka → filajka
kontejner → kojtenger
- dětská patlavost
nedokonalá výslovnost, ž, r, sykavky
hodně působí Tv – děti nevidí správnou artikulaci
Podmínky vývoje řeči
- odpovídající řečový vzor
- dostatečný prostor pro mluvený projev
možnost mluvit, ale i poslouchat
- vývoj řeči u děvčat je rychlejší než u chlapců
City
rozšíření škály citů (diference citů – větší škála)
- strach
naučená záležitost
ztráta pocitu bezpečí a jistoty – neuspokojení
vznik – ztráta fyzické osoby, nové místo, neznámé osoby, podněty, hluk
od 2 let – příčiny – negativní minulá zkušenost
narůstá objem fantazijní – strach z nereálných podnětů (čarodějnice)
- zlost
reakce na domnělé nebo skutečné omezení svobody, v situaci neúspěchu
3 rok → až do afektů
- žárlivost
důsledek, reakce na domnělou nebo skutečnou ztrátu milované osoby
- radost
do 1 roku souviseli jen se mnou
po 1 roce – sociálně podmíněna (pochváleno, že ....)
Zvláštnost citů
- krátkodobost
- přechod od + k -
- výrazný vnější projev
- převažuje přehrávání citových projevů
- snadná ovlivnitelnost citů
Potřeba kontaktu
dominantní potřeba kontaktu s rodiči, ale i potřeba kontaktu s vrstevníky (→ sebeuvědomění)
Činnosti
1. Experimentace
neúmyslný cíl, spontánní
vyplývá z potřeby aktivity
2. Hra (konec 2 roku)
stanoví si jednotlivé cíle → hra (přinést kostky)
- Individuální hry
ze začátku
zvláštnost – nechce si hrát s nikým jiným
nesnese ho vedle sebe
- Paralelní hry
hraje si sám, ale už vedle sebe někoho snese
- Párové hry = hravé spolupráce
kolem 3 roku
dítěti se líbí ta hračka toho druhého
většinou končí konfliktem (neovládají sem, špatná řeč → nedorozumí se)
Druhy her
nápodoba skutečnosti
podstatou je pohyb – tvoří spontánní tělesné aktivity
hry s dostupným materiálem – písek, voda, stavebnice, hračky, .......
potřebuje prostředek (nezná imaginaci)
3. Kresba
Sebeuvědomění
průběh 3 roku
paralelní hry (sledovat toho druhého) dopomáhají k sebeuvědomění
rozdíl „já“ a „nejá“
konec 3 roku
uvědomování vlastních odlišností (zjevně pozorovatelné podněty – NÉ z oblasti psychiky)
dítě se z 3 osoby dosáhne do 1. osoby „Já“
Navenek
oslovení „Já“
začne na sebe upozorňovat „Já jsem papala“
vyzdvihuje některé své aktivity
reaguje na svůj obraz v zrcadle
Rozvoj vůle
do 2(3) roku, ale ovlivňovány (dány) někým jiným
ve 3 roce – dítě si stanovuje bezprostřední cíle a snaží se je dosáhnout
cíl vyplyne ze situace (chce stavět věž, protože vidí kostky)
První negativismus
objevují se tendence (cíle) jsou neuskutečnitelné (v jeho možnostech to není), dospělí to usměrňuje → KONFLIKT
navenek to vypadá, že dělá protiklad než chce dospělí (dítě nedokáže odhadnout své schopnosti, nemá minulou
zkušenost) – první negativismus
dítě nechce zákazy, příkazy
chce aby bylo vysvětlovány, přesvědčováno ho
může to přejít do vědomého postavení do opozice
i když si na ně neudělá čas, použije příkaz
jako přirozený jev do 5 roku
jsou to „hry s vůlí“ (vytrvalost, samostatnost)
pozitivní vývojový jev → rozvoj vlastní vůle
utvářejí se první počátky vztahu k sobě samotnému = sebekoncepce
CHARAKTERISTIKA PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
Tělesný vývoj
80–90 cm → 111–120 cm
14–15 kg → 25–28 kg
nárůst dlouhých kostí (5-6 cm za 1 rok) ......neúměrné k váze (2 –2,5 kg za 1 rok)
pokračuje osifikace
ke zpevnění spojení kostí, chrupavek, zřídka zlomeniny
ohrožen deformací páteře (proto nutné přidat do denního režimu tělocvik)
ohrožen plochou nohou
větší obranyschopnost vůči nemocem, ale v kolektivu se častěji nakazí
Pohybový vývoj
- obrovská potřeba pohybu
větší zátěž je sedět než běhat
→ zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika)
převažuje vzruch nad útlumem
lepší koordinace pohybu – prolézání, kotrmelec, jízda na tříkolce, koloběžka, holubička, chůze na lavičce
nedoporučuje se bruslení, tenisová raketa
zvládají – předplavecké výchovy (pohybové hry ve vodě, základy lyžování)
- návyky sebeobsluhy
oblékání
jemná motorika – knoflíky
5 – 6 let – vázání kliček, stříhání, zatloukání hřebíku, tvarovací hmoty
hod vrchem, chytání míče
rádi pomáhají dospělým – utírání prachu
→ utváření zdravého sebevědomí
Psychický vývoj
NS – dozrávání
postupně k opouzdřování nervových vláken
převažuje vzruch (vysoká rychlost)
dozrávání center v kůře mozkové
na mozku – 90 % hmotnosti míry dospělého jedince
Poznávací procesy
- vnímání
na základě receptorů
- zrak
orientuje se v základních barvách – ž, č, m, z
pro základní orientaci ve světě
vlastnost předmětu vysoká X nízká
daleko X blízko
vedle, vpředu, vzadu
upřesňování orientace v prostoru
pravoúhlá orientace (na svém těle)
postupně – doplňkové barvy
- sluch
vzdálenost předmětu (daleko, blízko)
důležitý pro rozvoj řeči
hrubě odhadneme jestli má hudební sluch
napodobuje zvuky z okolí
může se objevovat nepřesnosti – projevy nemoci LMD
- začíná se orientovat v čase
na základě minulé zkušenosti
rozlišuje časové úseky během dne (den a noc)
→ ráno, odpoledne, večer
→ týden
děti přeceňují časové úseky
- zvláštnosti vnímání
- celistvost vnímání
vnímá podnět jako celek
nezaměřuje se na detaily
židle – dá se na ní sedět, neví kolik má nohou
- závislost na citech (citovost)
jestli si něčeho všimne, pak to musí být výrazné (barva, tvar)
- závislost na fyziologickém stavu
před, při a po chorobném stavu
když není v pohodě, pak jde všechno kolem něj, nevnímá
při neuspokojení potřeb
Myšlení a řeč
nejdůležitější receptory: zrak a sluch
zdokonalují se všechna formy myšlení
pojmy mají úzký rozsah (maminka – moje)
soudy jsou poznamenány nedostatečnou minulou zkušeností a jsou tvořeny na způsob analogie
personifikace: neumí přemýšlet abstraktně (leží sníh)
promítá se fantazie
Řeč
slovní zásoba: 3 – 3,5 tisíc slov
podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce, číslovky
snižuje se dětská patlavost (6 let 20 %)
chybí zpětná vazba
zvládá vyjádření svých vlastních potřeb a požadavků
dokáže reagovat na požadavky okolí
otázky typu: „Co by bylo kdyby?“
řeč zaostává za myšlením
řeč předbíhá myšlení: dítě používá „prázdná slova“, kterým nerozumí
vlastní slova (pečeta, prsník)
některé abstraktní výrazy (nábytek, ovoce)
období 3 – 6 let = období senzitivní pro vznik řeči
většina dětí navštěvuje školky
City
forma prožívání citů v podobě afektu
nedostatek útlumových reakcí
doprovod při všech aktivitách, nedokáže dělat něco bez prožívání
rozšiřuje se škála citových projevů, to je nejvíce patrné v oblasti vyšších citů
nejčastější podnět pro vznik strachu jsou nenormální (nereálné) podněty (ježibaba)
příjemné citové kvality
radost z „oblékání“
city sociální: nejsilnější jsou city k dospělým, pocit bezpečí a jistoty
dospěláci jsou předmětem nápodoby
kolem 4. roku identifikace s dospělým stejného pohlaví → ochrana pohlaví
důležitý je vrstevnický kontakt, z toho se tvoří vztah k sobě samému
většina dětí: optimistický náhled (chvála, upozorňování na své činnosti a výtvory)
dítě neupřednostňuje děti nějakého pohlaví → heterogenní skupiny
děti se nedokáží omezit ve svých potřebách → konflikt neumějí se domluvit
Osobnost
obrovská šíře zájmů
časté střídání může vést k tomu, že zjistí v čem vynikají
určité náznaky temperamentu
s 80 % jistotou můžeme určit flegmatika
i melancholika, ale projevy mohou být následky deprivace
Činnosti
1. Hra
je to nezastupitelná činnost v dětském životě = konstruktivní hry (materiály – písek, LEGO)
úlohové (námětové) hry.......prodavač, doktor
umožňují napodobovat dospělé tvory
když si hraje, tak se vžívá do role dospělého, sloupá ve svých očích
hry s pravidly (která jsou předem určená)
a. Pohybové
zajíček, pešek, rybář
b. Didaktické
stolní hry (člověče, pexeso, puzzle, domino)
přispívají ke zvýšení
vedle hry se objevuje zájem o práci, obzvlášť o tu, kde zastávají práci dospělého
jsou to cílené činnosti → rozvoj sebeovládání
2. Kresba
1 rok – čárání, pohyb vychází z ramene, tužka v dlani
1-2 rok – pohyb z lokte, formát A3
2 rok – stadium čmáranic
bezobsažné – načmárá, pak řekne co to je
obsažné – předem určí co to bude
3 rok – tužku drží v konečkách prstů
stadium hlavonožců (hlava + něco co představuje končetiny, někdy i oči a ústa)
4 rok – snaží se zachytit hlavní části těla (vlasy, uši, oči, nos, pusa), ale chybí krk
5 rok – náznak nohou (né přímky), krk
5-6 rok – dítě odlišuje typické znaky (dlouhé vlasy, vousy, korunky)
Kresba slouží k vyjádření IQ
MV MV ... mentální věk (podle kresby)
IQ= --------- ChV.....chronologický věk
ChV
Zvláštnosti kresby dítěte
1. Transparence
dítě nakreslí vše co ví, ale ne to co vidí
například auto z boku má 4 kola
2. Schematismus
každý podnět má zjednodušená schéma
například korunka stále dvoucípá, auto
3. Kolorit
většina dětí preferuje jasné barvy (červená,....)
užívá ve větší míře černou → handicap
4. Deformace
nesnaží se zachytit poměr velikosti mezi podněty
promítá se citovost
5. Automatizace
období sluníček (je na každém obrázku)
auto, míč
PSYCHOLOGICKÁ PROBLEMATIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
Vstup do školy + prepuberta
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
VSTUP DO ŠKOLY
Následky vstupu do školy
- při vstupu do školy se dostaví změny
- změna dosavadního života na povinný denní režim
jsou dána pevná pravidla
- změna priorit v činnostech
hra → učení (primární aktivita)
hra – pouze relaxační, kompenzační
- zesílení vlivu vrstevnické skupiny
narůstá potřeba být co nejvíce ve vrstevnické skupině
- škola zaujímá novou sociální roli = žák
přináší i povinnost
Problematika školní zralosti
školní zralost = stupeň celkové vyspělosti = bez velkých potíží zvládá školní požadavky
školní zralost se posuzuje v oblastech a kritériích
Oblasti posuzování školní zralosti
1. Oblast tělesné (fyzické) zralosti
- kosterně svalová soustava
menší výška, váha → deformace páteře, ploché nohy
- oblast jemné motoriky
nutné pro zvládnutí výuky psaní
požadavky: umí držet tužku, umí s ní zacházet, stříhání, lepení, skládání
- zjištění zrakově – pohybové koordinace
ruka je schopna zvládnout to co dostane pokynem oko
2. Oblast mentální zralosti
- vnímání
jako celek (i skutečnosti)
analytické vnímání
- představivost
na základě údajů udělat představu
předpoklad – minulé zkušenosti
- pozornost
- doba soustředění do 20 minut
proto je nutné střídat činnosti
nemá být jednotvárná či v jedné poloze
- neúmyslná
- nedostatečně vyvinuté tlumící reakce
- paměť
neúmyslná
převažuje mechanická
- myšlení
všechny druhy myšlení (soudy, úsudky a pojmy)
na základě analogie – soudy i úsudky jsou špatné
- řeč
3,5 tisíce slov (pasivní 5 až 6 tisíc slov)
optimální je, když dítě nemá žádnou mluvnickou vadu (vada stěžuje učení)
3. Citová a sociální zralost
převažují citové projevy nad racionálními
zastoupeny vyšší city
formy: afekty
nedostatečná seberegulace
- sociální
základní orientace ve společenských normách
zvládá návyky sebeobsluhy
- emocionální nezávislost
mělo by vydržet nějakou dobu bez přítomnosti rodičů
Dítě by mělo mít obrovský zájem o poznání nového (nezralé = nechce poznávat)
Kritéria školní zralosti
1. Stáří dítěte
všechny děti narozené do 31.8. musí nastoupit do povinné školní docházky (děti narozené po 31.12. – záleží na rodičích)
odklad školní docházky je možný o 1 až 2 roky
2. Tělesné ukazovatele
- celkový vzhled dítěte
ustupující předškolní baculatost
objevuje se pás
ustupuje čelo
- Filipínská míra
dominantní ruka přes hlavu na boltec ucha
nedosáhne: víc jak 2 cm → nezralost
- stav ozubení
výměna mléčného chrupu (20)
2. Psychické ukazatele
zkoušky jimiž zjišťujeme psychickou zralost = TESTY ŠKOLNÍ ZRALOSTI
zjišťujeme psychickou zralost, jemnou motoriku, koordinaci ruka-oko, řečové schopnosti
- Kern – Jiráskův test
tento test má 2 části
1. část – neverbální (má 3 úlohy)
a. Kresba lidské postavy
b. Obkreslení seskupení 10 teček (jemná motorika)
c. Opsaní textu (zrakově-pohybová koordinace)
2. část – verbální (individuální)
touto částí zjišťujeme úroveň poznávacích procesů
popis obrázku, skládat útvar podle předlohy
úroveň všeobecných vědomostí
vlajka, z čeho je vajíčko, největší město,.......
úroveň řečového projevu
popsání svého díla
pozpátku – 4, 7, 8, 9
opakování věty, čísel
- Terman – Merillová (od 3 do 15 let)
ОООХ „Ukaž na to, co tam nepatří. Nebo co je tam špatně?“
- Edfeldův – reverzní test
předpoklad – děti předškolního věku mají tendenci zaměňovat zrcadlové znaky
předškolní – je stejné
zaměřuje se na postupné ubývání reverzních schopností
školní – zralé – nemělo by zaměňovat
test obsahuje 84 párů ( výsledek: 0 – 51 → nezralé
⅔ nezralost
Školní nezralost a její příčiny
1. Omezení rozumových schopností
mírná mentální retardace (85 – 70) – „slaboduchost“
za trvalé asistence je schopno po odkladu jít do školy
2. Opoždění rozumových schopností
abnormalita v tělesném vývoji (dlouhodobá nemoc, úraz)
sociální
3. Nerovnoměrný vývoj rozumových schopností
LMD – drobná poranění mozku v období perinatálním, v době porodu nebo krátce po porodu (do 2 let)
nevedou ke snížení obecných rozumových schopností, ale způsobují, že mu některé činnosti nejdou, ale mohou být
činnosti ve kterých vynikají
- příznakem je porucha pozornosti
- důsledkem jsou vývojové poruchy učení
4. Sociální příčiny
- nevhodný výchovný styl
autoritativní (nepřipouští rozvoj osobnosti)
liberální, brutální, ambiciózní, senzitivní, výchovná zanedbalost
- nevhodný styl působení učitele
špatné hodnocení, autoritativní, subjektivní, vrstevnické skupiny, nevhodný vzor
Prvotní projev při zařazení nezralého dítěte do školy
vstup do školy → nezvládá učení → výchovné problémy
PREPUBERTA
nazývána taky – Obdobím mladšího školního věku
hranice: ztráta mléčných zubů (6-7) → pohlavní dozrávání (10-12)
Fyzický vývoj
zrychlené tempo růstu do výšky (hlavně dlouhé kosti 6-8 cm)
výška: 115 → 140 (neúměrné k hmotnosti)
pokračuje osifikace
zvyšuje se výkonnost svalů, nárůst fyzické síly
obrovská potřeba pohybu (X je ve škole)
spánek ( 9-10 hod) nutné jinak dojde k přetížení organismu
dobrá hrubá motorika (koordinuje)
zdokonalují pohyby jemné motoriky
Psychické projevy
v 10 letech má dítě velký mozek jako dospělý člověk
10 rok – činnost 2. signální soustavy – podstatou je řeč a myšlení
Vnímání
všímá si detailů (obrazy, vjemy jsou celkem přesné)
zdokonaluje se
Pozornost
škola požaduje charakter. pozorování
převažuje vzruch nad útlumem (od jedné činnosti k druhé) → srovnatelná s dospělými
prodlužujeme to tím, že do toho dáváme citovou angažovanost (údiv, překvapení) → zkvalitnění vjemů
Představy
poměrně chudý (obecná představa) – nedostatečná minulá zkušenost (obsahově chudší, útržkovitě)
projevy vrcholí identismus (kolem 7-9 roku)
živé barevné představy (ještě není skutečné)
Fantazie
rozrůstá se tím co se dítě dozvídá ve škole (četba, Tv)
- Konstruktivně – tvořivá fantazie
promítá se do hrových činností
konstruktivní hry – stavebnice všeho druhu
- Rekonstrukční fantazie
uplatňuje se ve šk
Paměť
zvláštnost – převažuje mechanická paměť
malá slovní zásoba – lehčí se to učit nazpaměť
dítě nemá schopnost třídit poznatky do systému
rodič podává „předsystémované“ poznatky
ze začátku neúmyslná paměť
dá se změnit u potřeb, zájmů dítěte → úmysl
převažuje paměť závislá na citech
Myšlení
převažuje konkrétní myšlení
výsledek – soud, úsudek, pojem
pojem – závislé na minulé zkušenosti
subjektivnost
neustále přibývá zkušeností
→ pojmy jsou nestálé (obsahem i rozsahem)
zpřesňování pojmů
v tomto období nepochybuje o pravdivosti pojmů od dospělých
přesněji se orientují v čase (umí hodiny), ale stále přeceňuje
zpřesňuje pojmy v prostoru
8 rok ←•→ (ustálení)
už ví, že je to vzhledem k mému postavení v prostoru
nemá jasno v počtu a množství (chybí abstrakce – 5 prstů neví)
Ač je to stejné množství,
dítě ti řekne že více vody je v A
Vychází to z činnosti receptorů
Řeč
potřeba k myšlení
v 6 letech – 3,5 tisíce slov
pasivní slovní zásoba
6 let- 6-6,5 tisíce → 7let - 18 tisíc slov
patlavost vede k horším výsledkům ve škole
City
období, kdy se dítě pídí po nových poznatcích
chápe smrt jako nevratné
dítě je nejcitlivější mezi 6-7 a 10 rokem
ohrozit žádaný vývoj dítěte
- strach (zůstává)
- z nereálných podnětů (babajaga)
- z reálného nebezpečí
negativní minulá zkušenost (nemoc, bouřka, tma, smrt blízkých)
60 % dětí se bojí školy ( 1-2 % oprávněně)
- pocit libosti (štěstí, radost)
sociálně podmíněné podněty (poděkování)
Vyšší city
- intelektuální city
zdrojem těchto citů je škola (1+1=2 → radost)
- estetické city
přejímají je od dospělých
hodnocení (postojů) vůči uměleckým dílům – nerozumí abstraktním obrazům
- morální city
škola je silným činitelem
„je a není správné“
- sociální city
1. vztah k dospělým
intenzita k učiteli
2. vztah k vrstevníkům
rozšiřují se city na vrstevníky → potřeba vrstevnických kontaktů
1. třída – vytváření ezosexuálních skupin (chlapci zvlášť a dívky zvlášť)
nepřátelské tendence
chlapci – více aktivity, dívky – méně, ale je
dospělý usměrňují jejich spory
oblíbené činnosti – míčové hry, ale i didaktické
3. vztah k sobě samotnému
podle postavení (vztahu) ve skupině soudí postoj k sobě
optimistický extravert – neustálá potřeba něco sdělovat (otevřená komunikace)
obrovská paleta zájmů
Činnosti
- Hra
hra zastává důležité místo
nezbytný prostředek pro utváření zdravé osobnosti
nezbytný doplněk učení, kompenzační prostředek
funkce socializační a rozšiřuje slovní zásobu
nezastupitelná (není formativní)
první je učení až pak hra
- Učení
dítě se chce samo dozvídat
učení uspokojuje touhu po vědění
forma orientačně – pátracího reflexu
- Práce
vzrůstá zájem o práci
v pracovní činnosti se cítí jako partner dospělého (pocit rovnoprávnosti vůči dospělým)
Problémy
vznikají na základě narušení sociálních vztahů
příznaky: neurotické projevy až neurózy
- neurotické projevy
záškuby drobného svalstva (tiky)
poruchy spánku, příjmu potravy (nechutenství)
psychogenní zvracení
- vegetativní neurózy
pomočování (noční i denní)
neschopnost udržet stolici (enkopréza)
hysterie (snaha o upoutání pozornosti)
- neurózy řeči
- mluvní negativismus (nechce komunikovat)
proč ? – nechce mluvit, ale umí
– nemůže (má psychické bariéry)
- oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
- totální (nikdy a s nikým)
- výběrový (elektivní)
jen někdy a s někým
příčiny – psychické trauma
- koktavost
CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ PUBERTY A ADOLESCENCE
POSTNATÁLNÍ OBDOBÍ
1. Dětství
1. Předškolní období
- kojenecké (nemluvnické) období
0 – 1
porod → chůze, řeč
- novorozenec
- kojenec
- batole
1-3 roky
chůze, řeč → sebeuvědomění, vůle
- předškolní věk (3-6 let)
vůle, sebeuvědomění → vstup do školy, zánik mléčných zubů
2. Období mladšího školního věku – Období prepuberty (6 → 10-12)
Vstup do školy + prepuberta
ztráta mléčných zubů → pohlavní dozrávání
3. Období staršího školního věku
- období puberty (10-12 → 15-16)
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
- období adolescence (15-16 → 18-21)
pohlavní zralost → psychická a sociální zralost
2. Dospělost
sociální mezník – výkon profese
→ukončení profese (nárok na starobní důchod)
1. Raná dospělost ( 20→30)
2. Střední dospělost (30 → 45)
3. Starší dospělost ( 45→60)
3. Stáří
starší 60 let
PUBERTA (10-12 → 15-16)
Nazváno podle pubes = ochlupení
Změny, které budou dokončena v pubertě
- tělesný vzhled
- projevy k druhým osobám
- postoj k sobě samotnému
Nástup puberty je podmíněn (činitel)
- dříve o 1-2 roky u dívek
¨dívky větší
- životospráva (nevhodné podmínky zpomalují nástup puberty)
- zeměpisná šířka (podmínky)
teplé krajiny – dřívější nástup puberty
- dědičnost
Změny
1. Tělesný vzhled
zvýšení tempa nárůstu dlouhých kostí
zhoršuje se koordinace pohybu
způsobené nevyspělostí pohybových schopností s narostlými kostmi → více úsilí na posud zvládající úkony →
→ dřívější únava →přetížení organismu
neúměrně přibývá váha
2. Postoj k dospělým
dospělí přestává být pro děti autoritou
tendence zaujmout rovnocenný postoj k dospělému
období 2. vzdoru
3. postoj k sobě samotnému
optimistický extravert → pesimistický introvert
zvyšuje se zaměřenost na sebe sama
důsledek: na sobě vidí spíše nedostatky
16
Hranice
pohlavní dozrávání → ukončení, pohlavní zralost
Tělesný vývoj
8-12 cm za rok
růst ukončen u dívek kolem 15 roku
u chlapců kolem 18 roku
hormon hypofýzy – růstový hormon
vylučuje hormon, který určuje nástup a průběh pohlavního dozrávání
→ promítá se do fyzického vývoje
nanismus X gigantismus
→ brzlík
poruchy v oblasti pohlavního dozrávání
předčasné
CH – v dospělosti oblíbenější, větší suverenity
D – negativní dopad, středem pozornosti nechtěné (rostou prsa) → zátěž pro dívku
opožděné
CH – obrovské vnitřní konflikty
D – nemá vliv
Sekundární pohlavní znaky
Dívky
první signály kolem 9-10 roku
zvětšování prsou
rozšiřování pánevní kostí
ochlupení
nárůst tukové tkáně
výška ↑
12-13: 1. menstruace
14-15: zaoblení tvarů
Chlapci
11-12: ochlupení
vzrůst vnějších pohlavních orgánů
vzrůst hrtanu
mutace (až o oktávu)
15-16: zrání pohlavních buněk
Malá koordinace pohybu (nedokonalost činnosti mozku)
velké úsilí → únava → přetížení
Duševní vývoj
NS
nabývá na činnosti druhé signální soustavy
(myšlení, řeč) – zprostředkovaně (přijme řeč a myšlení zpracuje)
mozek jako u dospělého
zbrázďování mozku – zvětšuje se povrch = šedá kůra
= psychická činnost
Poznávání - vnímání
propojeno s vůlí
záměrný cílevědomé pozorování
Představivost
utváření obecných představ
tendence rozumět obsahu abstraktních pojmů
Fantazie
bdělé snění (spojené s budoucností)
duševní odpočinek
tvořivá fantazie
originální výtvory (kulinářské speciality, poezie, próza, výtvarné)
Pozornost
dochází k roztržitosti (1. – 2. rok)
než se srovná s tělem
nízká koncentrace
16
Paměť
mechanická → absolutní odpor k mechanické paměti
úmyslná spíše logická
Myšlení
je schopen dávat pojmy do souvislostí
„myšlení o myšlení“ – abstraktní myšlení
schopen (ochoten) diskutovat dlouho o tom co je to spravedlnost
není potřeba jak to vidí druzí
důležité – přijít na originální myšlení
divergentní myšlení
formy myšlení
obrovská touha utváření soudů a úsudků (plané filosofování)
Řeč
rozšiřuje se slovník
tendence vytváření vlastních slov (odlišit se tak od dospělých)
Písemné výtvory
větší potřeba košatějších výtvorů
City
promítají se sem biologické změny
→ vliv na city (hlavně na projevy)
afekt – reaguje nepřiměřeně na podnět
afekt – netečnost
= výkyvy v citových projevech (citová labilita)
obsahem citů je většinou nelibost
Vyšší city
přispívají z vlastních činností
- Sociální city
obrovské změny
projevy k druhým lidem (dospělým, vrstevníci, k sobě)
1. Vztah k dospělým
absolutní pád autority (vymanit se ze závislosti na dospělých, ale né na materiální stránce)
„morální absolutismus“ – nevidí na dospělých nic dobrého → zavrhnutí dospělých
potřeba po citové nezávislosti na dospělých
paradoxní fáze – udělá pravý opak než se od něho čeká
formy prožívání – afekty (od + k -)
období – vulkanismu
příčiny – nedozrálost nervové soustavy (vzruch > útlumem)
2. Vztah k vrstevníkům
změny ve skupině – obrovská potřeba sounáležitosti, být co nejvíce s vrstevníky, protože mají stejné problémy
→ přispívají k utváření zdravého sebevědomí
Vztah ke skupině druhého pohlaví
jsou 2 fáze
1. Fáze erotického cítění
u děvčat intenzivnější
hledají eroticko – sexuální symbol
představuje pozitiva opačného pohlaví (vzor)
zpěváci, herci, sportovci
v 99% idol o tom neví
fáze zbožňování, ale nechce opětování
mezi 12-13 rokem, u dívek dříve
2. Fáze flirtování
v podobě oboustranného vztahu (zájmu)
vnější vzhled je nejdůležitější
stadium romantických lásek
nejedná se o tělesné kontakty
objektem zájmu je osoba dosažitelná
hranice prvního sexuální zkušenosti se snižuje
3. Vztah k sobě samému
ústředním projevem – introverze (sebepoznávání – pozorování vlastních projevů)
podceňování – jedinec většinou na sobě vidí nedostatky, které si ve většině případů jen vymýšlí
16
nedůvěra k sobě → až v komplex méněcennosti
přeceňování – „Jsem nejkrásnější, já všechno spasím“
obrovské sebepřeceňování
méně, ale jsou (více obvyklé je podceňování)
důsledkem upozornění na sebe sama
zveličuje svoje projevy (účelová reakce)
Tyto dvě období se střídají
V této době nejčastější pokusy o sebevraždu v důsledku dlouhodobých období v záporném hodnocení
V této době očekává od dospělého, že budou zvýrazněny jeho přednosti
Až bude dospělý vymlouvat jeho domnělé špatné vlastnosti tak mu pubescent neuvěří
Projevy období 2. vzdoru (negativismu)
záměrná, uvědomělá tendence stavět své názory proti dospělým
podepisuje se sem touha dosáhnout to za každou cenu
ideální je, když rozhodnutí padne dohromady
pubescent = rovnocenný partner
pubescent nechce být manipulován, ale otevřen radám (nabídkám)
chce diskutovat
Osobnost
zájmy – individualizace zájmů
ale vyváženost pasivních (receptivních) a aktivních zájmů
obrovský zájem o pohybové aktivity
není rozdíl mezi zájmy pohyb. chlapců a dívek
ke konci období
První směrová volba povolání
výběr v souladu se zájmem adolescenta
ADOLESCENCE (14-16 → 18-20)
Hranice – pohlavní zralost → sociální a psychická zralost
adolescence = mohutnění
zákon – 18 rok – vyvrcholení právní dospělosti
Tělesny vývoj, pohyb
ukončení růstu (D – do 18 let, CH – do 20 let)
dozrávání všech tělesných orgánů i NS
rostou 3. stoličky (zuby moudrosti)
Tělesné změny
CH – rozšiřuje se hrudník
ztráta dětského výrazu ve tváři
dokončení mutace (klesá)
rozložení tukové a svalové tkáně (svalová > tuková)
D – tendence k ukládání tukové tkáně
lepší koordinace všech pohybových dovedností
Psychika
- Vnímání
dokonalejší tím, že jsou obohaceny minulou zkušeností
dokonalejší - proces pozornosti se do toho zapojuje
dokonalá schopnost koncentrace
systematické, úmyslné
- Paměť
absolutní odpor k mechanické
převažuje paměť úmyslná, logická a dlouhodobá
- Řeč
2. signální soustava – abstraktní myšlení se objevuje v řeči → rozvoj ve filosofování (abstraktní pojmy)
řečnictví – upozorňování na sebe
prostředek k hledání sebe sama
tendence vytvářet vlastní slovník (žargon)
podle toho kde studujeme (k přípravě na povolání)
malé odlišnosti od dospělých
závěry příliš přísné, malá tolerance
16
- Citové projevy
obroušení vztahů mezi adolescentem a dospělými
aspoň vyslechne a připustí, že by to mohlo být dobře
= období – proces emancipace (hledání vlastní identity)
chce odpověď na: kdo jsem, jaký jsem (kritičtější hodnocení svých zvláštností), nalézt si svoje místečko, formulace
žebříčku hodnot (neustále se mění)
- vztah k druhému pohlaví (polygenní stadium)
jedinec nesetrvává dlouhodobě v jednom vztahu
je rád v kontaktu lidí
ke konci období
svazky, které jsou trvalejší → sňatek
Nedoporučuje se těhotenství před dovršením 20 roku
DOSPĚLOST (20 → 60)
sociální mezník → ukončení profese
dospělost se dělí na 3 období
období rané dospělosti (20-30)
období střední dospělosti (30-45)
období starší dospělosti (45-60)
1. Raná
výkon produktivní práce (ekonomická – existenční soběstačnost)
potřeba otevřenosti spolupráce
tendence učit se něčemu novému
zvýšená potřeba (tendence) trávit čas s vrstevníky
potřeby otevírat se světu = extravert
přináší životní optimismus
snaha o nové kontakty
poznávat
snaha nalézt trvalejšího partnera
uzavírání prvních sňatků (1. dítě)
období největší fyzické síly (výkonnosti, zdraví)
v 25 letech – degenerace
snižování výšky, snížení citlivosti sluchu, horši adaptace v šeru, vrásky, první stříbrné vlásky
vrchol fyzické síly (plavci, fotbal,......)
2. Střední
první znaky degenerativních změn
snižuje se funkční kapacity některých orgánů, pružnost ↓ kůže → vrásky, vlásky šednou, řídnou, pružnost ↓ kloubů
snižuje se 1 –1,2 cm
ale vyváženo úspěchy v pracovní sféře
konstantní místo
stabilizace partnerských vztahů
syndrom prázdného hnízda
kolem 45 roku – vyšší rozvodovost
objevuje se syndrom vyhoření (stresová situace, snaží se být dobrý tak jak před 10 lety, být stejný jako ti mladší)
→ nemoc z přepracování (vyhoření)
M – nižší sexuální schopnost
Ž – počátky klimaktéria
3 Starší
psychika
při ztrátě rozmnožovatelnosti mohou vést k pocitu méněcennosti → sebezničení
M – ztráta fyzické schopnosti
zhoršení pozornosti a paměti
Konec období – zjevné degenerace
zvýšení tukové tkáně, šedivění, pigmentové skvrny, zpomaluje se metab., zhoršení funkce receptorů (zrak, sluch)
PODSTATA PROCESU MYŠLENÍ, FORMY A DRUHY
MYŠLENÍ
Vyšší poznávací proces
Nemusí být bezprostředně zapojeny naše smysly, ale stojí na nich
poškození smyslů → odráží se to v procesu myšlení
Např. Dítě od narození nevidomé, bude s největší pravděpodobností opožděné
Je to proces zprostředkovaného a zobecněného poznávání skutečnosti
Při myšlení operujeme s podstatnými vlastnostmi jevů a myšlení
MYŠLENKOVÉ OPERACE
na nich spočívá podstata myšlení
Indukce, dedukce, analogie
1. Analýza
rozklad určitého celku na části
předmět rozčleněn na části
např. jablko je kulaté a červené
rozdělení slova na samostatné hlásky
2. Syntéza
spojení určitých vlastností, častí v celek
př.: je to kulaté
3. Srovnávání
zjišťujeme podobnost (rozdílnost) mezi několika předměty
u dětí se trénuje pomocí různých her
4. Abstrakce
konec předškolního věku
člověk je schopen vydělit hlavní podstatnou vlastnost předmětu
stranou nechává nepodstatná vlastnosti
např. tabule je zelená, obdélníková, dřevěná ...... obec. vl
5. Zobecnění (konkretizace)
spojujeme předměty nebo jevy do určitých skupin podle podstatných společných znaků
např. jablko se dá jíst, hruška se dá jíst → ovoce se dá jíst
FORMY MYŠLENÍ
řečová podoba našich myšlenek
1. Pojem
je zobrazením obecných a podstatných znaků a vztahů určité skupiny jevů
Rozsah – je dán stupeň zobecnění
př. člověk – maminka – žena
Obsah – maminka – žena, která trvale pečuje o děti
výčet základních znaků
Druhy pojmů – jedinečné (můj otec)
– obecné (otec)
– konkrétní (o různém stupni obecnosti: víno, nápoj)
– abstraktní (pravda, svět, vztah)
– rodové (mnohoúhelník)
– druhové (čtverec)
2. Soud
vyjádření vztahu mezi 2 pojmy
a. Pravdivé – borovice je strom
b. Nepravdivé – velryba je ryba
(škola je krásná – podoba tvrzení
škola není krásná – podoba popření)
3. Úsudek
vyjádření vztahu mezi 2 soudy
vyvození určitého závěru z několika soudů
v podobě tvrzení, popření může to být pravda nebo lež
a. Induktivní
jdeme od jednotlivého znaku k obecnému tvrzení
b. Deduktivní
jdeme od obecného základu ke konkrétním případům
ovoce má vitamíny → jablko, hruška má vitamíny
c. Analogický
vytvoření závěru na základě podobnosti
pravděpodobný úsudek – v Pá, So, Ne, Po sněžilo → bude asi i v Út
DRUHY MYŠLENÍ
1.Konkrétní (názorné)
typické pro děti předškolního věku a pro mentálně postižené osoby
člověk je schopen provázet myšlenkové operace pouze v přítomnosti konkrétních předmětů a nebo předmětů,
které je zastupují
doprovázení konkrétní činnosti, které teď dělám
2 podoby – na úrovni názorní činnosti
– názorně obecná – přemýšlí v představách
– předpokládá minulou zkušenost
2. Abstraktní (teoretické)
předpoklad je vyšší úroveň myšlení
člověk je schopen provádět operace pouze s pojmy, se slovy. Nepotřebuje přítomnost konkrétních předmětů
v dospělosti převažuje abstraktní myšlení
pro abstraktní myšlení je důležitý rozvoj slovní zásoby
Př. Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí
PORUCHY
· Ulpívávé myšlení
pořád mluvím o jednom a tomtéž
u starých lidí ... vlivem degenerace
· Zabíhavé myšlení
spojeno s nepodstatnými informacemi
· Nesouvislé myšlení
„nemá to hlavu ani patu“
· Zpomalené x zrychlené
zpomalené – nemá být postižena kvalita myšlení
zrychlení – „myšlenkový trysk“, velmi často se promítá do řečového projevu
zvýšeným zájmem o danou oblast se zrychluje
· Myšlenková bludy
nesprávné úsudky, soudy, mylná přesvědčení
osoba je přesvědčena o jejich pravdivosti
př. velikášství, hypochondři, žárlivost